Co dělám v rozhlase:
Připavuji a moderuji pořad Jak to vidí...
Před rozhlasem:
Vystudovala jsem žurnalistiku na Filozofické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě a na podzim 1989 zakotvila v Československém rozhlase v Praze. Ve federálním vysílání jsem se od přípravy zpráv dostala k moderování živého vysílání od Dobrého jitra až po odpolední proud, a to ve slovenštině. V zahraniční redakci jsem se pak věnovala dění na Balkáně, ve střední Evropě a Latinské Americe.
Po rozdělení Československa jsem za čtvrt roku ve slovenské redakci zahraničního vysílání změnila místo. Přijala jsem nabídku nového českého ministerstva zahraničí a stala se zástupkyní ředitele tiskového odboru. Byla to výborná zkušenost, ale když po roce a půl pilování češtiny přišla nabídka vrátit se za mikrofon, „volání divočiny“ zvítězilo. Od ledna 1997 do září 2001 jsem působila jako zahraniční zpravodajka Českého rozhlasu v Německu a měla to štěstí, že jsem sídlila nejdříve v Bonnu a také v Berlíně. Profesně i lidsky to byla životní zkušenost, která se mi nesmazatelně vryla pod kůži.
Do Německa jsem pak pět let pravidelně vyjížděla za reportážemi a rozhovory pro Mladou frontu Dnes jako zahraniční redaktorka. Málokoho proto překvapilo, když jsem v únoru 2007 odjela sbírat další novinářské zkušenosti do Hamburku. K návratu do Prahy mě přiměla nabídka spolupodílet se na přípravě mediální koncepce českého předsednictví v EU v prvním pololetí 2009. V tu dobu mě oslovila Dvojka, a já se tak v září 2008 vrátila za mikrofon.
Co mě baví:
Mojí vášní jsou už od malička divadlo, hudba, ale i cestování a cizí jazyky. Proto také polovinu mé rozsáhlé knihovny tvoří mapy, atlasy, učebnice a slovníky. Považuji za samozřejmost naučit se alespoň pár frází jazyka země, kde strávím třeba jen krátkou dovolenou. Ať je to bulharsky nebo finsky.
Všechny články
-
Tomáš Kraus: Společnost v Německu je rozdělena. Střet dřív nebo později musel přijít
Německým městem Chemnitz zmítají protesty poté, co byl v sobotu při potyčce ubodán pětatřicetiletý Němec. Podezřelými z vraždy jsou dva muži, migranti z Iráku a Sýrie.
-
Václav Bělohradský: Vlna uprchlíků je pro Itálii pozitivní. Je to praktické cvičení v globalizaci
Itálie v neděli pustila na pevninu všech 150 migrantů z lodě Diciotti, která kotvila na Sicílii. Italský premiér Conte už dříve vyzval Česko, aby část migrantů přijalo.
-
Cyril Höschl: Štěstí se dá změřit. Peníze na něj ale dlouhodobě vliv nemají
V letošním žebříčku World Happiness Record poskočilo Česko o další dva stupně na hezké jednadvacáté místo. Dá se ale vůbec měřit něco jako je štěstí?
-
Iva Holmerová: Smysluplná činnost nás naplňuje. Posouvat hranici důchodu bychom ale neměli
Muži i ženy v současnosti odcházejí do důchodu v 65 letech. Ukazuje se ale, že většina z nás bude moci pracovat i potom. Má se zrušit horní věková hranice?
-
Jarmila Štuková: Válka v Iráku skončila, ale země má stále mnoho problémů
Soudy v iráckém Bagdádu od začátku roku řešily stovky případů radikálů podezřelých z příslušnosti k tzv. islámskému státu. Podařilo se opravdu zlikvidovat bašty teroristů?
-
Ilona Švihlíková: Využívat pietu k politickým manýrám mi přijde nechutné
Češi a Slováci si připomněli 50 let od sovětské invaze. Na pietním aktu před Českým rozhlasem proti přítomnosti premiéra Andreje Babiše protestovaly asi tři stovky lidí.
-
Vladimíra Dvořáková: Rok 68 byl generační vzpoura. Rozměr přesahoval hranice Československa
Od vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa uplynulo půl století. Čtvrtina Čechů přesto k roku 1968 nedokáže přiřadit výrazy jako invaze, nebo pražské jaro.
-
Josef Baxa: Správní soudnictví přichází do módy. Úřad je ale zatížen
Nejvyšší správní soud se prý potýká s masivním nárůstem agendy. Z jakého důvodu? Lze nalézt přímou úměru s tím, jak roste počet žalob ke krajským soudům?
-
Václav Cílek: Budeme se muset uskromnit. Vývoj směruje k vegetariánství
Svět se mění z minuty na minutu a jisti si nemůžeme být prakticky ničím. Budeme se muset na aktuální podmínky více adaptovat?
-
Tomáš Zima: Zpětné kontrolování vysokoškolských titulů je ztráta času
Ministerské problémy s diplomovými pracemi mají nepřímou dohru. Některé vysoké školy uvažují o zpětných kontrolách. Jak na otázku nahlíží rektor Univerzity Karlovy?
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 172
- 173
- 174
- 175
- 176
- …
- následující ›
- poslední »