Nejdůležitější je investice do lidí, je přesvědčen rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima
Ministryně financí Alena Schillerová za hnutí ANO pokračuje v jednání se zástupci jednotlivých resortů kvůli navýšení rozpočtu ministerstva školství. Ten by se měl v příštím roce zvýšit o 12 miliard na téměř 252 miliard korun. Co školství a vědě umožní hospodaření s větším balíčkem peněz? A do čeho se vyplatí investovat nejvíce?
Částka, o které politici nyní jednají, by měla směřovat především vysokým školám, ale také na platy učitelů v regionálním školství. Růst mezd by měl být tříprocentní, přestože ministr školství Robert Plaga původně žádal víc.
„Jsem rád, že růst rozpočtu pokračuje. Za posledních několik let rozpočet školství vzrostl dramaticky. Když jsem před řadou let začínal jako rektor, rozpočet školství se pohyboval jen kolem 140 nebo 150 mld.,“ upozorňuje v pořadu Jak to vidí... rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima.
Školu dělají učitelé
Peníze jsou přitom směrovány většinou do základního a středního školství. „Přesto rozpočet vysokých škol narůstá o jednu miliardu, jak bylo dříve slíbeno. Nárůst půjde částečně na doktorandská stipendia a věřím také, že bude zohledňovat kvalitu na vysokých školách.“
Druhá stránka, která je na vysokých školách významná, je podle rektora Zimy rozpočet na vědu. „Původně měl být zkrácen, nyní bude mírně navýšen, což umožní investici do nových technologií a možnost kofinancování evropských projektů, na kterých se vysoké školy podílejí.“
„Osobně jsem ale přesvědčen, že ve školství je nejdůležitější investice do lidí – do učitelů, protože ti dělají školu školou, ať už jde o školy mateřské nebo vysoké. Samozřejmě pořád tu zůstává problém, že platy ve středním a základním školstvím, které mírně rostou, a je to dobře, jsou mnohdy vyšší než průměrné platy na školách vysokých. Je to dáno mimo jiné také tím, že vysoké školy mají vnitřní mzdové předpisy. Toto tedy bude výzva do budoucnosti.“
Návratná investice do lidí
Investice budou v dalších letech směřovat také do obnovy a výstavby nových objektů či renovací a nákupu nových technologií, které jsou potřeba pro výuku.
Čtěte také
„Jedním z projektů UK je třeba výstavba nového kampusu na Albertově, která by měla startovat na začátku října.“
Nejdůležitější ale bude investice do vzdělání. „Nemáme ani ropu, ani naleziště zlata. Proto musíme mít vzdělanou společnost, aby obohacovala a vytvářela přidanou hodnotu k tomu, co dělá. A to mohou dělat jen vzdělaní lidé, a to ve všech profesích. Potřebujeme stejně tak šikovného zedníka a kuchaře, jako šikovného lékaře, matematika či výzkumníka,“ uzavírá Tomáš Zima.
Další témata rozhovoru: nový školní rok a co čeká žáky, studenty a pedagogy od 1. září; jaké škody napáchala pandemie ve vzdělávání; investice v resortu školství; vývoj české vakcíny proti koronaviru.
Související
-
Distanční výuka: Její klady a zápory
On-line výuka je diskutovaná a mnohdy proklínaná. Jenže jsou obory a odvětví, kde by některé věci distančně mohly zůstat. Jak to vidí kouč a mentor Marian Jelínek?
-
Tomáš Zima: Do distanční výuky jsme skočili rovnýma nohama. Zkušenosti je potřeba využít
Distanční vzdělávání se osvědčilo a ve výuce už zůstane. Teď jde jen o to, jaký podíl z výuky na něj připadne
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka