Josef Veselý

„Jsou někteří jako koza, jež hlodá kůru, ale dřeva nechá: tak i ti, kteříž čtou samu literu, ale co se zavírá v té liteře, toho nesoudí.“

Přerov patřil k moravským městům, která se s naivní jistotu těšila z dobrých existenčních podmínek a nenechala se srážet v rozběhu tím, že se v nich nedělo nic mimořádného.

„Měl mnohé prosté půvaby přirozené. Jsa prostý, laskavý a otevřený, byl by býval znamenitým dvořenínem: skláněl se ke všem, přizpůsoboval se všem situacím a všem povahám.“

„Věř mi, že když se budeš i nadále chovat tak, jak jsi začal, je navždy ztracena Tvá duše, Tvá čest i Tvoje dobrá pověst a Ty přitom nebudeš příliš starý.“

Toho roku také přidáno jest mu od Pána Boha umění, kteréž v tomto světě poslední není.

Je tu Komorník, Hejtman, Kanclíř, Hospodář, Koníř, Probošt, Hvězdář a Hliníř, ale taky Chodec, Tovaryš, Žebrák a Nuzov. 

Ztělesněním toho, co jednota bratrská prožívala v letech rozmachu reformace Lutherovy, a všech jejích zápasů o existenci, byl bratrský biskup Jan Augusta.

„Tak veliká nenávist Němců k Čechům a Moravanům bývala, že jim těžko bývalo o samém jménu jejich slyšeti.“

„Dávejte jim jeden nebo i čtyři krajíce chleba, a když budou mít žízeň, kyselé víno nebo řídké pivo. Když to nebudou chtít pít, přineste jim džbán vody, pak jim bude líp.“

„Od chvíle kdy na počátku válek husitských arcibiskup pražský Konrád z Vechty přestoupil ke kacířství, osiřel stolec arcibiskupský v Praze.“