Tyto Toulky budou pojednávat o tom, co až do druhé poloviny 19. století nestálo za nic. A skoro nikoho, ani úřady, to nepálilo. Muže, no tak ty už vůbec ne. 

Po celé 19. století bylo vzdělání dívek vůči chlapeckému na nižší úrovni. 

V dnešní schůzce s českou historií zavítáme na konec 19. století, v kterémžto čase žili a pracovali dva nadmíru pozoruhodní mužové. 

Od počátku dubna roku 1995 až do dnešních dnů jsme už na své pouti naší historií potkali věru početnou společnost.

Cestující kovář. Tak se říkalo nejúspěšnějšímu z českých závodníků na úsvitu motorismu, Václavu Vondřichovi.

Voituretta - toto slovo je původem francouzské, jakož i zbývající dvě česká pojmenování se týkají prvních automobilů, kterým se tak však ještě neříkalo. 

Pánové Laurinem a Klementem, jejichž původní povolání bylo jednak zámečník, jednak knihkupec, se časem vypracovali v přední výrobce dopravních prostředků.

Tentokrát vás seznámíme s malířem, k němuž se nám jakoby sám od sebe nabízel titulek: Mistr temné palety. 

Dubnem roku 1995 počínajíce jsme po tisíci padesáti devíti osmi schůzkách dorazili až k dnešnímu dílu. 

„Ráno 15. května 1891 se Praha probouzela plna očekávání. Za několik hodin se měly otevřít brány jubilejní zemské výstavy.“