Tomáš Zima: Zpětné kontrolování vysokoškolských titulů je ztráta času
Ministerské problémy s diplomovými pracemi mají nepřímou dohru. Některé vysoké školy uvažují o zpětných kontrolách. Jak na otázku nahlíží rektor Univerzity Karlovy?
„Příběhy plagiarismu samozřejmě jsou, stejně jako v minulosti. Občas to postihne někoho ze studentů nebo z kolegů. Co se týče zpětného prověřování, považuji to za ztrátu času,“ říká rektor UK Tomáš Zima.
Vladimíra Dvořáková: Pro mě není problém, že politik nemá vysokou školu, ale že podvádí

V současné vládě jsme mohli sledovat hned tři případy plagiátorství. „Ta představa, že musím mít titul za každou cenu, i za cenu toho, že podvádím, vypovídá hodně o této společnosti,“ říká politoložka ke kauze, která už dva ministry stála křeslo.
Jako argument totiž připomíná problémy se získáváním titulů před lety na Právnické fakultě Západočeské univerzity. Tehdy nešlo o opisování prací, ale o kupování titulů. „Pokud se pamatuji, bylo rozhodnuto, že tituly lidem, kteří si je koupili, zůstanou. Neexistuje tedy z hlediska minulosti žádný mechanismus, jak někomu titul odebrat.“
„Je to samozřejmě svobodná vůle každé vysoké školy, ale my na Univerzitě Karlově to dělat nebudeme. Budu ale zvědav, co ti dotyční na vysokých školách udělají. Pokud závěr Mendelovy školy při řešení paní exministryně Malé je, že pochybila, ale titul jí zůstane. Budou školy dělat nějaké speciální seznamy?“
Zima také připomíná, že podle novely zákona z roku 2016 je možné odebrat vysokoškolský titul. „Pokud se na to přijde v období do tří let, tak může VŠ titul odebrat. Mohu říci, že jsem už zahájil jedno řízení ve věci odebrání titulu, kde je pochybnost z plagiátu.“
Rozhoduje procento shody
A jak vůbec funguje kontrolní systém na vysokých školách? „V České republice byl asi před deseti lety Masarykovou univerzitou vytvořen program Theses, do kterého vstoupila většina českých vysokých škol, snad jen s výjimkou brněnské VUT a uměleckých škol. Univerzita Karlova navíc spolupracuje i se zahraničními univerzitami.“
Do podobného systému se tedy vloží diplomová práce, ať už bakalářská, magisterská nebo doktorská, a počítač porovná shodu s ostatními databázemi po světě. Porovná mimo jiné ostatní práce, knihy i časopisy. Nakonec označí procento shody.
„Teď následuje důležitý krok. Procento shody může být vysoké, ale práce je kvalitní a správná, protože řada úvodů například je citací jiných prací a jejich porovnání. Tady se dostáváme k problému, že dotyčný má prameny citovat správně a přesně. Školitel pak musí projít spis, a pokud shodné části jsou citovány, je to v pořádku,“ vysvětluje rektor.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.