Přepis: Jak to vidí Václav Luks – 2. července

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den přeje Zita Senková. Jak to vidí se v letním šatu opět vydává do světa. Dnešním hostem je Václav Luks, dirigent a umělecký vedoucí souboru Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704. Vítejte u nás, dobrý den.

Václav LUKS, dirigent, umělecký vedoucí souboru Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
My jsme se, pane Luksi, prozradím, viděli vlastně před několika dny v saském Lipsku na hudebním festivalu Johanna Sebastiana Bacha. Letos se vašim ansámblům dostalo velké pocty být takzvaným rezidenčním orchestrem. Co to vlastně znamená?

Čtěte také

Václav LUKS, dirigent, umělecký vedoucí souboru Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704
--------------------
Znamená to obrovskou poctu samozřejmě a z té praktické stránky to znamená naprosto jiný režim, než když jsme pozváni na jakýkoliv jiný festival k jednomu koncertu, protože to většinou znamená jeden den příjezd, koncert, druhý den odjezd. Ten luxus toho rezidenčního souboru znamená, že jsme víceméně po celou dobu trvání festivalu na místě, že máme více koncertů, že se setkáváme s publikem, s ostatními kolegy, že jsme prostě pro ten ročník jakýmsi symbolem festivalu, a to je samozřejmě u tak významného festivalu, jak jsem říkal, obrovská pocta.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na kolik jste si tedy užili s kolegy jednak svých koncertů, ty byly tři, pokud se nepletu a vůbec třeba další akce, které provázely ten festival a město samotné?

Václav LUKS, dirigent, umělecký vedoucí souboru Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704
--------------------
Tak já jsem se do Lipska nesmírně těšil, protože Lipsko dobře znám a i jsem tam v minulosti působil a to město je nesmírně zajímavé, nesmírně proměnlivé, dynamicky se rozvíjející, velmi mladé a takže jsem se velmi těšil a pro mé kolegy z ansámblu to byla do jisté míry premiéra, my jsme hráli v Lipsku poprvé a samozřejmě pro každého hudebníka mít tu šanci pobývat několik dní ještě během festivalu ve městě, které je tak úzce spjato s osobností Johanna Sebastiana Bacha, je velký zážitek. Takže kromě těch našich koncertů a koncertů našich kolegů jsme měli možnost navštívit ta místa, která jsou spjata s působením Johanna Sebastiana Bacha, jako je Tomášský kostel, Mikulášský kostel, jako je Bach-Archiv a Muzeum Bach-Archivu, kam se po dlouhé době vrátil, jak proběhlo i v médiích, vrátil slavný Hausmanův portrét Johanna Sebastiana Bacha, tuším, po nějakých 270 letech, takže tam z toho byli všichni velmi dojati a my též.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaké to je, pane Luksi, hrát na místech, kde kdesi sám hrával na varhanech anebo dirigoval, genius Johann Sebastian Bach?

Václav LUKS, dirigent, umělecký vedoucí souboru Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704
--------------------
Tak on zejména, ta návštěva Tomášského kostela, který je nejvíce spjat s Johannem Sebastianem, tak to je samozřejmě jedinečná, jedinečný okamžik, protože tam tu jeho přítomnost cítíte skutečně na každém kroku a také je to, myslím tím, že to město žije touto tradicí, že skutečně ti Lipští jsou na tuto skutečnost hrdi, nadále tam funguje samozřejmě ten slavný Tomášský sbor, neboli ten, ten vokální ansámbl, se kterým byl Johann Sebastian svého času tak nespokojený, tak ta tradice je tam, toho chlapeckého sboru je tam dodnes a je to jedním z těch značek města a každý obyvatel Lipska je si toho vědom a je na to hrdý, a to je, myslím, na atmosféře toho města znát a také pro ty příchozí, pro návštěvníky města je to na každém kroku patrné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak tedy ten Bachův odkaz formuje třeba nebo ovlivňuje i ten nejenom kulturní, ale řekla bych i vůbec společenský život v Lipsku?

Václav LUKS, dirigent, umělecký vedoucí souboru Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704
--------------------
Já myslím, že to je ..., já bych takový malý příklad z nedávné minulosti Lipska, Bach působil ve třech kostelích v Lipsku, v tom slavném Tomášském kostelu, potom v Mikulášském, Nikolaikirche, to byl hlavní kostel v jeho době, a pak v takzvaném Paulinerkirche, v univerzitním kostele.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ten je úplně, vlastně se znovu narodil.

Václav LUKS, dirigent, umělecký vedoucí souboru Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704
--------------------
Ten se znovu narodil a má to takovou pohnutou historii, protože Paulinerkirche po druhé světové válce zůstal zachovaný bez poškození a představte si, v roce 68 ho komunisti prostě zbourali. S tím, on byl součástí univerzitního komplexu a s tím, že je zapotřebí propůjčit marxistickou tvář univerzitě a že je jiná doba, takže prostě byl vyhozen do povětří a Lipští to prostě komunistům prostě nezapomněli dodnes. Ono v té době to způsobilo velké nepokoje, velké demonstrace, spoustu lidí skončilo ve vězení, to byla taková naprosto mimořádná situace v tom poměrně konsolidovaném východním bloku a oni si to dodnes připomínají a to téma Paulinerkirche je dodnes živoucí, takže já myslím na tom, na tom také dodneska to znovuzrození toho kostela úplně neproběhlo, protože se vedou diskuse o tom, závěrečné podobě té stavby, do jaké míry se mají vrátit ty umělecké předměty z původního Paulinerkirche zpátky, prostě se o tom velice, velice aktivně veřejně diskutuje, a to myslím, že to je skutečně takovou dobrou ilustrací toho, jakým způsobem Lipsko si váží své minulosti a žije svojí kulturní tradicí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Řekla bych, že i ty debaty jsou typické pro toto město, které na rozdíl od rezidenčních Drážďan mají v sobě mnohem více takové té občanské společnosti, ostatně, jak se říká, tam se začala drolit Berlínská zeď díky těm mírovým pokojným pochodům se svíčkou a modlitbami právě v tom Mikulášském kostele.

Václav LUKS, dirigent, umělecký vedoucí souboru Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704
--------------------
Ano, to bylo v 89. roce ještě, než se to začalo drolit i u nás, tak Lipsko bylo nám takové to nejbližší město, kdy se začalo cosi dít a začalo to i k nám prosakovat a já si myslím, že to je také tím, že když tedy srovnáváte s Drážďanami, Drážďany mají úplně jinou tradici, protože Drážďany byly hlavním městem Saska a byly tím královským městem, kde seděl ten panovník.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
August třeba Silný.

Václav LUKS, dirigent, umělecký vedoucí souboru Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704
--------------------
Karel August, přesně tak a jeho následovníci. A ten má takovou tu, ten duch toho sídelního města poněkud takovou možná konzervativnější, řekl bych. Lipsko oproti tomu bylo vždy studentské město, ten vliv univerzitě tam byl vždy velice patrný, město obchodníků a podle toho se dodnes jmenuje, podle místa, kde se obchodovalo suknem, se jmenuje slavný Gewandhaus a Gewandhaus orchestr a tedy místo, které bylo, jak říkáte, kde ta občanská aktivnost a aktivita je dodnes patrná, protože byla dána do vínku tomu městu již historicky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Genius loci pohledem dirigenta Václava Lukse.

/ Písnička /

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Máte naladěno prázdninové Jak to vidí, které hostí dirigenta Václava Lukse. Hovoříme o saském Lipsku, kde vaše soubory, které jste před 10 lety založil Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704, vystupovalo jako rezidenční orchestr. Publikum na těch Bachových slavnostech a to Drážďanech, se kterými jste propojeni v rámci hudebního mostu, tam je vaší domovskou scénou Anenský kláštor, klášter, promiňte, kostel, tak, tak to publikum je, řekla bych, už z podstaty věci rozdílné.

Václav LUKS, dirigent, umělecký vedoucí souboru Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704
--------------------
Tak samozřejmě publikum musí být rozdílné již kvůli tomu, že v Lipsku se jedná o festival, tedy o krátkodobou záležitost, v Drážďanech je koncertní cyklus, to znamená, v Drážďanech tam bylo naším hlavním úkolem za ta léta existence koncertního cyklu od roku 2008 vybudovat posluchačskou základnu pravidelných návštěvníků a skutečně se nám podařilo vytvořit takřka nějakou fanouškovskou skupinu několika set posluchačů, kteří jsou našimi dnes už si troufnu říci přáteli a stali jsme se součástí, řekl bych, toho kulturního života Drážďan do té míry, že dovoluji si takovou, takovou drobnou, drobnou příhodu také ilustrativní. Z nějakého důvodu se rozkřiklo, že by měl náš koncertní cyklus končit, což samozřejmě nebyla pravda, ale vyvolalo to takovou vlnu reakcí a dotazů, až jsem byl z toho sám zaskočen, jako jak je to možné, že budou Drážďany ochuzeny o takovou akci. Tak ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Není to ale pravda?

Václav LUKS, dirigent, umělecký vedoucí souboru Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704
--------------------
Není to samozřejmě, není to pravda. Dalším a tím významným rozdílem samozřejmě je, že do Lipska se sjíždí publikum na těch necelých 14 dní nebo zhruba 14 dní, publikum, které je internacionální, které přijíždí za Bachem z celého světa. Když se podíváte do těch prostor, kde se konají koncerty, tak tam vidíte návštěvníky z Ameriky, z Japonska, z Jižní Ameriky, z celé Evropy samozřejmě a je to specifické publikum, které, které přijíždí podobně jako třeba do Salcburku za Mozartem, tak přijíždí za Bachem do Lipska a z toho ekonomického hlediska já myslím, že to je pro město velice zajímavý takový aspekt, protože to jsou skutečně návštěvníci, věrní návštěvníci, kteří přijíždějí třeba 20, 30, 40 let do toho Lipska. Ten festival už má stoletou tradici, byť se nekonal každý rok a některé ty ročníky byly ideologicky podbarvené, takže je nepočítali, ale je to dlouhodobý festival a ti návštěvníci se prostě vrací a to já si myslím, že je taková i inspirace tady pro nás, pro Prahu, protože Praha tenhle potenciál samozřejmě má také a on zůstává dlouhodobě nevyužitý. My spíše jsme se doposud orientovali na ty návštěvníky, na ty takzvané batůžkáře, kteří prostě přijedou, vyfotí se na Karlově mostě a v životě už sem nepojedou, protože v Praze už byli, tak pojedou třeba do Amsterdamu, ale tohle publikum, tihle návštěvníci, kteří to město vyprodají skutečně během toho festivalu, tak neseženete volnou postel v hotelu, tak to jsou, to je ekonomický potenciál i pro rozvoj toho města a z toho pohledu já si myslím, že města jako Lipsko nebo Salcburk mohou být pro Prahu velkou inspirací.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dovedl byste si třeba, pane Luksi, představit něco podobného jako je taková ta stezka po stopách not. To jsou vlastně značky, které, tuším, necelých 5 kilometrů přes střed města a ještě dál za to centrum a spojují právě místa, která jsou spjata nejenom s různými skladateli, kteří působili v tomto městě, ale jsou to, je to třeba i kavárna, kde se scházeli, tuším i Richard Wagner tam chodíval, rodák lipský.

Václav LUKS, dirigent, umělecký vedoucí souboru Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704
--------------------
To je úžasný nápad, to je, myslím, věc, která spojuje jednak minulost se současností, ale jednak i ten umělecký život s tím běžným životem. Prostě ta hudba se dostane do ulic takovou nenápadnou formou a není to jenom lipský fenomén. Něco podobného najdeme například ve Varšavě, kde je taky taková Chopinovská stezka, kde si můžete poslechnout Chopinovu hudbu, když stisknete knoflík, něco se dozvíte. Jsou tam u toho, je to ještě takové, bych řekl, sofistikovanější, a to jsou věci, ve kterých není zapotřebí objevovat Ameriku, je dobré se jimi ale inspirovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Máte v Lipsku, pane Luksi, nějaké mimořádně oblíbené místo, nemusí souviset zákonitě s Johannem Sebastianem Bachem?

Václav LUKS, dirigent, umělecký vedoucí souboru Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704
--------------------
Tak já jsem hudebník, takže musí souviset s Johannem Sebastianem Bachem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobře.

Václav LUKS, dirigent, umělecký vedoucí souboru Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704
--------------------
Takže já nebudu příliš originální, je to samozřejmě Tomášský kostel a také Bach-Archiv s Bachovským muzeem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
No, a od Bacha se posuneme k mozartovské tradici a ze Saska do rodiště jednoho zázračného dítěte.

/ Písnička /

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jste ve společnosti Českého rozhlasu Dvojky a Václava Lukse, dirigenta a uměleckého vedoucího souboru Collegium 1704 a 1704 Collegium Vocale. Bachova Mše h moll, ta figuruje v programu letošního salcburského festivalu, kam se chystáte. Řekla bych, že to je takový další narozeninový dárek k vašemu jubileu desetiletému.

Václav LUKS, dirigent, umělecký vedoucí souboru Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704
--------------------
Tak H moll mše je moje a naše srdeční záležitost. Před těmi 10 lety, kdy se formoval orchestr Collegium 1704 a především tedy vokální soubor Collegium Vocale, tak to bylo jedno z těch děl, které stálo na počátku našich aktivit. My jsme v roce 2005 provedli H moll mši na Pražském jaru a byl to pro nás takový impuls do dalšího fungování, to znamená, do dalších aktivit našich souborů a v letošním roce jsme s H moll mší oslavili v Rudolfinu naše jubileum a jak říkáte, ten, ta třešnička na dortu toho, toho, ten dárek pro nás je letošní pozvání do Salcburku, což je další naše premiéra po Lipsku a také další výzva a velká pocta.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaký je váš vztah pana Luksi k samotnému městu i k Mozartovi?

Václav LUKS, dirigent, umělecký vedoucí souboru Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704
--------------------
Tak Salcburk je jedno z měst, které mě přitahovalo nesmírně ještě v době, kdy nebylo možné se tam vydat a ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vzpomenete si, kdy jste poprvé navštívil ...

Václav LUKS, dirigent, umělecký vedoucí souboru Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704
--------------------
Tak ve svých snech jsem navštívil toto město asi, když mi bylo 10 let, protože já jsem se skrze Mozarta dostal vlastně ke klasické hudbě nebo respektive Mozart mě inspiroval k tomu, že jsem se rozhodl, že chci být muzikantem a samozřejmě jsem si začal hned sbírat informace a číst o Mozartovi, tak ten Salcburk se v těch dětských snech hned tam objevil. A pak byl Salcburk, byl jedním z těch prvních měst, které jsem s mými rodiči navštívil po pádu železné opony a taky jsme navštívili ta všechna důležitá mozartovská místa v Salcburku a tehdy samozřejmě jsem ještě ani nesnil o tom, že bysme na tom slavném salcburském festivalu mohli někdy účinkovat se soubory, které v té době ještě neexistovaly samozřejmě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Řekla bych, že celé to město je samozřejmě prosyceno tou mozartovskou atmosférou, tím geniem loci. Jaká konkrétní místa to jsou, kde i autentická místa spjata právě s tímto skladatelem?

Václav LUKS, dirigent, umělecký vedoucí souboru Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704
--------------------
Tak já bych řekl, že Salcburk se pyšní hlavně tou atmosférou, a to především v době festivalu, kdy to město nesmírně ožije a ten Mozart je skutečně všudypřítomný. Těch Mozartovských míst, které konkrétně souvisí s jeho působením, tam zas až tolik není zachovaných. Samozřejmě je tam Mozartův dům, ve kterém, ve kterém se narodil, ve kterém vyrůstal, tak to je nesmírně zajímavý prostor. Ale samozřejmě prostor, jaký máme v Praze, jako je Stavovské divadlo, kde Mozart na vrcholu svých tvůrčích sil působil, pro který psal svá největší operní díla jako Don Giovanni nebo La clemenza di Tito, tak takové místo Salcburk nemá a tady by za to stálo opět to srovnání, protože Salcburk je místo, které, když se na to podíváme zas z toho kritického hlediska, tak Mozart Salcburk vůbec neměl rád. To, co měl na Salcburku rád, byli jeho rodiče, které miloval, ale jinak samozřejmě toužil, aby uprchnul ze služby, kterou tam, kterou tam vykonával, což se mu nakonec podařilo, jak víme. Ale v Praze prožil ty šťastné okamžiky svého života a zatímco Salcburk dokázal z mozartovské tradice udělat skutečně svůj brand, udělat si svoji značku, která to město proslavila po celém světě, tak u nás mozartovskou tradici opět zanedbáváme, necháváme ji spát, je to prostě nevyužitá zlatá hřivna, která jenom čeká jako Šípková Růženka k probuzení a já doufám, že k tomu někdy dojde. V současné době to tak sice nevypadá, ale doufejme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nevidíte nějakého prince na obzoru, který by osekal to trní?

Václav LUKS, dirigent, umělecký vedoucí souboru Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704
--------------------
Nevidím.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Proč ale ne?

Václav LUKS, dirigent, umělecký vedoucí souboru Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704
--------------------
Já ..., k tomu je zapotřebí samozřejmě širší politická podpora, je zapotřebí uvědomit si skutečně ten potenciál, které ve spojení Mozart a Praha spí a samozřejmě i ochota Národního divadla například otevřít Stavovské divadlo produkcím, které snesou mezinárodní srovnání a je těch věcí více. Například mě velice i mrzí ta nešťastná rekonstrukce před mnoha, mnoha lety, ještě za, ještě před revolucí Stavovského divadla, která byla skutečně nešťastná, kdy, která zničila akustiku Stavovského divadla, kde i vizuálně prostě ta elevace publika, která tam vznikla, je neadekvátní. Prostě těch bodů je daleko více a je to myslím téma na zvláštní rozhovor.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Budu se těšit někdy příště. Václav Luks, dirigent a umělecký vedoucí souboru Collegium 1714, 1704 a Collegium Vocale 1704. Já vám děkuji za rozhovor a přeji hezké léto a hodně úspěchů.

Václav LUKS, dirigent, umělecký vedoucí souboru Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704
--------------------
Já vám děkuji za pozvání. Hezký den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na slyšenou se těší Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.