Tomáš Zima: Do distanční výuky jsme skočili rovnýma nohama. Zkušenosti je potřeba využít
Distanční vzdělávání se osvědčilo a ve výuce už zůstane. Teď jde jen o to, jaký podíl z výuky na něj připadne
Čtěte také
Situace kolem koronaviru má i jedno pozitivum v oblasti distanční výuky. To, o čem se dlouho myslelo, že nejde a nepůjde, najednou kvůli pandemii koronaviru a uzavření vysokých škol šlo.
„Do distanční formy chceme převést hlavně tu méně kontaktní výuku,“ říká v pořadu Jak to vidí... lékař a rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima.
Zahraniční spolupráce
Univerzita Karlova v rámci distanční výuky spolupracovala také se zahraničními univerzitami. „Je zde třeba využít sdílení zkušeností a výborných přednášek ze zahraničních škol a prostě se více otevřít.“
Distanční výuku pro zahraniční studenty připravuje právě i Univerzita Karlova. Letos škola přijala podle Zimy přibližně stejný počet zahraničních uchazečů jako v loňském roce.
Vzhledem k tomu, že se ambasády různých zemí otevírají kvůli pandemii koronaviru postupně – záleží na stavu v regionu – je škola podle Zimy připravena odbavit distančně i začátek výuky.
Nucená přestávka
Pandemie koronaviru kromě výuky na vysokých školách zastavila na jaře také výměnné studentské programy typu Erasmus. „Dvě třetiny zahraničních studentů odjely z Univerzity Karlovy v průběhu března,“ zmiňuje Zima.
Velká řada z nich ale byla se školou i nadále ve spojení právě díky distanční formě. Podobné to bylo podle rektora univerzity i s českými studenty, kteří byli v evropských zemích. „Většina z nich se vrátila a komunikovala se svými univerzitami.“
Od podzimu nanovo
„V tuto chvíli si s univerzitami vyměňujeme dopisy, že jsme otevřeni a připraveni,“ říká Zima. Naposledy podle něj došlo k výměně dopisů například s Trinity College v Dublinu a s nizozemskými univerzitami v Lovani a Leidenu.
Režim, který byl před kovidem se podle něj obnoví od podzimu. Výuka se uskuteční jak prezenční, tak distanční formou. „V Evropě se epidemiologická situace stabilizuje a případy onemocnění covid-19 tady prostě budou, stejně jako jsou tady případy spalniček,“ uzavírá rektor.
Další témata rozhovoru: vývoj onemocnění covid-19; rozvolňování; protipandemická opatření ve školství; dohoda o spolupráci s organizací Unicef; zmizení článku profesora Tomáše Hudlického.
Související
-
Imunita je nejsilnější zbraní proti koronaviru, ujišťuje imunolog Jaroslav Svoboda
Podle specialisty je nový typ koronaviru dokonale šitý na míru lidské buňce. Jak je to s léky proti onemocnění COVID-19, které způsobuje?
-
Jan Kubáček: Bylo by úžasné, kdyby po nouzovém stavu zůstal tah na branku
Po více než dvou měsících končí nouzový stav. Lidem ukázal, že nejde o katastrofu, ale o určitou změnu v řízení státu. Byl spojen i s nečekanou spoluprací společnosti.
-
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
