Tentokrát Vám nabízíme schůzku, jíž se kromě stálých účastníků zúčastní i... podle pravdy: takový divný patron to byl. Však už jsme měli tu čest se s ním letmo něko...

Je takřka záhadou, jak mohl František, státník s kreativitou provincionálního úředníka, tak nekonečně vládnout obrovité evropské říši.

I když se opět vydáváme kus za hranice našich zemí, nebude to příliš daleko od našich dějin.

Každý klid v dějinách je relativní, protože během klidu se většinou pilně zadělává na neklid.

Pozastavíme se nad situací, kdy jsme v Evropě měli ne jednoho, ale hned tři císaře. Od té chvíle bylo všechno jinak. A kdyby jenom už bylo - ono ještě mělo být.

Dne 6. prosince roku 1804 byla uzavřena tajná rakousko-ruská obranná smlouva.

Přibližujeme se do těsné blízkosti jedné z největších bitev, které se našem území odehrály.

Po srážce u hornorakouské obce Schöngrabernu, která byla pro Francouze vítězstvím bez úspěchu, stáhl ruský vojevůdce Kutuzov svou armádu na Moravu.

Na své pouti jsme dospěli k letopočtu 1805, který poznamenal nejenom první léta 19. století, ale i mnoho dalších roků, a nejenom roků, leč i událostí a rozhodnutí.

Pro dnešní schůzku jsme si vypůjčili titulek z textu písničky, jež vznikla právě v době, do níž se chceme vydat. Mašíruju na Francúza, abych věděl, co je núza.