Hvězda z Mnichova. Osudové ženy: Rozina Jadrná Pokorná
Oblíbená rozhlasová moderátorka Radia Svobodná Evropa Rozina Jadrná Pokorná prožila téměř celý svůj život v exilu. I přesto si dokázala získat srdce tisíců československých posluchačů. Představovala šťastné spojení originálního hlasu i osobnosti, herecké průpravy, temperamentu a inteligence. V dokudramatu účinkují Petra Nesvačilová, Ivan Řezáč nebo Jan Teplý. Hovoří historik Prokop Tomek.
Růžena neboli Rozina Jadrná se narodila v roce 1924 v Chlumci nad Cidlinou. Maminka zemřela do roka po jejím narození. Otec se pak ještě dvakrát oženil, ale i on zemřel brzy. Rozina vyrůstala jako jedináček, byla osamělá a musela se spoléhat sama na sebe.
Od dětství měla ráda divadlo, literaturu a hudbu. Na přání otce vystudovala rodinnou školu, takzvanou knedlíkárnu, a pak ještě učitelský kurz. Po smrti otce navštěvovala v Praze herecké a rozhlasové kurzy a docházela i na lekce přednesu k profesoru Hartovi. Kromě toho vystupovala také v Malostranské besedě.
Přes hranice
Nezajímala se ale jen o umění. Lhostejné jí nebylo ani společenské dění, a tak se brzy po únoru 1948 dostala do hledáčku nastupujícího komunistického režimu. Rozhodnutí emigrovat dlouho neodkládala. Už 30. března 1948 je evidována v seznamu uprchlíků v československém záchytném táboře v Regensburku. Z Německa se vydala dál na západ a na chvíli se usadila v Paříži.
Spolupracovala s dalšími emigranty z Československa – s Járou Kohoutem, Janem Snížkem, ale také s Jiřím Voskovcem. Díky jeho doporučení získala místo ve francouzském rozhlasovém vysílání pro Československo. V roce 1950 se začalo připravovat spuštění vysílání Svobodné Evropy z Mnichova. Rozina tam se Snížkem i s Kohoutem odjela už následujícího roku.
Hvězda z éteru
Vysílání bylo zahájeno v květnu 1951. Rozina Jadrná pracovala v Mnichově nejprve jako hlasatelka, herečka a příležitostně také jako produkční, později i jako autorka a moderátorka hudebních pořadů.
Zájem posluchačů z komunistického Československa a obdiv jejích fanoušků velmi znepokojoval Státní bezpečnost. Nejprve se režim snažil masově oblíbené vysílání rušit, později v 60. letech se pokusil přetáhnout posluchače spuštěním vlastního hudebního pořadu Československého rozhlasu.
Šťastné manželství
Rozina žila prvních dvacet let v Mnichově nejspíše poměrně osaměle. Neměla rodinu ani příbuzné. Změna nastala až po srpnu 1968, kdy mimo jiné poskytovala azyl nové vlně československých emigrantů. Kromě jiných pomohla i písničkáři Karlu Krylovi, díky němuž se v listopadu 1970 seznámila se svým budoucím manželem, o dvacet let mladším Karlem Pokorným.
Svatbu měli v září 1971, za svědka jim šli Karel Kryl a přítelkyně popravené Milady Horákové Alena Ticháčková. Manželé se rozhodli navzájem přijmout svá příjmení. Okolí jejich manželství mnoho šancí nedávalo, ale předpovědi se nenaplnily. Manžele spojovalo mnohé, mimo jiné i společný zájem o literaturu. Na podzim 1980 založili nakladatelství Arkýř, které vydávalo českou beletrii i poezii.
Rozina Jadrná Pokorná zemřela 1. dubna 1988 ve svých 63 letech v Mnichově.
Související
-
Byla slavná víc za hranicemi než doma. Osudové ženy: Judita Čeřovská
Propůjčila svůj hlas nesmrtelným hitům. Zaujala přirozeným talentem i ženským šarmem. Její život však poznamenalo několik ran osudu, ztrát i osobních selhání.
-
Od únosu ji zachránil drdol. Osudové ženy: poslankyně a redaktorka Svobodné Evropy Marie Tumlířová
Byla první zemědělskou inženýrkou v Československu a vůbec první doktorkou technických věd v Evropě. Tak jako se převrátil její život, se převrátily i světové dějiny.
-
Život zasvětila Komenskému, přitom nedokončila ani střední školu. Osudové ženy: Milada Blekastadová
V 16 letech odešla do Norska bez toho, aby dokončila střední školu. Svůj život přesto zasvětila vzdělávání, překládání a bádání. Norům představila českou kulturu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.