V této schůzce vykročíme do deváté stovky příběhů, posbíraných na lánech, ladech a lukách, ba i po lesích, mezi skalami a na hladině řek našich dějin. 

Pod dvěma čelními okny dřevěné školy byla sněhem zapadaná zahrádka s velikou, rozkleslou jabloní. 

Mám rád hory, i ty naše nejvyšší, byť nejsou žádnými velehorami, ale někdy mi bývá v Krkonoších úzko z toho množství lidí. 

„Bůh ti žehnej, jen buď hodný a Bůh tě ochrání, rádo se stalo.“ Ano, tato slova jako by už v Toulkách padla. 

První ústavodárný sněm neuherských národů Rakouské říše jednal od července do října roku 1848 nejprve ve Vídni. 

Vydáme se teď společně s vámi vydáme do města Kroměříže, pro vyspělost svého školství i bohatost kulturního života zvaného též hanácké Athény.

Na začátek si pomozme dobovou anekdotou. Ve výstižné zkratce nám dovolí nasát doušek atmosféry, jaká u nás vznikla po porážce revoluce roku 1848.

Vládl neuvěřitelných šedesát osm let, více než dvě třetiny století. Do té osmašedesátky mu chybělo snad pouhých 300 hodin. 

Právě uprostřed největších zmatků revoluce, v srpnu roku 1848, dovršil František Josef I. osmnáctý rok svého života. 

Alžběta, neboli Alžběta Amálie Evženie Bavorská z rodu Wittelsbachů (známá pod přezdívkou Sissi) byla oblíbenkyní svého velice nekonvenčního otce Maxe.