Socioložka Paulína Tabery: Noviny dnes otevře málokdo. Dominantním zdrojem informací je pro Čechy televize
Součástí pravidelného šetření Centra pro výzkum veřejného mínění jsou otázky zjišťující obecný zájem občanů o politiku i to, jak často lidé sledují celospolečenské dění prostřednictvím různých médií. Jak dopadl průzkum pokrývající období od poloviny září do konce listopadu roku 2024? Jakým médiím dávají Češi přednost? Kde o dění nejčastěji diskutují? A jakým politikům ze světového mezinárodního života důvěřují? Zita Senková se zeptala socioložky Paulíny Tabery.
„Češi se o politiku zajímají. Je ale těžké říct, co je dostatečný zájem. Obecný zájem o politiku deklarovalo v posledním šetření 47 % lidí. Přitom necelá desetina projevuje velmi silný zájem o politické dění a 30 % se zajímá spíše vlažněji. Nicméně jde o ukazatel, který je v čase poměrně stabilní bez extrémních výkyvů,“ vysvětluje v pořadu Jak to vidí... socioložka Paulína Tabery z Centra pro výzkum veřejného mínění.
Televize, zpravodajské servery, rozhlas
Průzkum také zjišťoval, z jakých typů médií lidé informace čerpají a kde o tématech diskutují. „Tentokrát jsme ale oblast nezužovali pouze na každodenní politiku. Rozšířili jsme ji na celospolečenské dění, které zahrnuje dlouhodobější problémy, jako je třeba stárnutí populace nebo klimatická změnu,“ přibližuje socioložka.
Čtěte také
Podle výsledků jsou dominantním zdrojem informací pro Čechy televize a zpravodajské servery. „Minimálně jednou denně vyhledává informace o celospolečenském dění prostřednictvím televize 35 % lidí. Stejné procento se obrací na zpravodajské servery. Podstatně méně lidí pak využívá jako zdroj celospolečenských informací sociální sítě (21 %) a rozhlas (19 %).“
Šetření zároveň potvrdilo, že klesá zájem o tištěná média. Pro denní informaci otevře noviny pouhých 5 % lidí. Menšinovou záležitostí jsou také internetové blogy a diskusní fóra.
Aktivní participace
„V našem šetření jsme diskusní fóra oddělili od sociálních sítí, protože jde přece jenom o jiný typ komunikace. Na fórech je hlavní motivací diskuse o tématu, zatímco sociální sítě se řídí algoritmy. Ukázalo se, že internetové blogy a diskusní fóra mají logicky menší komunitu, byť to není zas tak málo. Denně tato fóra navštěvuje zhruba desetina lidí.“
O politice a celospolečenském dění ale diskutují Češi intenzivně i mimo internet. „Osobně mě překvapilo, kolik lidí dnes diskutuje o celospolečenském dění i mimo zprostředkovaný svět, mimo média. Minimálně jedenkrát denně takto komunikuje desetina občanů. Kdybychom se ale zeptali na jedenkrát týdně, dostaneme se zhruba až k polovině populace,“ dodává Paulína Tabery.
Související
-
Josef Šlerka: Další uragán? A co s tím? Lidé jsou zprávami přesyceni. A mladí chtějí zábavu
Jak důvěryhodná jsou veřejnoprávní média? Odpověď přináší nová studie Reuters Institut, podle níž není nejdůvěryhodnějším médiem Česká televize, ale Český rozhlas.
-
Analytik Šlerka: Klíč v boji proti dezinformacím? Důvěra ve stát a mediální výchova od první třídy
Dezinformace nejsou výdobytkem moderní doby. Vlivem internetu a sociálních sítí se ale dnes šíří rychleji než kdy dříve. Jak poznat lživou informaci a jak se bránit?
-
Socioložka Tabery: V Česku věříme v demokracii. Důvěru ale u mnohých podkopává nízká životní úroveň
Více než polovina Čechů věří, že demokracie je lepší než jakýkoli jiný způsob vlády. Jak u nás funguje demokracie? A jak vypadá soužití většinové společnosti a Romů?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
