Co dělám v rozhlase:
Připavuji a moderuji pořad Jak to vidí...
Před rozhlasem:
Vystudovala jsem žurnalistiku na Filozofické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě a na podzim 1989 zakotvila v Československém rozhlase v Praze. Ve federálním vysílání jsem se od přípravy zpráv dostala k moderování živého vysílání od Dobrého jitra až po odpolední proud, a to ve slovenštině. V zahraniční redakci jsem se pak věnovala dění na Balkáně, ve střední Evropě a Latinské Americe.
Po rozdělení Československa jsem za čtvrt roku ve slovenské redakci zahraničního vysílání změnila místo. Přijala jsem nabídku nového českého ministerstva zahraničí a stala se zástupkyní ředitele tiskového odboru. Byla to výborná zkušenost, ale když po roce a půl pilování češtiny přišla nabídka vrátit se za mikrofon, „volání divočiny“ zvítězilo. Od ledna 1997 do září 2001 jsem působila jako zahraniční zpravodajka Českého rozhlasu v Německu a měla to štěstí, že jsem sídlila nejdříve v Bonnu a také v Berlíně. Profesně i lidsky to byla životní zkušenost, která se mi nesmazatelně vryla pod kůži.
Do Německa jsem pak pět let pravidelně vyjížděla za reportážemi a rozhovory pro Mladou frontu Dnes jako zahraniční redaktorka. Málokoho proto překvapilo, když jsem v únoru 2007 odjela sbírat další novinářské zkušenosti do Hamburku. K návratu do Prahy mě přiměla nabídka spolupodílet se na přípravě mediální koncepce českého předsednictví v EU v prvním pololetí 2009. V tu dobu mě oslovila Dvojka, a já se tak v září 2008 vrátila za mikrofon.
Co mě baví:
Mojí vášní jsou už od malička divadlo, hudba, ale i cestování a cizí jazyky. Proto také polovinu mé rozsáhlé knihovny tvoří mapy, atlasy, učebnice a slovníky. Považuji za samozřejmost naučit se alespoň pár frází jazyka země, kde strávím třeba jen krátkou dovolenou. Ať je to bulharsky nebo finsky.
Všechny články
-
Když v Saúdské Arábii dodržíte pravidla, můžete všechno
Dobré jméno českého lázeňství a rehabilitace otevírá dveře našim odborníkům v Arábii. Místní léčebné metody se naopak dostávají k nám. Jak vypadá život v hlídaném k...
-
Přepis: Jak to vidí Jakub Pětioký – 21. srpna
Hostem byl fyzioterapeut Jakub Pětioký.
-
Ve lvích žlutých očích je ukryta celá Afrika
Dotknout se grizzlyho nebo koukat z půl metru do očí lva. To můžete zažít pouze v divočině.
-
Přepis: Jak to vidí Petr Slavík – 20. srpna
Hostem byl fotograf Petr Slavík. Vydali jsme se mezi divoké šelmy.
-
Černá Hora. Země, na kterou čeští turisté zapomněli
Z Prahy tam nic nelétá, nejezdí tam žádný přímý vlak. Na Čechy tam nenarazíte, a přitom v sousedním Chorvatsku se jich nezbavíte. Václav Žmolík objevil pro poslucha...
-
Přepis: Jak to vidí Václav Žmolík – 19. srpna
Hostem byl moderátor Odpoledne s Dvojkou a Výletů Václav Žmolík.
-
Jedno z posledních divokých safari najdete v Zimbabwe
Země je velmi chudá a pomalu se vzpamatovává z ekonomického kolapsu. Přesto si místní lidé uvědomují, že divoká zvířata jsou pro zemi důležitější než zlato.
-
Přepis: Jak to vidí Tomáš Jamník – 14. srpna
Hostem byl Tomáš Jamník.
-
Rouška je pro Japonce výrazem úcty k okolí
Pokud si ale roušku nasadíte v české tramvaji, lidé si od vás odsednou. Japonská a česká mentalita je prostě odlišná. Nám chybí řád a úcta, jim improvizace a možná ...
-
Přepis: Jak to vidí Nora Dolanská – 13. srpna
Hostem byla Nora Dolanská, ředitelka Pražské informační služby. Cestovali jsme do Rakouska.
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 303
- 304
- 305
- 306
- 307
- …
- následující ›
- poslední »