Hrdou dceru svého otce si národ přivlastnil. Osudové ženy: Zdeňka Havlíčková

Zdeňka Havlíčková na snímku z roku 1871
Zdeňka Havlíčková na snímku z roku 1871

Narodila se v revolučním roce 1848 do rodiny Karla Havlíčka Borovského. Vysoká, tmavovlasá dívka s výraznýma očima se podobně jako její slavný otec nerada přizpůsobovala konvencím a po jeho smrti se stala „dcerou národa“.

Karel Havlíček Borovský

Zdeňka se narodila jako vítané dítě asi deset měsíců po svatbě Karla Havlíčka a jeho ženy Julie. Až do smrti rodičů prožívala šťastné dětství, i když se její otec plně věnoval politice a později také žurnalistice. Když jí byly tři roky, byl poslán do vyhnanství do Brixenu. Rodina za ním mohla přijet o něco později v roce 1852.

Zdeňce Havlíčkové v českém národě bylo ublíženo. Hrozné klevety trápily nemocnou dívku a v českém lidu málokdo staral se o to, aby chránil její čest, a tím prokazoval úctu památce jejího slavného otce. Tyto řádky, podepřené dokazatelnými důvody, prohlašují k českému národu, že příkoří způsobovaná Zdeňce i její památce od roku 1867 byla křivá a nespravedlivá!
Cyril Merhout, z knihy Zdeňka Havlíčková, dcery národa trnitá cesta životem

Ztráta rodičů

Po dvou letech se ale Julie se Zdeňkou vrátily do Čech a žily střídavě v Havlíčkově Brodě a u Juliiny sestry v Praze. Tam také 16. dubna 1855 Zdeňčina matka zemřela na tuberkulózu. Karel Havlíček se to dozvěděl až při návratu do Čech v květnu téhož roku.

Když v létě 1856 zemřel na stejnou nemoc jako jeho žena, zůstala Zdeňka u matčiny sestry Adély a jejího manžela, prosperujícího pokryvače Aloise Jaroše.

Dcera národa

Zdeňka Havlíčková

Vlastenci se nakonec rozhodli, že pro „dceru národa“ uspořádají sbírku. Ta vynesla 30 000 zlatých, které byly uloženy a z jejich výnosu měla být Zdeňce opatřována výživa, ošacení a vzdělání. Začátkem 60. let 18. století se díky tomu z nemajetného sirotka stala dobře zajištěná dívka.

Její poručník Alois Jaroš mezitím upadl do dluhů a Zdeňka se kvůli tomu musela z rodiny odstěhovat, aby nevzniklo podezření, že její prostředky zneužije. Ujal se jí významný český politik František Brauner. Nový poručník ji poslal do rodiny univerzitního knihovníka Hanuše, který měl dcery v jejím věku.

Osudoví muži

Tam Zdeňka strávila tři poměrně klíčové roky svého života – začala chodit do vyšší dívčí školy, seznámila se s hrabětem Kounicem a se svou první láskou Petrem Kheilem,“ vypráví historička Milena Lenderová.

Česká vlastenecká společnost 19. století byla mladá, a i když byla na vzestupu, kramářský duch v ní zůstal. To znamená: my dáme, a ty nám budeš vděčná. Zdeňka tuto hru ze začátku přijala – podepisovala se jako „dcera národa“, líbilo se jí, že je bohatá, kupovala si šaty a kloboučky, hrála na klavír, chodila do divadla a na koncerty. Ale v momentě, kdy Braunerovi a lidé kolem začali zasahovat do jejího citového života, pokusila se vzbouřit, i když neúspěšně.
historička Milena Lenderová

 Hrob rodičů Karla Havlíčka, kupce Matěje Havlíčka a jeho ženy Josefy, na starém hřbitově u kostela sv. Vojtěcha v Havlíčkově Brodě. Spolu s nimi zde odpočívá i jediné Havlíčkovo dítě - dcera Zdeňka

Když jí bylo devatenáct, zamilovala se do rakouského důstojníka Quidona Battaglii, což nesl těžce jak její poručník František Brauner, tak i vlastenecky naladěná veřejnost. Tlak okolí mladá láska nevydržela, Zdeňka byla odeslána nejprve do Poděbrad a pak do Rakovníka, do rodiny advokáta Trojana.

Rodové prokletí

Třetí láskou Zdeňky Havlíčkové se stal o pouhé tři měsíce starší, vlastenecky naladěný český šlechtic Václav Kounic. Před sňatkem s ním dala ale nakonec přednost výhodnému svazku s mladým a bohatým statkářem Antonínem Svobodou.

Myšlenka, že dlouho již nebudu žít, zaměstnává mě nyní víc než kdy dřív. Při dýchání mi vadí něco. Umínila jsem si, že se dám prozkoumat od lékaře. Jen kdybych věděla, že mi poví pravdu o mém stavu. Kdyby mi již nebylo pomoci, věděla bych to raději, abych se mohla pomalu loučit se vším, co je mi drahé na světě.
Zdeňka Havlíčková

Ke svatbě ale nakonec nedošlo. U Zdeňky propukla rodová nemoc – tuberkulóza. Když o pár měsíců na to umírala, bylo jejím posledním přáním, aby do rakve spolu s jejím tělem uložili i Kounicovy dopisy. Zemřela 20. září 1872 v Německém Brodě, bylo jí pouhých čtyřiadvacet let.

Účinkují: Ivana Andrlová, Ivana Uhlířová, Zuzana Kajnarová-Říčařová, Marek Lambora, Pavel Batěk, Viktor Dvořák, Adéla Kubačáková

Host: historička Milena Lenderová z Univerzity Pardubice

Připravila a slovem provází: Milena Štráfeldová

Literární spolupráce: Hynek Pekárek

Režie: Michal Bureš

Dramaturgie: Ivana Chmel Denčevová

Hudební spolupráce: Antonín Schindler

Zvuková spolupráce: Jiří Pochvalovský

Premiéra: 15. 6. 2019

Spustit audio
autoři: Milena Štráfeldová, Anna Duchková

Související