Molekulární genetik Pačes: Od umělé inteligence si ve vědě hodně slibujeme. Mluvíme o blízké budoucnosti
Možnosti popularizace vědy, role umělé inteligence nebo mentoring v nové vědecké kariéře. To jsou témata, která na Dvojce komentuje molekulární genetik Jan Pačes z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd. Poslechněte si audiozáznam rozhovoru. Moderuje Zita Senková.
Jakou roli zastává umělá inteligence ve vědě a při studiu? „Některé typy umělé inteligence vědci používají už dlouho,“ vysvětluje v pořadu Jak to vidí... molekulární genetik Jan Pačes. „Ale generativní jazykové modely jsou novinkou,“ připouští v rozhovoru se Zitou Senkovou.
Podle něj možnosti umělé inteligence významným způsobem vědu ovlivní. „Potenciál je obrovský, hodně si od toho slibujeme,“ odhaduje vývoj.
Čtěte také
Umělá inteligence by například mohla přinést lepší orientaci v množství textů, které vědci generují. „Jedna věc je experiment, druhá věc je experiment vysvětlit široké veřejnosti a pak ještě navíc veřejnosti vědecké. Tam role bude velká,“ myslí si Pačes.
„V obrovském množství informací už se nikdo neorientuje, umělá inteligence by mohla pomoci,“ komentuje další vývoj. Systémy a nástroje umělé inteligence molekulární genetik nazývá prodlouženou rukou nebo vedlejším mozkem vědce. „Vidím v tom velký potenciál do budoucnosti. Možná se bude muset školství a systém zkoušení a hodnocení studentů změnit,“ myslí si.
Zvědavost mladé generace vědců
Umělá inteligence bude mít důležitou roli nejen při vědeckém bádání, ale i při studiu. Vědci i studenti musí být připraveni. „Kdo nezachytí nástup, bude mít potíže,“ míní Pačes. Umělá inteligence podle něj změní i charakter některých profesí. „Například u lékařů to bude užitečný pomocník,“ odhaduje Pačes.
Jan Pačes se věnuje práci se studenty a za nejdůležitější vlastnost začínajícího vědce považuje zvědavost: „Člověk musí mít chuť přijít věci na kloub. Vnitřní poctivost hledat, jestli opravdu tomu na kloub přišel. Ne vyplnit tabulku a poslat ji dál.“
Kdo tyto vlastnoti má, vědu podle genetika dělá rád. „Není žádné lepší zaměstnání než moci přemýšlet a objevovat nové věci,“ vyznává se Pačes.
Související
-
Jan Pačes: Kolik lidí uživí planeta? Možná 10 miliard. Za předpokladu, že lidstvo omezí své nároky
Podle nedávné zprávy OSN žije na planetě Zemi už přes osm miliard lidí. Poslední miliarda přitom přibyla za pouhých 11 let. Kam až může počet obyvatel stoupat?
-
Jan Pačes: Studenti mají krušný život. Bez financí od rodičů to není k žití. A stipendia nepomůžou
Česko má dvakrát více doktorandů, než je průměr EU. Studium ale dokončí jen 40 % z nich. Proč? Pomohlo by navrhované zvýšení stipendií?
-
Analytik Šlerka: Umělá inteligence? Nejdříve to bude Divoký západ a pak se probudí právníci
Kde jsou hranice umělé inteligence a novinářské etiky? Bude nutné používání AI regulovat? Jak se k vývoji umělé inteligence staví Češi? Odpovídal datový analytik.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
