Svého snu se nikdy nevzdala. Egypťana Sinuheta přeložila ve vězení, odsouzená za špionáž. Osudové ženy: Marta Hellmuthová
Jazykově nadaná byla od dětství. Když ji okouzlila kniha Egypťan Sinuhet, naučila se sama finsky. Její mistrný překlad však mohl v Československu vyjít navzdory jejímu úsilí až 20 let po finském vydání. V dokudramatu účinkují Petra Špalková, Pavel Soukup nebo Jan Meduna. Hovoří literární historička Petra Loučová.
Použitá literatura:
Loučová, Petra: Sinuhet za mřížemi. K osudům jednoho překladu a životnímu příběhu překladatelky Marty Hellmuthové. In Securitas Imperii 38/2021.
Osobnost Marty Hellmuthové si s jednou z nejčtenějších knih u nás spojuje málokdo. Přesto by se dalo říct, že to byla ona, kdo Mika Waltariho a další finské autory pro Čechy objevil.
Narodila se 6. března 1917 v Kutné Hoře. Určující osobou v jejím životě byla její maminka. „Na svou dobu to byla velmi vzdělaná žena, profesorka matematiky, fyziky a francouzštiny. A jazykově nadaná byla od dětství i Marta,“ přibližuje literární historička Petra Loučová.
Vedle latiny a francouzštiny ovládala Marta také němčinu, angličtinu a ruštinu. „V době, kdy vyrůstala na Slovensku, si osvojila i maďarštinu, která jí byla jako ugrofinský jazyk později k užitku. Později také navštěvovala kurzy arabštiny.“
Pobyt v Egyptě
Klíčové pro ni bylo setkání s jejím budoucím mužem Vladimírem Hellmuthem, kterého po válce následovala na diplomatickou misi do Egypta. „Přestože tam nebyla oficiálně zaměstnaná, pomáhala s chodem velvyslanectví. Intenzivně se také věnovala uspořádání korespondence Jaroslava Vrchlického a poprvé se zde setkala s románem Mika Waltariho Egypťan Sinuhet.“
Diplomatická dráha ale brzy skončila. Na vině byla nejenom změna poměrů, ale také přátelství jejího muže s Vladimírem Clementisem, který byl komunistickým režimem zatčen. Manželé se proto museli vrátit do Prahy.
Čtěte také
Marta se začala intenzivně zabývat překladem. Od Mika Waltariho získala svolení přeložit román z francouzštiny. Avšak při porovnání s originálem zjistila, že je mnoho vynecháno. A tak se rozhodla naučit se finsky, aby mohla dílo přeložit z originálu.
„Knihu nabídla nakladatelství Naše vojsko, které mělo velice kvalitně obsazenou beletristickou redakci. K vydání ale už nedošlo,“ líčí historička.
Obviněna ze špionáže
V srpnu 1957 byli oba manželé zatčeni. „Dopisovali si totiž s emigrantem Jiřím Brotanem, manželem sestry Marty Hellmuthové. Komunistický režim však této soukromé korespondence zneužil a vyhodnotil ji jako vyzvědačství.“
Výše trestu byla stanovena na deset let pro Vladimíra, pro Martu na sedm let za pomoc k trestnému činu. Nepomohlo ani odvolání a Marta musela nastoupit do ženské věznice v Pardubicích, kde pracovala jako šička.
„Přesto jí osud rozepsané knihy ležel na srdci. A tak požádala náčelníka věznice, aby mohla za mřížemi v překládání pokračovat. A bylo jí vyhověno. Přestože jí provázely zdravotní problémy, pomohlo jí to přežít krutou pardubickou věznici.“
Z vězení se Marta dostala v roce 1960 díky amnestii. Trestem pokračujícím ale byla 10letá podmínka. „Hellmuthovi také přišli v rámci trestu o majetek a byt. A tak řadu let pobývali u rodičů Marty.“ Ale ani osud knihy nebyl jednoduchý. Kvůli reorganizaci nakladatelství nebylo nakonec možné knihu v daném termínu vydat.
Český Egypťan Sinuhet
Svého snu se ale Marta nikdy nevzdala a udržovala čilou komunikaci s autorem knihy. Nakonec román vyšel v roce 1965, dvacet let poté, co ho Mika Waltari napsal.
„Oba manželé začali v této době publikovat v novinách, usilovně pracovali na ediční přípravě korespondence Zdenky Braunerové, podepsali petici Dva tisíce slov a dosáhli konečně vlastní rehabilitace,“ vypráví historička.
Čtěte také
S počátkem normalizace však byly veškeré rehabilitace zrušeny. Přesto se Marta stále znovu pokoušela vycestovat do Finska. Podařilo se jí to až v roce 1973. Poprvé tak měla šanci setkat se osobně s Waltarim.
O svém setkání později napsala: „Zjistila jsem, že také Mika Waltari má trému. Zapaloval nám cigaretu, a nejen ruka, jež se již dávno při psaní chvěla, ale i hlas se z počátku chvěl, než jsme to oba vyrovnali.“
Marta Hellmuthová čile překládala i během 70. a 80. let. Zemřela 24. 7. 1988 ve svých 71 letech.
Související
-
Ze svatební cesty se už nevrátila. Život Jindry Těsnohlídkové ukončila střela z vlastního revolveru
Psala pod pseudonymem Nikésonté, ale on jí říkal Kaja. Osudová láska spisovatele Rudolfa Těsnohlídka zemřela na svatební cestě v Norsku. Z jeho života ale nikdy neodešla.
-
Tea Parkanová: Mít ve finštině hokej
Ve Finsku Čech nerozumí ani slovům, která jsou jinde srozumitelná všem. Jazykové záludnosti. Fejetony zahraničních zpravodajů.
-
Trvalo mi dlouho, než jsem si troufla psát. Markéta Hejkalová u Haliny Pawlowské
Psát chtěla odmalička. Dlouhou dobu ale bojovala s ostychem. „Spisovatel se vždycky odhaluje. Začala jsem tedy raději jako překladatelka,“ směje se vydavatelka.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Historická detektivka z doby, kdy byl hrad Zlenice novostavbou. Radovan Šimáček jako průkopník žánru časově předběhl i Agathu Christie!
Vladimír Kroc, moderátor


Zločin na Zlenicích hradě
Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští...