„Uvažovala jsem, že je to nehratelná role.“ Elizaveta Maximová otevřeně o nejdrsnější roli kariéry
Nový snímek scenáristy Marka Epsteina a režiséra Jiřího Stracha s názvem Máma vypráví příběh mentálně postižené matky, která se zoufale brání odloučení od své malé dcery. Elizaveta Maximová prý do titulní role vložila všechno. „Ležela jsem dva dny doma na podlaze a uvažovala, že je to nehratelná role. Strašně jsem se styděla za ten strach,“ říká v Blízkých setkáních Terezy Kostkové. „Hlavou mi běželo všechno možné. Včetně toho, že zavolám, že mě přejela tramvaj,“ žertuje.
„Jde o nesmírně odpovědný příběh matky s postižením, který ve filmu málokdy zazní. Nesměla v tom být necitlivost, nevkus a ani náznak karikatury,“ popisuje své uvažování nad rolí. „Začínali jsme scénami na psychiatrii a rovnou jsme šli do těch nejtěžších věcí. Bylo to drsné, ale zároveň vlastně skvělé, že jsme do toho skočili tak zostra.“
Největší obavu měla z toho, jak budou působit emoce v jejích očích. „Vážím si štábu, že mi dovolili vstoupit do mojí malé bubliny, ve které jsem se ladila na frekvenci té postavy. Zůstávala jsem v ní celou dobu a bylo to naprosté nutné,“ uzavírá Elizaveta Maximová v Blízkých setkáních z Radiocafé Vinohradská 12.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
