Spisovatel Pavel Kosatík: Stoppard byl grandiózní tvůrce. Jeho český původ je klíčem k pochopení jeho díla

„Obdivoval jsem jeho vzdělanost, ze které neudělal fetiš nebo exhibici. Dokázal ji úžasně dát do služeb dramatu,“ říká v pořadu Jak to vidí... publicista Pavel Kosatík, který v roce 2001 dostal prestižní Stoppardovu cenu. „On ji vymyslel v roce 1983 a celé to dotoval, čímž se velmi zasloužil o českou literaturu.“

V tradici George Orwella

Podle Kosatíka je výjimečnost Toma Stopparda nejlépe vidět na jeho scénářích pro film. „On je nejslavnější díky Zamilovanému Shakespeareovi, za nějž získal Oscara. Ale už v 80. letech byl téměř hollywoodským vypravěčem. V dobrém slova smyslu.“

Čtěte také

1984. Dystopický román George Orwella

Stoppard měl podle něj mimořádný cit pro práci s tradicí britské antiutopie, jejímž vrcholem je Orwell. Důkazem je scénář k filmu Brasil. „Začíná scénou, v níž se muž snaží zabít mouchu časopisem. Ta spadne do tiskárny a způsobí zásadní záměnu jmen, z níž se rozvine řetězec absurdních a tragických událostí. Stoppard uměl fantasticky vystihnout antiutopickou a absurdní atmosféru světa.“

Adaptace Shakespearova Hamleta

Výjimečný byl i v tom, jak dokázal adaptovat cizí látky. Jeho nejznámější divadelní hra Rosencrantz a Guildenstern jsou mrtvi vychází ze dvou okrajových postav Shakespearova Hamleta.

Čtěte také

Mnoho povyku pro Shakespeara. Příběhy slavných s komentářem Martina Hilského

V originále jde o minoritní dvojici, která funguje téměř jako jedna postava. Stoppard z nich ale vytvořil úplně nové, svébytné drama, které později převedl i do filmu, jejž sám režíroval.

„Když máte ohromné znalosti psychologie, literatury i lidské povahy, můžete vzít doslova jakýkoli kousek původního příběhu – drobný cípek – a vytáhnout z něj celou peřinu,“ shrnuje Kosatík.

Vztah k rodné zemi

Podle Kosatíka hrálo v Stoppardově tvorbě velkou roli i jeho propojení s českým prostředím. Do Československa přijel poprvé ve druhé polovině70. let, kdy se setkal nejen s Václavem Havlem, ale i s Ludvíkem Vaculíkem.

Jeho hra Rock’n’Roll, uvedená v roce 2007 i v Národním divadle, vznikla právě pod dojmem českého disentu. Stěžejním tématem pro Stopparda byla lidská svoboda a její věčné, možná i stupňující se ohrožení. Stejně jako téma židovství.

Podobně jako Albrightová

„O svém židovském původu dlouho nevěděl. Jeho maminka o minulosti nechtěla mluvit. Propracoval se k tomu až s věkem, podobně jako Madeleine Albrightová. Jeho poslední hra Leopoldstadt je celá právě o tom.“

Čtěte také

O Madle z Čech: setkání s Madeleine Albrightovou. Rozhovor oceněný Novinářskou cenou 2011

Jak připomíná Kosatík, kdyby rodina Toma Stopparda zůstala ve Zlíně, pravděpodobně by zahynula v době nacismu. „Díky záchranné akci Jana Antonína Bati se dostali do Singapuru a později přes Indii do Británie, kde Stoppard získal výborné vzdělání a mohl začít tvořit.“

„Ačkoli tedy v Česku prožil jen chviličku, vztah k téhle zemi v něm zůstal. V jeho díle je to znát. Nemusíme se proto ostýchat považovat ho tak trochu za našeho. Myslím, že by nebyl proti,“ uzavírá Pavel Kosatík.