Osudově se podepsala na dějinách českého výtvarného umění. Objevují ji až dnes. Osudové ženy: Zdenka Braunerová
Umělkyně i teoretička s neobvyklou energií, všestranností a hlubokým vzděláním, ale také s nezměrnou touhou šokovat a provokovat. Ovlivnila mnoho mužů své doby. Některé dokonce podporovala finančně. V dokudramatu účinkují Eva Kodešová, Apolena Veldová či Jan Hofman. Hovoří historička Milena Lenderová.
„Zdenka Braunerová se osudově podepsala na dějinách českého výtvarného umění. Byla ženou profesionálkou a až teď ji objevují nejrůznější odborné studie jako teoretičku umění. Svůj osud utvářela sama, ani na chvíli se nenechala vláčet osudem,“ říká historička Milena Lenderová.
Zdenka Braunerová (1858–1934) své touze být malířkou podřídila celý život. Byla solitérem českého uměleckého světa, který hledal své místo v Evropě. Častokrát překonávala nesouhlas okolí i vlastní rodiny.
Ráda provokovala
Ráda totiž provokovala. Třeba kalhotovými sukněmi, které nosila na způsob George Sand. Anebo svým citovým životem. Pro mnohé muže byla přítelkyní i milenkou. Některým suplovala matku, jiným zase učitele…
V 19. století ale platilo, že se žena musí dobře vdát, mít děti a žít v tradičních vztazích. Braunová se ale nejen nikdy nevdala, ale ani netoužila po rodině a dětech. Zato milostný život bohatý měla.
Ovlivnila desítky mužů
Ovlivnila řadu výjimečných mužů: malíře Antonína Chitussiho, dramatika Viléma Mrštíka, francouzského sochaře Augusta Rodina. Jejím obdivovatelem byl i francouzský básník Paul Claudel. Její city patřily Juliu Zeyerovi. Ten je ale neopětoval.
Byl jsem už zralý muž a Vy téměř ještě dítě, když jsem se s Vámi seznámil.
Julius Zeyer Zdence Braunerové
Zcela samostatnou kapitolou byl milostný vztah s o 25 let mladším Milošem Šebestou, který se stal vynikajícím literárním kritikem. Mnohé muže ale také jen podporovala a povzbuzovala v jejich tvorbě. Mezi ně patřil třeba Jan Zrzavý, Joža Úprka nebo František Bílek.
Pro slovo nešla daleko. Veselí a optimismus měla jako málokterý člověk. Dodávala mi víru a chuť do života.
Jan Zrzavý o Zdence Braunerové
Související
-
Naše ve světě nejslavnější sochařka. Doma se ale na ni zapomnělo. Osudové ženy: Mary Duras
Jedna z prvních žen, které absolvovaly pražskou AVU. Reprezentovala nás na světových výstavách i na bienále v Benátkách. Poprvé emigrovala před nacisty, pak před komunisty.
-
Největší básnířka citů, divoké vášně a lásky ve své době pohoršovala. Osudová žena: Růžena Jesenská
Láska má mnoho podob a Růžena Jesenská je dokázala popsat. Na autorku dramatické, divoké a erotické poezie se ale neprávem zapomnělo. Možná proto, že se o ní ví pramálo.
-
Odsouzená za špionáž, překlad Egypťana Sinuheta dokončila ve vězení. Osudové ženy: Marta Hellmuthová
Jazykově nadaná byla od dětství. Když ji okouzlila kniha Egypťan Sinuhet, naučila se finsky. Její mistrné dílo však mohlo v Československu vyjít až 20 let po finském vydání
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
