Jan Pačes: Studenti mají krušný život. Bez finanční podpory rodičů to není k žití. A stipendia nepomůžou
Česko má dvakrát více doktorandů, než je průměr EU. Studium ale dokončí jen 40 % z nich. „Pořád strašně dáme na tituly. je to naše úchylka,“ myslí si vědec. Proč podle něj nepomůže navrhované zvýšení stipendií? A jaká reforma vsokého školství by pomohla, aby absolventi našli uplatnění? Jan Pačes v audiozáznamu ještě mluví o tom, jak velkým problémem je odliv studentů do zahraničí, v čem se liší postgraduální vzdělávání u nás a v cizině, i o tom, kam zmizel koronavirus.
Podle ministryně pro vědu, výzkum a inovace Heleny Langšádlové (TOP 09) by studentů doktorských oborů mohlo být v Česku v budoucnosti méně. Dosáhnout by ale mohli na vyšší stipendium.
„Kolik studentů máme, nehraje podle mě ale zas takovou roli. Špatné je, že studium dokončí jen málo z nich. Jeden z důvodů je, že mají moc těžký život,“ říká v pořadu Jak to vidí... genetik a vysokoškolský pedagog Jan Pačes.
Čtěte také
Systém vysokoškolského vzdělávání je v České republice sice bezplatný, zároveň ale studenti nedostávají žádné nebo jen minimální peníze k financování svého studia. „Tyto peníze nejsou ale vůbec k žití.“
„Studenta často musejí podporovat rodiče. A to je jeden z hlavních nedostatků našeho vzdělávacího systému. To, jaké bude mít dítě dokončené vzdělání, závisí ze všeho nejvíce na tom, jaké vzdělání mají jeho rodiče. A ne na tom, jak je chytré.“
„Pokud student takovou podporu nemá, shání samozřejmě peníze někde jinde. Začne pracovat. Věda se ale nedá dělat napůl. Takže často tito studenti studium opouštějí,“ doplňuje Pačes.
Vyšší stipendium?
Podle něj příliš nepomůže ani navrhované zvýšení stipendií ze současných 11 250 na 20 000 korun. „Bude to pořád jen těsně nad minimální mzdou. To nejsou žádné peníze. Uvědomme si, že se bavíme o vysoce vzdělaných lidech, kteří své vzdělání nadále zvyšují. Blíží se věkem ke 30 letům. Žít v tomto věku třeba v Praze za 20 000 korun? To je pořád těžký život.“
Pačes uznává, že situace sice bude výrazně lepší, ale pořád ne jednoduchá. „Aby byl člověk dobrý, potřebuje i zázemí. Není to jenom o tom, že jdu do práce a v práci mám skvělé prostředky. Musím taky dobře žít. Většina firem to ví a svých zaměstnanců si váží. Mají pro ně mnoho různých benefitů... Takže tady ten prostor pro zlepšování určitě je.“
Titul nade vše
Podle Pačese je problém ale i v celkovém vnímání vzdělanosti v České republice. „Pořád strašně dáme na tituly. Je to taková naše úchylka. V anglosaském světě je úplně absurdní, že by vás někdo oslovil pane doktore, když se nějak jmenujete. A tohle právě vede k tomu, že někteří studenti nesměřují ke vědě, ale k titulu, který jim zajistí kariéru a lepší plat.“
Čtěte také
Celkovou situaci by mohla změnit novela vysokoškolského zákona. Co všechno by se mělo změnit? „Jako velký problém vnímám to, že když postgraduální student končí studium, je na trhu práce úplný zelenáč. Ale praxe je samozřejmě velmi důležitá.“
„Když ale začínáte s prací ve třiceti, a ne proto, že byste život proflákal, ale protože se celý život vzděláváte a směřujete k tomu, abyste mohl dělat vysoce kvalifikovanou práci, tak je to prostě nesmírně složité. Mělo by se to změnit. Zákonný systém ale na tak velkou změnu zřejmě připraven není.“
Související
-
Ministerstvo školství eviduje zhruba tisíc mimořádně nadaných žáků, podle odborníku je číslo daleko větší
Mimořádně nadané děti podle odborníků lze rozeznat tak, že mají bohatý slovník, jsou samostatná a mají výborné logické myšlení. Zároveň ale mohou mít problémy se soustředěním a zapomínat.
-
Tomáš Zima: Že Karlova Univerzita vyhodila ruskou studentku? Lež! České školy jsou otevřené všem
Ruská propaganda zaútočila na Univerzitu Karlovu. Kde je pravda o vyloučené ruské studentce? Proč média šíří strach? A jak Česká republika zvládá nápor ukrajinských žáků?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.