Co dělám v rozhlase:
Připavuji a moderuji pořad Jak to vidí...
Před rozhlasem:
Vystudovala jsem žurnalistiku na Filozofické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě a na podzim 1989 zakotvila v Československém rozhlase v Praze. Ve federálním vysílání jsem se od přípravy zpráv dostala k moderování živého vysílání od Dobrého jitra až po odpolední proud, a to ve slovenštině. V zahraniční redakci jsem se pak věnovala dění na Balkáně, ve střední Evropě a Latinské Americe.
Po rozdělení Československa jsem za čtvrt roku ve slovenské redakci zahraničního vysílání změnila místo. Přijala jsem nabídku nového českého ministerstva zahraničí a stala se zástupkyní ředitele tiskového odboru. Byla to výborná zkušenost, ale když po roce a půl pilování češtiny přišla nabídka vrátit se za mikrofon, „volání divočiny“ zvítězilo. Od ledna 1997 do září 2001 jsem působila jako zahraniční zpravodajka Českého rozhlasu v Německu a měla to štěstí, že jsem sídlila nejdříve v Bonnu a také v Berlíně. Profesně i lidsky to byla životní zkušenost, která se mi nesmazatelně vryla pod kůži.
Do Německa jsem pak pět let pravidelně vyjížděla za reportážemi a rozhovory pro Mladou frontu Dnes jako zahraniční redaktorka. Málokoho proto překvapilo, když jsem v únoru 2007 odjela sbírat další novinářské zkušenosti do Hamburku. K návratu do Prahy mě přiměla nabídka spolupodílet se na přípravě mediální koncepce českého předsednictví v EU v prvním pololetí 2009. V tu dobu mě oslovila Dvojka, a já se tak v září 2008 vrátila za mikrofon.
Co mě baví:
Mojí vášní jsou už od malička divadlo, hudba, ale i cestování a cizí jazyky. Proto také polovinu mé rozsáhlé knihovny tvoří mapy, atlasy, učebnice a slovníky. Považuji za samozřejmost naučit se alespoň pár frází jazyka země, kde strávím třeba jen krátkou dovolenou. Ať je to bulharsky nebo finsky.
Všechny články
-
Milan Slezák: Jestli chce Rusko mír, musí se stáhnout z...
Země EU jsou proti vojenské pomoci Ukrajině. Ale podporují zvýšení sankcí. Jaký to má význam?
-
Ivan Hoffman: Žijeme v bláznivém světě. V zájmu své obrany...
Zkušenost války je prý nepřenositelná. A tak každá generace potřebuje tu svojí. Situace na Ukrajině má zatím všechny předpoklady vzniku dalšího válečného konfliktu.
-
Fotografie jako vstupenka do domorodých afrických vesnic?...
Jen málokomu se poštěstí navštívit původní domorodé kmeny rovníkové Afriky. Cestovatel Petr Peniška to štěstí měl. A změnilo mu to život.
-
Přepis: Jak to vidí Petr Peniška – 28. srpna
Hostem byl novinář Petr Peniška. Poslední cestovatelské Jak to vidí tohoto léta patřilo rovníkově Africe.
-
Přepis: Jak to vidí Ivan Ivanov – 27. srpna
Hostem byl novinář Ivan Ivanov. Vydali jsme se do Bulharska.
-
Jaká byla kultura Thráků? Bulharsko teprve dnes odhaluje...
Historie tajemné civilizace Thráků a místa, kam tisíc let člověk nevstoupil. Myslíte si, že už vás v Bulharsku nic nepřekvapí? Z omylu vás vyvede novinář Ivan Ivanov.
-
Indonésané vstávají zásadně pravou. Nebo to tak aspoň vypadá
Kristýna Cílková odjela do Indonésie na rok studovat a už se nevrátila. Tamní kultura a mentalita lidí ji okouzlila. Energie, vibrace Indonésanů není prý tak negati...
-
Přepis: Jak to vidí Kristýna Cílková – 26. srpna
Hostem byla výtvarnice Kristýna Cílková. Vydali jsme se do Indonésie.
-
Čeští krajané postupně ztrácejí své kořeny
Čechy najdeme roztroušené po celém světě. V Evropě jich mimo ČR žije nejvíc na Ukrajině a na Balkáně. Česky mluví sice čím dál míň, ale aspoň rozumějí.
-
Přepis: Jak to vidí Petr Slinták – 25. srpna
Hostem byl Petr Slinták.
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 302
- 303
- 304
- 305
- 306
- …
- následující ›
- poslední »