Jan Pačes: Studenti mají krušný život. Bez finanční podpory rodičů to není k žití. A stipendia nepomůžou

Podle ministryně pro vědu, výzkum a inovace Heleny Langšádlové (TOP 09) by studentů doktorských oborů mohlo být v Česku v budoucnosti méně. Dosáhnout by ale mohli na vyšší stipendium.

„Kolik studentů máme, nehraje podle mě ale zas takovou roli. Špatné je, že studium dokončí jen málo z nich. Jeden z důvodů je, že mají moc těžký život,“ říká v pořadu Jak to vidí... genetik a vysokoškolský pedagog Jan Pačes.

Čtěte také

iROZHLAS

Stipendia doktorandů jsou politováníhodná. Dorovnají se na minimální mzdu, slibuje Miller

Systém vysokoškolského vzdělávání je v České republice sice bezplatný, zároveň ale studenti nedostávají žádné nebo jen minimální peníze k financování svého studia. „Tyto peníze nejsou ale vůbec k žití.“

„Studenta často musejí podporovat rodiče. A to je jeden z hlavních nedostatků našeho vzdělávacího systému. To, jaké bude mít dítě dokončené vzdělání, závisí ze všeho nejvíce na tom, jaké vzdělání mají jeho rodiče. A ne na tom, jak je chytré.“

„Pokud student takovou podporu nemá, shání samozřejmě peníze někde jinde. Začne pracovat. Věda se ale nedá dělat napůl. Takže často tito studenti studium opouštějí,“ doplňuje Pačes.

Vyšší stipendium?

Podle něj příliš nepomůže ani navrhované zvýšení stipendií ze současných 11 250 na 20 000 korun. „Bude to pořád jen těsně nad minimální mzdou. To nejsou žádné peníze. Uvědomme si, že se bavíme o vysoce vzdělaných lidech, kteří své vzdělání nadále zvyšují. Blíží se věkem ke 30 letům. Žít v tomto věku třeba v Praze za 20 000 korun? To je pořád těžký život.“

Pačes uznává, že situace sice bude výrazně lepší, ale pořád ne jednoduchá. „Aby byl člověk dobrý, potřebuje i zázemí. Není to jenom o tom, že jdu do práce a v práci mám skvělé prostředky. Musím taky dobře žít. Většina firem to ví a svých zaměstnanců si váží. Mají pro ně mnoho různých benefitů... Takže tady ten prostor pro zlepšování určitě je.“

Titul nade vše

Podle Pačese je problém ale i v celkovém vnímání vzdělanosti v České republice. „Pořád strašně dáme na tituly. Je to taková naše úchylka. V anglosaském světě je úplně absurdní, že by vás někdo oslovil pane doktore, když se nějak jmenujete. A tohle právě vede k tomu, že někteří studenti nesměřují ke vědě, ale k titulu, který jim zajistí kariéru a lepší plat.“

Čtěte také

Nejdůležitější je investice do lidí, je přesvědčen rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima

Celkovou situaci by mohla změnit novela vysokoškolského zákona. Co všechno by se mělo změnit? „Jako velký problém vnímám to, že když postgraduální student končí studium, je na trhu práce úplný zelenáč. Ale praxe je samozřejmě velmi důležitá.“

„Když ale začínáte s prací ve třiceti, a ne proto, že byste život proflákal, ale protože se celý život vzděláváte a směřujete k tomu, abyste mohl dělat vysoce kvalifikovanou práci, tak je to prostě nesmírně složité. Mělo by se to změnit. Zákonný systém ale na tak velkou změnu zřejmě připraven není.“