Přepis: Jak to vidí Tomáš Zima – 1. července 2020
Jak to vidí rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima.
Vladimír KROC, moderátor:
Hostem pořadu Jak to vidí je dnes rektor Univerzity Karlovy a přednosta Ústavu lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky, profesor Tomáš Zima. Dobrý den.
Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy a přednosta Ústavu lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky:
Dobré ráno.
Vladimír KROC, moderátor:
Po dlouhé době jste první host, který sedí s moderátorem ve studiu. Dlouho jsme si povídali na dálku v oddělených studiích. Je to dostatečně optimistická zpráva?
Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy a přednosta Ústavu lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky:
Já bych řekl, že to je optimistická zpráva. Myslím, že to mohlo být i o měsíc dřív.
Vladimír KROC, moderátor:
No a ten vývoj onemocnění covidem-19 nás opravňuje k tomu, abychom zůstávali optimističtí?
Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy a přednosta Ústavu lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky:
Určitě ano, je třeba naučit se žít s nemocí, která se jmenuje covid-19, jako jsou lidé naučeni žít se spalničkami, s rýmou, s chřipkou, s nádory, s infarkty, tak je tady prostě nemoc, která se jmenuje covid-19, která u 70 % obyvatelstva je bezpříznaková, u části obyvatel má příznaky rýmy a únavy, a kdo není unaven a kdo nesmrká v zimě. No a pouze velmi malé procento lidí vyžaduje intenzivní lékařskou péči, ale tak je to u řady onemocnění, a je třeba, viry kolem nás byly, jsou a budou, a naučit se prostě s tím žít, a nepodléhat řadě panických zpráv, které se objevují.
Vladimír KROC, moderátor:
Tak to je jedno z témat našeho dnešního setkání. Příjemný poslech vám přeje Vladimír Kroc. Já to zopakuji, viry tady byly, jsou a budou. Nemůžeme je podceňovat, ale zároveň nemůžeme panikařit a být ve stresu, pokud je lidské tělo ve stresu, je náchylné na celou řadu chorob, nejen infekčních, to jste řekl nedávno v rozhovoru pro Info.cz. Ono se to snadno řekne, jak se ale vyznat v často protichůdných informacích.
Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy a přednosta Ústavu lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky:
To je pravda, je to dáno tím, že samozřejmě média, a to různého, jak tedy šířená radiovými vlnami, tak samozřejmě elektronická, tak tištěná, prodávají podle titulků a potřebují mít tu senzaci, tu první zprávu, aby to jaksi čtenáře či posluchače zaujalo, a bohužel, často tato média nemají určitou zodpovědnost, že mohou vyvolávat paniku. Poslední, já si pamatuji, a budu říkat titulky z posledních deseti dnů. Tak je tady druhá vlna, v pondělí se dozvíte, že nejmenší procento je zachycených v testovaných asi 1,6 %, pak se dozvíte nové ohnisko na Karvinsku, budeme zase zavírat. A takhle se to střídá den po dni, a de facto zjistíme, že samozřejmě, v komunitě horníků a lidí na Karvinsku, je zhruba asi 10-15 % pozitivních vzorků, ale to, co už se nikdy nedozvíte, a nikdo neřekne, že vlastně ti lidé nemají žádné příznaky. Že se cítí maximálně více unaveni. Kdo není unaven? Nebo kdo se "necítí", to je většina lidí.
Vladimír KROC, moderátor:
Není to špatná zpráva v tom smyslu, že oni jsou přenašeči toho viru, aniž by to tušili?
Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy a přednosta Ústavu lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky:
Tak samozřejmě, řada lidí je přenašečem řady různých chorob, aniž o tom ví, a prostě přenesete chřipku, přenesete rýmu, protože to jsou nejčastější respirační onemocnění, někdo vás nakazí angínou, tak někdo vás samozřejmě může nakazit covidem, ale s tím jaksi nic neuděláte. Protože uvedu teď teoretický příklad. Kdyby jsme v jeden den, v jeden okamžik, vyšetřili 10 milionů obyvatel České republiky, nebo všechny osoby na území České republiky, abych byl přesný, v jeden den, v jeden okamžik, tak ta data za 24 hodin budou jiná, protože u někoho se ten vir teprve pomnoží na tu hladinu, která je detekovatelná a podobně. Ale co to bude? Bude to totální nesmysl, a k ničemu to nepovede. Prostě zachovávat, to, co je nejdůležitější, co by jsme si měli odnést, je prostě zachovávat hygienická pravidla jako je mytí rukou. Jsou oblasti v Americe, kde jsou třeba i velká města, kde je velká komunita lidí s nedostatkem pitné vody a tekoucí vody, a hygienických věcí. Takže hygiena rukou, umývání rukou, a samozřejmě, pokud se cítím jaksi nakažen, nebo že můžu smrkat, a může to být třeba i senná rýma, nebo alergie, tak nosit roušku, ale v místech, kde je to nutné, to znamená dopravní prostředky, kde mám nějaký bližší kontakt s lidmi, ale určitě, když jdu po ulici, ať nikdo nežije v představě, že ty viry skáčou tři metry, i když budete covid pozitivní, s velkou virovou náloží, a minete člověka na chodníku, tak se nic nestane. Musí ten kontakt být relativně blízký, a musí nějakou dobu trvat, a to jaksi nakažlivost toho viru není tak extrémní jako je třeba u spalniček, kdy ta virulence a ten přenos je mnohem jaksi rychlejší a účinnější.
Vladimír KROC, moderátor:
A co myslíte? Musíme počítat s nějakou druhou vlnou epidemie?
Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy a přednosta Ústavu lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky:
Víte, ono je paradoxní, bylo by dobré, kdyby si lidé našli na Wikipedii, a jinde, definici epidemie, definici pandemie, a zjistí, že podle legislativy tato kritéria nebyla v České republice naplněna.
Vladimír KROC, moderátor:
Ani epidemie.
Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy a přednosta Ústavu lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky:
Ani epidemie, protože jestli se nepletu, počet 10 000 nemocných, nemocných zdůrazňuji, a pokud se nepletu, tak máme tady za tři měsíce asi 10 000 pozitivně testovaných, nikoliv nemocných. Já si myslím, že musíme být připraveni na to, že na podzim přijdou respirační onemocnění, to znamená kapénkové nákazy, kdy může být jedna z těch příčin také SARS-CoV-2, tedy ten vir, který je jeden z typů koronaviru. Koronaviry tady byly, zhruba 30 % rýmy, i v loňském roce, měly koronavir. Co je důležité, bych řekl, pro ten podzim, zase nebude možné všechny, představte si, kolik dětí má rýmu a kašle. Není možné všechny testovat, a zase u dětí a mladistvých, ten průběh je velmi dobrý, pokud bylo nějaké dítě nebo mladistvý hospitalizován, průměrná doba hospitalizace byla 4 dny, takže říkám, to byla špička ledovce. Tak je důležité zase selektovat tu populaci, a teprve tam, kde bude dlouho vysoké teploty, nebo nějaké další onemocnění, tak pak samozřejmě testovat na ten SARS-CoV-2.
Vladimír KROC, moderátor:
Vy jste byl kritický k pomalému tempu rozvolňování vládních opatření už po velikonocích. Proč?
Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy a přednosta Ústavu lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky:
No, protože je třeba, aby jsme se vrátili do normálu, a protože, když by jste se podívali na data, kolik pozitivních pacientů bylo v druhé polovině dubna, a kolik jich je teď, tak ta čísla se moc nemění, a mě se tam hlavně nelíbilo to, jak lidé, kteří o tom rozhodovali, své názory bych řekl měnili, nechci říci několikrát denně, ale několikrát za týden určitě ano, a to z toho důvodu, mě tam chybělo říci, jaké máme parametry, jestli zavřeme, otevřeme. A ty se nedozvíte. A teď bych řekl, že se stachanovsky drží ta linie, prostě řekli jsme si v březnu, že to bude zavřené až do konce června, tak děj se co děj, tak prostě do konce června tady ve studiu budete nosit roubíky.
Vladimír KROC, moderátor:
Jak rozsoudit, jestli některá restriktivní opatření byla nebo nebyla příliš přísná?
Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy a přednosta Ústavu lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky:
Tak já bych řekl, a za to je třeba poděkovat, a ocenit vládu, že na začátku, na ty 2-3 týdny doopravdy tu zemi zamkla a zastavila. To je třeba ocenit, a z mého pohledu je to správné rozhodnutí, a říkám to od počátku. A je jasné, že velikonoce je místo setkávání lidí, mezigenerační setkávání lidí, a samozřejmě toto, a ten, bych řekl, blízký rodinný kontakt, je právě ta možnost přenosu té nákazy. Takže to, že ty velikonoce "byly zrušeny", bylo také správné. Na druhou stranu, už v té době se otevřely hobby markety, a vím, že tady část politiků plašila, že bude tisíc lidí na ventilátorech, a stovky mrtvých, a ono se nic nestalo. A nalejme si čistého vína, v těch hobby marketech ty dva metry mezi těmi lidmi doopravdy nebyly. A nic se nedělo. Ono je to zase dáno tím, že 90 % lidí to má bez příznaků, nebo s lehkou rýmičkou, a to je 90 %, takže tam pak chyběl ten plán, bych řekl, aby jsme dejme tomu už v půlce května mohli být v normálu, je to otázka ekonomiky, je to otázka sociálních kontaktů, ale i školství. Já Vám uvedu paradox. Ve škole, na základě ne nařízení ministerstva školství, protože o tomto rozhodují hygienici a ministerstvo zdravotnictví. Ministerstvo školství jenom respektuje hygienická opatření, tak vám uvedu příklad. Nechodíte do tělocvičny, ale odpoledne ta škola je otevřena pro sportovní oddíly, a teď ty děti tam jdou. Druhý paradox. Pak se řeklo, že se bude učit dva metry od sebe, to znamená do té třídy dáte polovinu dětí. Ty děti vidí se před školou, ale když ty děti, těch 30, půjde, nevím, do mekáče, nebo kamkoli si sednout na trávu, tak je to dobré. Tak tady jenom je vidět, že ty lidi prostě nepoužívají mozek, a jenom si dokazují nějaká nesmyslná opatření, která si napsala, která jsou bez ladu a skladu. A bylo by dobré, kdyby někdy ti novináři si napsali, co někteří lidé jaksi řekli, jaké nesmysly, a jak jenom už teď straší lidi, nechci jmenovat třeba pana kolegu Maďara.
Vladimír KROC, moderátor:
Jak zastavení se běžného chodu našich životů poznamenalo vysoké školství?
Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy a přednosta Ústavu lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky:
Tak vysoké školy se zavřely, vysoké školy přešly do distanční formy vzdělávání, a to bych řekl, že musí na tom vidět také pozitivum, a já vidím pozitivum to, že o čem se dlouho hovořilo, proč to nejde, a že to bude špatně, tak jsme vlastně do toho skočili, bych řekl, rovnýma nohama, i ve spolupráci třeba se zahraničními univerzitami, a to distanční školství, a distanční vzdělávání, určitě bude i nadále v některých částech výuky, chceme hlavně tu méně kontaktní výuku převést do těchto forem. Jedná se o tom, jaké podíly vlastně té distanční výuky mohou být, a bude to zase obor od oboru, a je zde třeba využít i sdílení zkušeností, a třeba těch výborných přednášek ze zahraničních univerzit, a prostě se více otevřít. My na Univerzitě Karlově připravujeme třeba distanční výuku pro naše zahraniční studenty, kterých máme, a to jsem rád, zatím u přijímacích zkoušek prošlo většina, nebo máme přijato zhruba stejný počet studentů jako v loňském roce, tak to jsem rád. A jsme právě připraveni na začátek výuky i distančně, protože ambasády se otevírají postupně podle různých regionů, a trvá zhruba ta procedura několik měsíců. Samozřejmě záleží na zemi, a určitém třeba i riziku, tak budeme nabízet tuto formu výuky.
Vladimír KROC, moderátor:
Jaký dopad má Covid-19 na studentské programy typu Erasmus?
Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy a přednosta Ústavu lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky:
Tak Erasmus se zastavil, můžeme říci, že dvě třetiny zahraničních studentů odjeli, z Univerzity Karlovy v průběhu března, z nichž ale velká většina s námi byla v kontaktu právě v té distanční formě, a část studentů zůstala. Podobné to bylo se studenty naší univerzity, kteří byli po evropských zemích, většina se navrátila a komunikovala s těmi univerzitami. V tuto chvíli s univerzitami si vyměňujeme dopisy, že jsme otevřeni, připraveni, naposledy to byl dopis Trinity College z Dublinu, z Univerzity v Lovani a v Leidenu, prostě obnovujeme ten režim, který byl před covidem, od podzimu, a všichni se těší, že zase výměna bude probíhat někdy distanční formou, a někdy samozřejmě formou prezenční, protože v té Evropě se ta situace epidemiologická stabilizuje, a prostě budou tady případy Covid-19, jako jsou tady prostě případy spalniček, a také jaksi svět jde dál.
Vladimír KROC, moderátor:
Hostem pořadu Jak to vidí je rektor Univerzity Karlovy, Tomáš Zima. Nedávno jste, jako Univerzita Karlova, uzavřeli dohodu o spolupráci s UNICEF, dětským fondem OSN. V čem spočívá?
Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy a přednosta Ústavu lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky:
Tak uzavřeli jsme dohodu s českou pobočkou UNICEF, o spolupráci v různých oblastech. Tak UNICEF je mezinárodní organizace, která podporuje vzdělávání, zejména v těch málo rozvinutých zemích, má také řadu programů z hlediska výživy dětí, a pomoci dětem, což je, bych řekl, vzdělávání, poslání univerzity, takže chceme spolupracovat na této platformě a pomáhat UNICEFU, dále chceme do této aktivity zapojit i naše studenty, a to jak při akcích v České republice, tak samozřejmě i do mezinárodních akcí. Chceme jaksi společně propagovat ty myšlenky, ale i ty aktivity, které jsou, takže já věřím, že spolupráce dvou, bych řekl, tradičních značek, i když samozřejmě UNICEF je mladší, tak je to velmi respektovaná organizace s velmi, bych řekl, humanistickým posláním, a samozřejmě je to otázka odborníků v oblasti zdravotnictví, výživy a dalších věcí.
Vladimír KROC, moderátor:
Abychom si udělali obrázek, kdyby jste měl být konkrétní, nějaký příklad, co konkrétně to může přinést studentům Vaší univerzity.
Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy a přednosta Ústavu lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky:
Tak já se domnívám, že studenti se teď velmi zapojili do té dobrovolnické činnost, ať to byli studenti medicíny, pedagogických fakult, fakult ohledně sociální práce, takže chceme nabídnout studentům práci, a spolupráci s pobočkou UNICEF, teď de facto děláme takový, bych řekl, list těch činností, o které jsme si už asi před 14 dny hovořili, takže to chceme nabídnout studentům, zapojení jak na úrovni české, tak na úrovni mezinárodní. Připravujeme nějaké, bych řekl, osvětové akce o tom, co vlastně UNICEF je, máme výstavní prostory v Karolinu, a chceme dělat i samozřejmě podporu ohledně vzdělávacích materiálů do těch rozvojových zemí.
Vladimír KROC, moderátor:
Asi před týdnem jste udělovali ceny nejlepším studentům. Cenu rektora, mimořádnou cenu, taky Bolzanovu cenu. K čemu taková ocenění slouží?
Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy a přednosta Ústavu lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky:
Tak já si říkám, že v médiích je málo těch dobrých zpráv, a je třeba oceňovat studenty, učitele, a obecně lidi, kteří dělají něco navíc nebo jsou velmi dobří. Všichni víme, že se oceňují sportovci za mistrovství národní, mezinárodní, olympijské hry a podobně, oceňují se autorská díla, tak my samozřejmě oceňujeme i studenty, kteří dosáhli vynikajících studijních výsledků, a vždy ještě něco k tomu, v různých samozřejmě vědních oblastech, pěstované na Univerzitě Karlově, protože by bylo asi velmi obtížné porovnat práci z oblasti pedagogiky a třeba matematiky, a fyziky, takže je to rozděleno na vědní oblasti. Teď jsme právě vybírali studenty na Cenu Hlávkova nadání, a ceny pro Nejlepší učitele, a za Nejlepší monografie, které jsme chtěli odevzdávat 7. dubna, v den výročí univerzity, při slavnostním shromáždění, tak jsme odložili až na 17. listopad, kdy také oceníme i Nejlepší pedagogické počiny. Je to velmi obtížné, protože ve vědě, ve výuce, nejsou ani stopky, ani nějaká kritéria. Je to vždycky posouzení zkušenými učiteli, a vědci, ocenění prací, které jsou i, říkám, i těch mladých kolegů, v nejprestižnějších světových časopisech.
Vladimír KROC, moderátor:
Jde zejména o prestiž, nebo to přináší studentům i nějaký materiální, finanční efekt?
Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy a přednosta Ústavu lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky:
Tak samozřejmě, je to spojeno i s finanční odměnou, ale myslím si, že ti studenti to určitě nedělají jaksi kvůli té odměně, a je to ocenění, jak říkám, kromě toho diplomu, by to ocenění samozřejmě nemělo býti nějak zhmotněné, aby si dotyční mohli, je to ocenění, jako někdo dostává odměny za vykonanou práci, tak prostě i nejlepší studenti si zaslouží stipendium nebo odměnu.
Vladimír KROC, moderátor:
A utkvěl Vám v paměti někdo mimořádně? Nějaký výjimečný počin?
Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy a přednosta Ústavu lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky:
Tak já v tuto chvíli nebudu jmenovat nikoho, protože bych se dotkl ostatních. Byly tam krásné práce z matematiky, z přírodních věd, ale i z oblasti teologie, humanitní, takže nebudu jmenovat nikoho, protože bych se dotkl těch ostatních.
Vladimír KROC, moderátor:
Na 45 členů Učené společnosti podepsalo prohlášení na podporu svobody slova. Teď cituji: "Znepokojuje nás skutečnost, že článek profesora Hudlického, přijatý k publikaci, zmizel z vědecké literatury, a že jeho autorovi očividně hrozí další administrativní kroky. Útok na akademickou svobodu je útokem na nás, všechny." Tolik citace, stojí to v prohlášení, které jste také podepsal. Můžete vysvětlit, oč jde?
Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy a přednosta Ústavu lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky:
Můžu vysvětlit oč jde. Kolega Hudlický je světově uznávaný chemik, který byl vyzván do jednoho z prestižních časopisů, aby jaksi ke svému životnímu výročí, podobně jako před několika lety nositel Nobelovy ceny, shrnul, co se odehrálo vlastně v tom období. A na několika stránkovém textu profesor Hudlický píše o vývoji tedy chemie, o tom, co se odehrálo, jak to je. Zmínil bych, řekl, a teď nevím jestli to bylo 4 nebo 5 řádek to, že má platit vlastně věc, která je kvalita, bez kvót, bez rovnosti, že se jedná zejména o tu kvalitu toho výsledku. A ten článek byl okamžitě jaksi stažen, ti, kteří jaksi ten článek doporučili k vydání, tak si sypou popel na hlavu, co si to vlastně mohli dovolit, a my jsme se ozvali, a takovým iniciátorem byl pan prorektor Konvalinka, od nás z Univerzity, my jsme se o tom bavili, bych řekl na začátku, a pak se to ještě vložilo do Učené společnosti České republiky, že ten názor, proč člověk nemůže projevit svůj názor. Já s ním nemusím souhlasit, nebyl to článek, který bych řekl, poškozoval nějakou rasu nebo pohlaví, prostě kolega Hudlický řekl, že důležitá je kvalita bez ohledu na kvóty a podobně, ale je to jeho svobodný názor. A nám se nelíbí, a mě osobně se nelíbí to, že veďme o tom diskusi. Tady to bylo odsouzení bez rozsudku, na jedné straně, teď si připomínáme odsouzení bez rozsudku, kdy rozsudek byl vynesen dopředu, u Milady Horákové. A tady člověk napíše článek, a je odsouzen hned, za 12 hodin článek zmizí, a jste označen, ocejchován, jako já nevím, rasista, bojovník proti rovnosti pohlaví a podobně, ale veďme o tom debatu, ať si někdo s tím kolegou Hudlickým sedne, a veďme debatu o tom, co je dobré, co je správné. Můžu Vám říci, že když se někdy bavím s kolegyněmi na Univerzitě, které dosáhly velmi excelentních světových vědeckých výsledků, tak tyto kolegyně většinou nejsou zastánkyně kvót.
Vladimír KROC, moderátor:
Jestli jsem správně pochopil základní myšlenku profesora Hudlického, každý uchazeč by měl mít stejnou příležitost, nehledě tedy gender příslušenství.
Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy a přednosta Ústavu lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky:
Gender, rasa, náboženství, absolutně úplně, to musíte mít zavřené oči.
Vladimír KROC, moderátor:
Co je na tom pobuřující? Natolik, že ten článek zmizel?
Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy a přednosta Ústavu lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky:
No tuto otázku si přesně my klademe. Co je na tom pobuřujícího? Dříve byly kvóty na to, kdo je v komunistické straně a kdo není, a kdo jde na medicínu ze severních Čech a kdo není.
Vladimír KROC, moderátor:
V čem je ten rozdíl mezi uvažováním západním a české vědecké komunity, protože Češi se kolegy zastali, zatímco z té mezinárodní redakční rady časopisu Angewandte, na protest proti uveřejnění textu, odstoupilo 16 jejich členů, tedy ze 44, včetně laureátů Nobelovy ceny. Jak si to vysvětlujete? Ten rozdíl.
Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy a přednosta Ústavu lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky:
Možná ještě nejsme tak zasaženi, jako je třeba ta západní Evropa, která v tom žije, ale na jedné straně, všichni tady bojují za svobodu slova, za možnost se vyjádřit, a když se někdo vyjádří, a říkám, já bych to odsoudil, kdyby řekl, prostě nikdo, kdo je žena, nesmí publikovat, černoch nesmí publikovat, to jsou rasistické, které musí být jednoznačně odsouzeny, tak pak bych byl ten, kdo by říkal, je správné, že to stáhli, a odstupoval bych z pozice, kdybych byl šéfredaktor nebo v té redakční radě, ale kolega jenom řekl, že má být jaksi prioritou ta kvalita a zkušenost, a pak samozřejmě další etapy. A nikdo nesmí být diskriminován. Já myslím, že podstata je, že nikdo nesmí být diskriminován, a musíme se nabízet lidem, aby měli rovné šance se ucházet. A nám se nelíbí, že se o tom nevede debata, že se to rovnou odsoudí.
Vladimír KROC, moderátor:
Musím říct, že i v české vědecké obci má názor profesora Hudlického svoje kritiky, například Marcela Linková, vedoucí Národního kontaktního centra genderově sociologického ústavu Akademie věd, na portále Věda a výzkum.cz píše, že Hudlického názory jsou překonané, a že neměla by se o nich vést diskuse. Co si o tom myslíte?
Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy a přednosta Ústavu lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky:
No vidíte, to je přesně nedemokratický názor, proč o tom nemůžu, proč ve svobodné komunitě nemůžu vést diskusi, víte, já bych se kolegyně Linkové zeptal, jak genderově vyrovnané je její pracoviště, to znamená kolik je tam žen a mužů.
Vladimír KROC, moderátor:
No a připouštíte, že v některých případech, nebo za určitých okolností, může být pozitivní diskriminace na místě?
Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy a přednosta Ústavu lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky:
Tak je třeba vytvářet podmínky, aby k tomu nedocházelo. A jsou problémy, kterým je se třeba věnovat, a to je rozdílné ocenění žen a mužů, které samozřejmě bohužel přetrvává a je špatné. Jsou další věci, které někdy jsou evolučním vývojem, prostě stoupá počet profesorek, počet docentek, na Univerzitě, ale je to dáno, bych řekl, složením, které bylo před 20-30 lety. Jestliže teď je na Univerzitě 65 % studentek, jsou studentky, tak jistě za 20 let bude určitě polovina a možná více. Musí se vytvářet podmínky pro skloubení rodinného života a profesní kariéry. A říkám, musíme o tom vést debatu, a hledat cesty, v jakých případech by třeba měla být, jak jste říkal, ta pozitivní diskriminace, ale veďme o tom diskusi. A tady vidíte, někdo paušálně, o tom se vůbec nebudeme bavit.
Vladimír KROC, moderátor:
Za článek se už omluvila profesorova domovská univerzita, vědec o místo nepřišel. Jak myslíte, že to může skončit? Jaké to může mít vyústění, celá ta aféra?
Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy a přednosta Ústavu lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky:
Tak kolega Hudlický tam bude působit, Univerzita se za to omlouvá, byl případ nositele Nobelovy ceny, který něco řekl v Koreji, a než doletěl do Ameriky, tak už byl skoro bez místa. Ten svět by měl umožnit svobodnou diskusi, protože na jedné straně říkáte, máte svobodu bádání, svobodu slova, ale na druhé straně vlastně dělá všechno proti tomu, když to není, bych řekl, na hraně zákona, nebo na hraně doopravdy, bych řekl, rasistických, a jiných výroků, které samozřejmě také někdo může mít, to je pak něco jiného. A pak je vždycky i na to hledět v kontextu, bych řekl doby, protože něco jiného bylo před 300 lety, před 200 lety, před 100 lety. A představa toho, a zažili jsme to jaksi v nedávné minulosti, jako že když budete vygumovávat z knížek slovo Masaryk, a teď budeme říkat, že George Washington byl otrokář, a podobně, tu historii prostě nezměníme, jenom si to takhle zazmizíkujeme, a za pár let zase to někdo bude odzmizíkovávat, takže poučme se z historie, nedělejme chyby, které v historii byly, ale historii nepřepisujme.
Vladimír KROC, moderátor:
To byl profesor Tomáš Zima, rektor Univerzity Karlovy. Děkuji. Na shledanou.
Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy a přednosta Ústavu lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky:
Děkuji Vám a přeji krásný slunný den. I posluchačům.
Vladimír KROC, moderátor:
Příjemný poslech dalších pořadů přeje Vladimír Kroc.
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je Monitora media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.