Ilona Švihlíková: Využívat pietu k politickým manýrám mi přijde nechutné

Premiér Andrej Babiš hovoří před budovou Českého rozhlasu při pietním aktu na počest obětí okupace 1968.
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Premiér Andrej Babiš hovoří před budovou Českého rozhlasu při pietním aktu na počest obětí okupace 1968.

Češi a Slováci si připomněli 50 let od sovětské invaze. Vše vyvrcholilo koncertem na Václavském náměstí. Na pietním aktu před Českým rozhlasem proti přítomnosti premiéra Andreje Babiše protestovaly asi tři stovky lidí. Jak jsme se zhostili připomínky?

„Na rovinu řeknu, že se mi to nelíbilo. Za zásadní považuji proces pražského jara, mám ale pocit, že někam zmizel. Vše se smrsklo na to, odkud přijely tanky. Zásadní je ale obrovské intelektuální vzedmutí, kdy drtivá většina národa o něco usilovala,“ říká ekonomka Ilona Švihlíková.

Vladimíra Dvořáková: Rok 68 byl generační vzpoura. Rozměr přesahoval hranice Československa

Čestné uznání získala Libuše Kyndrová za fotografii „Vlajka, Václavské náměstí“ .

Od vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa uplynulo půl století. Čtvrtina Čechů, mezi mladými od 18-26 let dokonce téměř polovina, přesto k roku 1968 nedokáže přiřadit výrazy jako invaze, okupace, normalizace nebo pražské jaro. Čím si to lze vysvětlit?

Podle ní bychom se měli spíše bavit o tom, o co tato většina usilovala, jak zásadní to byla změna a také si připomínat étos a obrovskou naději v politickém i ekonomickém dění. „Dostatečně jsem to tam neviděla. Hlavní odkaz roku 68 je program toho, jak naši zemi učinit lepší.“

„Poté jsem už byla vrcholně znechucena, protože zneužívat pietu k nějakým politickým manýrám mi přijde nechutné a stejně tak mi přijde jako vrchol hysterie spojovat to s nějakým současným vývojem v Rusku. To je úplně mimo,“ dodává.

Československo v šedesátých letech procházelo i ekonomickou reformou. „Bylo jasné, že direktivní plán nefunguje, objevuje se množství problémů. Začíná ale kvas hledání cest, z nichž řada byla, a troufnu si říct, že stále je, inspirativní.

Československo bylo vyspělejší než SSSR

„Jedním z problémů a úkolů bylo, jak učinit podnikatelskou sféru efektivnější a samostatnější. Tedy přechod k indikativnímu plánování jaké známe z Francie. Snaha najít balanc mezi trhem a plánem a zároveň bez privatizace. Jako nesmírně inspirativní vidím i myšlenku rad pracujících. Je to něco fascinujícího, protože vám to ukazuje, že máte v ekonomice snahu hledat, není to dogma. Myslím, že odkaz Oty Šika je stále živý a je mi líto, že se o tom tak málo mluví.“

K invazi v roce 68 mohly přispět i obavy Moskvy z možné destrukce RVHP, která byla základem ekonomiky východního bloku. Co by realizace ekonomických reforem znamenala právě pro RVHP? „To se už nikdy nedozvíme. Proces byl utnut. Ukazovalo to ale, že pro vyspělejší země je systém direktivního řízení nejenže neefektivní, ale dokonce destruktivní. Paradoxem bylo, že hegemonem bloku nebyly nejvyspělejší země. Tou jsme byli my a NDR.“

„Československo si díky tradici vyspělé země uvědomovalo, že tohle je nefunkční. A nejen v budoucnosti, ale už to zažívala a viděla tu neefektivitu a míru zaostávání,“ dodává.

autoři: Zita Senková, Jan Řápek
Spustit audio

Odebírat podcast

Související