Autorem této myšlenky je Jakub Arbes. Spisovatel a novinář, který byl v mnohém vepředu a jeho život může sloužit jako šablona pro umělce, jež celý život zápasili s osudem.

Tok našeho vyprávění musíme nyní regulovat do dějiště a do času, v němž jsme vás minule ve vyprávění o spisovateli a novináři Jakubu Arbesovi zanechali.

A já vám to, přátelé, povím hned na začátku: dnes to nebude žádná legrace, lehkovážná burleska ani kratochvíle, dnes půjde o cosi vážného. 

„Přiloženě přijmi, ty pse v rakouských službách, něco na památku, bys věděl, že nás nic neodstraší. Dej si pozor, ať několik takových holomků rakouských nepadne nám...

Takřka v úplné zapomnění upadla hrdinka další výpravy do naší minulosti. 

„Dvorní rakouský malíř Eislen mohl být se svou prací spokojen.“

Hrdinu další výpravy do českých dějin připomíná jméno ulice na pražské Malé Straně a také jeden slavný obraz Boženy Němcové. Josef Vojtěch Hellich jich však namaloval víc.

„Bůh nemůže změnit historii. Historici mohou,“ napsal anglický spisovatel Samuel Butler. Neradi bychom naše dějiny přizpůsobovali tomu, co se zrovna chce, a vynechá...

Tento díl Toulek jsou vskutku dvojnásob hodny toho jména, neboť v nich opustíme historickou zemi českou, moravskou i slezskou, a vydáme se k protinožcům.

Osud Františka Matouše Klácela předznamenaly svě skutečnosti: jednak jeho přirozená inteligence a nadání, jednak chudoba jeho rodiny.