Ivana Chmel Denčevová
Připravuji a moderuji pořady pro Český rozhlas Plus a Dvojka.
Na Plusu připravuji a moderuji pořady Jak to bylo doopravdy, Hovory a jednou měsíčně v sobotu Historie Plus, na Dvojce připravuji seriál Osudové ženy.
Vystudovala jsem filozofickou fakultu, obor historie – český jazyk. Nejprve jsem působila v komerčních médiích a od roku 2001 pak v rozhlasové stanici Český rozhlas 6 – Rádio Svobodná Evropa.
Kromě jiných se specializuji na témata z historie, a to především z oblasti soudobých dějin. Tématu českého undergroundu jsem se také badatelsky věnovala ve své rigorózní práci, kterou jsem obhájila v roce 2013 na FF UK.
Stála jsem u projektů, jako bylo Svobodně k 60. výročí zahájení vysílání rozhlasové stanice Rádia Svobodná Evropa (2011), či „krylovského“ roku v Českém rozhlase (2014).
Jsem spoluautorkou knih, které navazují na rozhlasové cykly: Tváře undergroundu (2012), Fenomén Karel Kryl (2014) a Rozděleni železnou oponou (2015).
Všechny články
-
Po útoku na Heydricha byly vražděny rodiny jen u podezřelých. Šlo o krevní mstu, míní historik
Rodina je slabým místem každého člověka, a proto se cílené útoky na rodinné příslušníky – povětšinou zcela nevinné – staly prostředkem totalitních režimů.
-
Tajné přednášky, samizdat i rozšiřování Charty 77. Výslechům navzdory. Osudové ženy: Květa Neradová
Vysokoškolská pedagožka, znalkyně literatury i člověk, který uměl otevřeně a kriticky hodnotit okolní dění. Studenti ji ale vyhledávali i pro její schopnost naslouchat.
-
Klid paneláků pod dohledem okupačních vojsk, popisuje normalizaci historik Stehlík
Normalizace, historické období Československa v 70. a 80. letech, je do značné míry absurdní už svým názvem.
-
Opravdu se Milada Horáková přiznala? Vždyť to byla obyčejná vražda, odpovídá historik
Milada Horáková se stala se symbolem krutosti, nelidskosti, nespravedlnosti příznačné pro komunistický režim. Přesto se objevily názory, podle kterých se přece přiznala.
-
„V Boha nevěří, ale cítí se být Rút.“ I kvůli Ortenovi. Osudové ženy: Marie Rút Křížková
Milovala poezii. Nejvíce ale básnické dílo Jiřího Ortena. Díky její vytrvalosti bylo jeho dílo vydáno i v době tuhého komunismu. V roce 1983 se stala mluvčí Charty 77.
-
Smrt Jana Masaryka dodnes rozděluje společnost. Jde i o symbol začátku totality, míní historik
Příjmení Masaryk patřilo v období prvorepublikového Československa k velmi obdivovaným. Nečekaná smrt Jana Masaryka rozděluje veřejnost dodnes.
-
Náš začátek odboje neměl nejdřív nic společného s nástupem fašismu, popisuje vídeňská Češka
Po nacistické okupaci Československa se takřka neprodleně začaly formovat odbojové skupiny. Pomáhali i krajané doslova na všech světadílech.
-
Dcera jí zemřela hlady. Manželství stálo život i ji. Osudové ženy: Marina Cvětajevová
Ruská básnířka prožila u nás údajně svá nejkrásnější léta. Taky proto Československu věnovala několik básní. Jinak byl její život ale plný přemetů i opravdových tragédií.
-
Běžný let, který skončil tragédií. Jak to bylo s únosem letadla v roce 1972?
Jedním z příběhů seriálu Třicet případů majora Zemana byl film Mimikry. V něm zazněla skladba Bič boží, která se měla stát odstrašujícím příkladem tzv. úpadkové kultury.
-
Ztrátou Podkarpatské Rusi se Československo stalo vazalem Sovětského svazu, připomíná historik
Ještě před koncem 2. světové války patřila k Československu, respektive k první republice i Podkarpatská Rus. Proč jsme se území dobrovolně vzdali připomíná historik Řepa.
Stránky
- 1
- 2
- 3
- 4
- 5
- …
- následující ›
- poslední »