Janáčkova múza. Osudové ženy: Kamila Stösslová

Narodila se v roce 1891 jako Kamila Neumannová do měšťanské rodiny v Praze. Vdala se za obchodníka se starožitnostmi, se kterým žila v Přerově.

S Leošem Janáčkem se seznámila v lázních Luhačovice roku 1917. Navzdory velkému věkovému rozdílu i povahovým a společenským odlišnostem mezi nimi vzniklo nebývale silné pouto. Skladateli bylo v té době přes šedesát a v osobním životě nebyl příliš šťastný. Šestadvacetiletá Kamila naopak prožívala spokojené manželství.

Nerovné přátelství

Vzájemný vztah započal jako přátelství obou manželských párů. Stösslovi a Janáčkovi si dokonce materiálně vypomáhali za první světové války. Leoš Janáček mladé manžele dokonce pozval na vídeňskou premiéru své opery Její pastorkyňa. V jeho tvůrčím životě právě začínalo vrcholné období.

Kdyby nebylo Kamily Stösslové, neměli bychom hudbu, kterou Janáček v závěru života složil.
Petr Veber, hudební publicista

„Janáčkův vztah ke Kamile byl čím dál tím vášnivější, i když pouze jednostranně. Skladatel evidentně potřeboval takovéhle podněty, i když nedostával stejně silnou zpětnou vazbu, aby nastartoval svoji tvůrčí potenci a aby jeho hudební myšlenky dostaly opravdový náboj. A po seznámení s Kamilou začal skutečně chrlit jednu velkou skladbu za druhou,“ říká hudební publicista Petr Veber.

Platonická vášeň

David Stössl bral vztah Leoše Janáčka ke své ženě zřejmě pragmaticky. Známost se společensky uznávaným skladatelem, která zůstávala v počestné rovině, nemohla být jeho rodině na škodu. Kamila si pravděpodobně v plném rozsahu neuvědomovala, jaký vliv na Janáčka má, ale jeho přízeň, vyjádřená jednoznačně ve stovkách vášnivých dopisů, jí lichotila.

Kamila Stösslová si Janáčka vážila jako významné osobnosti, ale k hudbě, kterou psal, vztah neměla. Podle ní Janáčkova hudba jen napíná nervy, ale kapsu ne. A to pak nejde dohromady. Spíše ji těšil lesk společensky významných událostí, jako byla premiéra Její pastorkyně ve Vídni, oslavy Janáčkových 70. narozenin v Praze a koncerty v Písku. Lichotil jí zájem písecké hudební společnosti, ale vztah k Janáčkově tvorbě ani nepředstírala, ani nehledala. Šla svou cestou, jak trpce konstatoval skladatel.
Svatava Přibáňová, z knihy Hádanka života

Studené manželství

Zdenka Janáčková měla s manželem spíše chladný vztah, z nerovného vztahu mezi prostou, pudově založenou Kamilou a svým manželem ale radost neměla. Podle ní byl velký sobec a k tvůrčímu puzení byl ochotný využít cokoliv, říká Petr Veber.

Včera jsem Zdence vypsal, co mne k tobě váže. Byla to zpověď otevřená, myslím, že jí porozumí. Pověděl jsem jí, jak v mých skladbách – tam, kde hřeje čistý cit, upřímnost, pravda, horoucí láska – jsi ty. Tys tou cikánkou v Zápisníku zmizelého, tys ubohou Elinou Makropulos. Pravil jsem, že kdyby nitka, která mě k tobě váže, se přetrhla, přetrhla by se nitka životní. Myslím, že všemu tomu porozumí, a obzvláště té hádance naší jedenáctileté.
Leoš Janáček, z dopisu Kamile Stösslové, v Hukvaldech 8. června 1927

Zápal plic

V létě 1928 se Janáčkovi konečně podařilo Kamilu přesvědčit, aby za ním přijela na Hukvaldy. Doprovázel ji její jedenáctiletý syn Otto.

Pracovna Leoše Janáčka v Hukvaldech, kde je dnes jeho památník|foto:Romana Kubicová, Český rozhlas

Čtyřiasedmdesátiletý skladatel ale během společného pobytu ulehl s těžkým zápalem plic a po několika dnech zemřel na selhání srdce. Kamila sice napsala jeho ženě telegram, ale ta už manžela nezastihla živého.

Kamila Stösslová svého o téměř čtyřicet let staršího obdivovatele přežila jen o několik let. Zemřela ve svých 44 letech v Písku.