Život zasvětila Komenskému, přitom nedokončila ani střední školu. Osudové ženy: Milada Blekastadová

8. květen 2021

V 16 letech odešla do Norska bez toho, aby dokončila střední školu. Svůj život přesto zasvětila vzdělávání, překládání a bádání. Norům představila českou kulturu a nezištně podporovala český disent.

Host: Karolína Stehlíková
Účinkují: Růžena Merunková, Olga Kaštická, Dorota Tučková, Tereza Richtrová, Dalimil Klapka
Připravili: Eva Dvořáková, Hynek Pekárek
Zvukový mistr: Jiří Slavičínský, Jitka Procházková
Zvuková spolupráce: Jiří Pochvalovský
Hudba: Antonín Schindler
Režie: Michal Bureš
Premiéra: 9. 2. 2018

Milada Blekastadová (1917–2003) jako vnučka proslulého nakladatele Františka Topiče prožila dětství doslova mezi knihami. Dědeček jí jednou dal do ruky i knihu severského autora, další si pak už vybírala sama. „Tam je jeden z klíčů, proč se osud Milady nakonec vyvíjel tímto severským směrem, říká teatroložka a nordistka Karolína Stehlíková.

Na pozvání spisovatele Ingeho Krokanna odjela v roce 1933 do Norska a už tam zůstala. „Zamilovala se nejen do země, ale i do muže, kterého potkala krátce po příjezdu. Jmenoval se Hallvard Blekastad. Byl to její budoucí manžel.“

Láska na první pohled

Když pak 16letá Milada po pouhém měsíčním pobytu psala domů, že se bude vdávat, nikdo z rodiny nejásal. Vymluvit si to ale nenechala. Svatba s o mnoho let starším malířem Blekastadem se konala už v roce 1934. Milada tehdy ještě nebyla plnoletá a jemu bylo přes 50 let.

„Manželství bylo zpočátku jistě šťastné, což dokazuje sedm dětí, které spolu vychovávali. Kvůli značnému věkovému rozdílu bylo ale nerovnoměrné. Milada mentálně dospěla až po jejich narození. Až pak se začala věnovat sama sobě a své kariéře, dodává nordistka.

Překladatelka bez školy

Milana Blekastadová neměla formální vzdělání. Vzdělávala se sama, a to celý život. Skvěle jí šly jazyky. Norštinu zvládla za dva měsíce a hned taky začala s překladem. Nejdříve z norštiny do češtiny, pak i naopak.

Norským čtenářům tak kromě Karafiátových Broučků zprostředkovala díla českých autorů. Třeba Ludvíka Vaculíka, Ivana Klímu, Milana Kunderu, Karla Čapka nebo Václava Havla. Umlčované spisovatele pak od roku 1968 podporovala neustále a systematicky.

J. A. Komenský

Hlavním předmětem jejího zájmu byl ale Jan Amos Komenský. V polovině 50. let přeložila Labyrint světa a ráj srdce. Její autorská předmluva zaujala natolik, že jí vynesla stipendium a spolu s ním i možnost práce nad rozsáhlou Komenského monografií.

Jan Amos Komenský

Za ni dostala nejen doktorský titul na univerzitě v Oslu, ale i mezinárodní uznání. Její Comenius je dodnes nejcitovanější biografií Komenského vůbec. Komenský jí vlastně pomohl k návštěvě Československa v roce 1957.

Nepovzbudivá návštěva domova

Po 10 letech tak najednou viděla změny, které přirovnala k době po Bílé Hoře. „Po únoru 1948 byl Topičovým znárodněn majetek. Přišli o dům na Vinohradech a částečně o vilu v Dobřichovicích. Její maminka byla nastěhována do Raspenavy v pohraničí, kde žila dost skromný život.

O to intenzivněji pak prožívala srpen 1968. Působila jako neformální zpravodajka norské televize a rozhlasu NRK. „Její myšlenky pronikly i do novoročního projevu tehdejšího premiéra Pera Bortena. Najdete v něm celých 20 minut, které věnoval krizové situaci Československa.“

Překládala i Havla

Sama byla v kontaktu s širokou škálou českých, nejen kulturních osobností. „Bylo na ní neskutečně inspirativní s jakou vervou, odvahou, tvrdohlavostí šla za svým. Ať už šlo o její rozhodnutí zůstat v Norsku, tak o její celoživotní dílo, které má neuvěřitelnou šíři.

Velmi činorodá zůstala i v posledních letech života. „V 90. letech rozpracovala několik projektů, začala psát vzpomínky, založila fond F. Topiče, který podporuje mladé vědce, spolupracovala s Národním divadlem a Janem Kačerem. Hlavně ale překládala dílo Václava Havla.

Zemřela v 86 letech v Oslu. Podle svého přání byla pohřbena v rodinné hrobce na Olšanských hřbitovech v Praze.

Jan Kačer o Miladě Blekastadové

autor: Eva Dvořáková
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.