Lenka Klicperová: Mrzí mě postoj Čechů, kteří za každým z uprchlíků vidí šílence schopného v Evropě všechny podřezat

„V Iráku je kolem 2 milionů uprchlíků, další 4 miliony jsou v okolních zemích, jako je Turecko, Libanon, Jordánsko. A zhruba dalších 10 milionů vnitřních uprchlíků je uvnitř Sýrie. To jsou obrovská čísla,“ vypočítává Lenka Klicperová.

Oběti a vrazi

Sama navštívila uprchlické tábory v Jordánsku i v Iráku. Poznala skutečnou situaci, slyšela reálné osudy. „Mrzí mě postoj části české společnosti, která za každým z těch uprchlíků vidí nějakého radikálního šílence, který se žene do Evropy, aby nás všechny podřezal. To vůbec není pravda. Ti lidé jsou oběti.“

Lidé jako my

Klicperová připomíná, že uprchlíci často dřív žili životy dost podobné těm našim. Žili ve vyspělé zemi, kde všechno celkem normálně fungovalo: děti chodily do škol, lidi do zaměstnání, používali internet, koukali na televizi…

V Česku se píše spousta věcí. Je tu spousta různorodých informací a ne vždycky jsou pravdivé a ne vždycky jsou od lidí, kteří tam byli.

Jeden kufr na rodinu

„A dnes jsou z nich uprchlíci, kdy si jedna rodina dá všechny věci do jednoho kufru. A někdy ani to ne. Setkali jsme se s rodinami, které zachránily jenom doklady nebo třeba jenom růženec, pokud to byli křesťané.“

Tábor? Vězení!

V jakémkoli uprchlickém táboře na světě panují bídné podmínky. Přesto můžete ty tábory rozlišit na lepší a horší. V Jordánsku je třeba tábor úplně nový, nejmodernější. „Ale stojí uprostřed pouště, uprostřed ničeho. V podstatě je to vězení obehnané plotem. Nedá se tam nic dělat, není tam práce.“

Frustrace z práce

Irácké tábory jsou na tom trochu líp. Jsou na území, která jsou zalidněná. Mají lepší infrastrukturu, jsou tam obchůdky. „Tábor, který funguje dva tři roky, už je svébytná jednotka. Už se tam každý snaží zajistit si vlastní živobytí.“ Nejhorší je vždycky to obrovské množství lidí, kteří najednou nemají co dělat. Ta obrovská frustrace. „V Jordánsku třeba uprchlíci nesmějí legálně pracovat vůbec.“

„Viděli jsme to na vlastní oči. I když pořád jsme lidi a pořád to můžeme vidět zkresleně,“ říká Lenka Klicperová o své cestě do Sýrie. Na snímku s moderátorkou Zitou Senkovou|foto: Adam Kebrt

Co bude dál?

Další vývoj v Sýrii se dneska nedá moc odhadnout. „Čím víc vidíte do toho dění, tím míň tomu rozumíte. Těch zájmů, které se tam střetávají, je strašně moc.“ A všechno jen zhoršuje přítomnost ropy, která ten konflikt živí.

Proč by dnes nikomu nedoporučovala tam jet? Poslechněte si ze záznamu v iRadiu.