Iva Holmerová: Smysluplná činnost nás naplňuje. Posouvat hranici důchodu bychom ale neměli
Muži i ženy v současnosti odcházejí do důchodu v 65 letech. Ukazuje se ale, že většina z nás bude moci pracovat i potom. Má se zrušit horní věková hranice?
„Gerontologové jsou názoru, že smysluplná činnost práce je součástí normálního života a je jedním z aspektů, který jej naplňují. Takže ano, práce a činnost, to je nesmírně důležité. Na druhou stranu s tím souvisí důchod,“ říká gerontoložka Iva Holmerová.
Iva Holmerová: Praktičtí lékaři bývají často podceňováni. Ti mladší to navíc schytávají i od starších kolegů
V ČR klesá zájem o studium medicíny. Mezi mediky se podle gerontoložky šíří atmosféra nejistoty.
Důchod je podle ní jakousi společenskou smlouvou. Je to domluva lidí, kteří po určitou dobu pracují, že chtějí být nějakým způsobem zajištěni a mít ve vyšším věku větší komfort. „Jsou to dvě věci, které souvisejí. Ale ne úplně. Mohlo by být logické, že když se dožíváme vyššího věku, měli bychom chodit do důchodu později. Vyššího věku se ale nedožíváme ve zdraví.“
Ještě před čtvrtstoletím byla naděje dožití kolem 70 let. Dnes se ale dožíváme přibližně 80 let. Ženy se dožívají o něco více, muži zase o něco méně. Takzvané zdravé dožití je ale kolem 60 let.
Pro řadu profesí, zejména s extrémní fyzickou nebo psychickou zátěží, může být hraniční současných 65 let odchodu do důchodu. „Nejen pro řadu profesí, ale i pro řadu lidí. Právě pro ty, kteří se nedožívají v dobrém zdravotním stavu. Ta meta 60 let věku je někde v průměru EU, hůře v porovnání se západem, lépe s východem.“
Rozhoduje zdravé dožití
„Existují studie z Velké Británie, které se snažili dokázat, že pro kalkulaci důchodu je důležité zdravé dožití. Když mechanicky prodloužíme hranici odchodu, stejně to nepostihne ty, kterých se to nejvíce týká. Bude tady skupina lidí, kteří ještě nebudou mít nárok na důchod, ale z jiných důvodů budou požívat jiné dávky, třeba invalidní, což systém zatíží mnohem více.“
Výzkum z Ruska zase tvrdí, že nepracující důchodci tam propadají pití více než jejich pracující vrstevníci. Prý se na nich projevují důsledky sociálního osiření, kdy si připadají nepotřební. V Rusku by tak chtěli tento problém řešit prodloužením hranice odchodu do důchodu. Holmerová má ale jiné doporučení.
„Země západní Evropy se snaží o zlepšení kvality života spíš nabídnutím jiné činnosti. Myslím, že je důležité, aby existovaly i neformální sítě, aby lidé žili dobře ve svých obcích, aby byly seniorské spojky zabývající se smysluplným naplněním života,“ dodává.
Související
-
Ilona Švihlíková: Využívat pietu k politickým manýrám mi přijde nechutné
Češi a Slováci si připomněli 50 let od sovětské invaze. Na pietním aktu před Českým rozhlasem proti přítomnosti premiéra Andreje Babiše protestovaly asi tři stovky lidí.
-
Irena Obermannová: V umění je dovoleno vše. Feminismus do něj nepatří
Jako feministka tvrdí, že muži jsou pomalí troubové, zatímco ženy jsou tvořeny k jasnozřivosti. A právě Jasnozřivost se jmenuje i nejnovější kniha Ireny Obermanové.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
