Když se Karel IV. vrátil domů ze své triumfální cesty, na které byl korunován římskou císařskou korunou, zdálo se mu tehdy bezpochyby, že svět mu leží u nohou.

Kdo byl onen ctihodný muž, pan Arnošt? Jeho rod, tedy rod pánů z Pardubic, se odvozoval od Malovců, kteří měli stejný znak, totiž půl koně s uzdou.

143. schůzka Toulek českou minulostí nás zavede do doby, kdy Karel IV. prohrál důležitý zápas.

Světská lyrika v Karlově století byla hlavně milostná. Svět šlechticů se v ní odráží svým pojetím dvorské lásky jako svým způsobem služby.

O Karlovi IV. můžeme mluvit jako o státníkovi a politikovi, jako o diplomatovi (součástí jeho diplomacie byly i vlastní sňatky).

Před týdnem jsme právě na tomto místě a v tento čas pojednali, co všechno římský císař a český král Karel IV. sbíral.

Na 147. schůzce Toulek českou minulostí si budeme vyprávět příběh dvou Lucemburků, Karla a Václava.

Na 148. schůzce Toulek českou minulostí se setkáme se dvěma lidmi kolem Karla IV. Bylo jich samozřejmě hodně a byly to postavy i postavičky, osobnosti i osůbky.

Spolu s těmito Toulkami začíná i výprava do malířské a ještě dalších dílen římského císaře a českého krále Karla IV.

Zatímco jsme na pouti českou minulostí urazili sotva zlomek plánované trasy, v případě největšího českého krále a jinak římského císaře to je setkání jedno z posledních.