Trvalo mi dlouho, než jsem si troufla psát a vynést svou kůži na trh. Markéta Hejkalová u Haliny Pawlowské
Psát chtěla odmalička. Dlouhou dobu ale bojovala s ostychem. „Spisovatel se vždycky odhaluje. Začala jsem tedy pozvolna jako překladatelka,“ směje se bývalá konzulka v Helsinkách, vydavatelka a zakladatelka knižního veletrhu v Havlíčkově Brodě.
Roky v diplomacii, kdy působila na českém velvyslanectví v Helsinkách, ji, jak sama říká, od pravého psaní odváděly. „Pak mi bylo ale skoro 40, a já si uvědomila, že už nebude jindy. Že pokud nezačnu psát teď, tak už nikdy. A tak jsem začala profesionálně psát a vydala jsem svoji první knihu pro dospělé,“ vzpomíná na své spisovatelské začátky.
Finsko miluji platonicky
Spousta jejích knih se odehrává ve Finsku. Jak se vlastně k severské zemi dostala? „Můj tatínek byl učitel maďarštiny. Když mi byly čtyři roky, táta dostal unikátní možnost jet na stipendijní pobyt UNESCO na několik měsíců do Finska, aby se naučil druhý ugrofinský jazyk. My s ním tenkrát jet nemohli, ale touha učit se jazyky už byla zaseta.“
Po maturitě v roce 1979 tedy začala studovat finštinu na Univerzitě Karlově. „Výhoda byla v tom, že Finsko sice bylo svobodná země, ale fungovalo také jako most mezi Východem a Západem. Pro nás studenty to znamenalo, že jsme se všichni během studia několikrát do Finska dostali.“
Dokonale finsky se Markéta Hejkalová naučila během svého diplomatického pobytu v 90. letech. „Uměla jsem finsky tak dobře, že se mi ve finštině dokonce zdály sny. A tak jsem si troufla překládat i „velkého“ Waltariho,“ směje se.
Proč miluje číst si v sobotu? Co se jí líbí na Finech? Proč se u překladu Waltariho trápila? Jak ji napadlo uspořádat knižní veletrh v Havlíčkově Brodě?
Související
-
Markéta Hejkalová: Třicáté jméno
Povídka z knihy Země skrytých úsměvů. 30 povídek 30 českých spisovatelů spjatých s Podzimním knižním veletrhem v Havlíčkově Brodě. Čte Marek Němec. Moderuje Jan Kovařík.
-
Finové spolu dokáží hodiny mlčet, řekl dnes na Dvojce...
Chcete vědět, jakou povahu má opravdový Fin? Roušku posluchačům poodhalil Vladimír Piskoř ve čtvrtečním Jak to vidí. Ptála se Zita Senková.
-
Stáří jsem se rozhodla odsunout na potom. Tereza Boučková u Haliny Pawlowské
Napsala dvanáct knih. Nedávno vyšel její zvláštně pojatý exotický cestopis. „Věděla jsem, že kolo na Kubě nedám. Tak jsem vyrazila do Bhútánu,“ směje se spisovatelka.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.