Iva Holmerová: Smysluplná činnost nás naplňuje. Posouvat hranici důchodu bychom ale neměli

Mobilní telefon pro seniory
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Mobilní telefon pro seniory

Muži i ženy v současnosti odcházejí do důchodu v 65 letech. Ukazuje se ale, že většina z nás bude moci pracovat i potom. Má se zrušit horní věková hranice?

„Gerontologové jsou názoru, že smysluplná činnost práce je součástí normálního života a je jedním z aspektů, který jej naplňují. Takže ano, práce a činnost, to je nesmírně důležité. Na druhou stranu s tím souvisí důchod,“ říká gerontoložka Iva Holmerová.

Iva Holmerová: Praktičtí lékaři bývají často podceňováni. Ti mladší to navíc schytávají i od starších kolegů

Mladá lékařka

V ČR klesá zájem o studium medicíny. Mezi mediky se podle gerontoložky šíří atmosféra nejistoty.

Důchod je podle ní jakousi společenskou smlouvou. Je to domluva lidí, kteří po určitou dobu pracují, že chtějí být nějakým způsobem zajištěni a mít ve vyšším věku větší komfort. „Jsou to dvě věci, které souvisejí. Ale ne úplně. Mohlo by být logické, že když se dožíváme vyššího věku, měli bychom chodit do důchodu později. Vyššího věku se ale nedožíváme ve zdraví.“

Ještě před čtvrtstoletím byla naděje dožití kolem 70 let. Dnes se ale dožíváme přibližně 80 let. Ženy se dožívají o něco více, muži zase o něco méně. Takzvané zdravé dožití je ale kolem 60 let.

Pro řadu profesí, zejména s extrémní fyzickou nebo psychickou zátěží, může být hraniční současných 65 let odchodu do důchodu. „Nejen pro řadu profesí, ale i pro řadu lidí. Právě pro ty, kteří se nedožívají v dobrém zdravotním stavu. Ta meta 60 let věku je někde v průměru EU, hůře v porovnání se západem, lépe s východem.“

Rozhoduje zdravé dožití

Iva Holmerová

„Existují studie z Velké Británie, které se snažili dokázat, že pro kalkulaci důchodu je důležité zdravé dožití. Když mechanicky prodloužíme hranici odchodu, stejně to nepostihne ty, kterých se to nejvíce týká. Bude tady skupina lidí, kteří ještě nebudou mít nárok na důchod, ale z jiných důvodů budou požívat jiné dávky, třeba invalidní, což systém zatíží mnohem více.“

Výzkum z Ruska zase tvrdí, že nepracující důchodci tam propadají pití více než jejich pracující vrstevníci. Prý se na nich projevují důsledky sociálního osiření, kdy si připadají nepotřební. V Rusku by tak chtěli tento problém řešit prodloužením hranice odchodu do důchodu. Holmerová má ale jiné doporučení.

„Země západní Evropy se snaží o zlepšení kvality života spíš nabídnutím jiné činnosti. Myslím, že je důležité, aby existovaly i neformální sítě, aby lidé žili dobře ve svých obcích, aby byly seniorské spojky zabývající se smysluplným naplněním života,“ dodává.

Spustit audio
autoři: Zita Senková, Jan Řápek

Související