Rektor Zima: České vysoké školství za 15 let hodně vyrostlo. Ukazují to prestižní mezinárodní srovnání

„Robustní hodnocení vycházelo z toho, že jsme chtěli vědět, v čem jsme dobří a kde máme slabá místa,“ říká v pořadu Jak to vidí... rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima.

Analýza vycházela z nového principu hodnocení vědy v České republice podle takzvané metodiky 17+ (používané od roku 2017). „Metodika má pět pilířů, přičemž na jedné straně jsou tvrdá data jako třeba počty publikací, doplněno na straně druhé pohledem expertů.“

Mezinárodní porovnání

Univerzita Karlova si navíc ještě udělala vlastní analýzu, která je podle slov rektora Zimy tvrdší, než je ta vládní. „Vybrali jsme si několik prestižních evropských univerzit – v Lovani, ve Vídni, v Heidelbergu... A oslovili jsme naše partnery z mezinárodní vědecké rady, která je ustavená z univerzit v rámci univerzitní Aliance 4EU+, aby nám experti pomohli.“

Do projektu, který by se měl opakovat každých pět šest let, bylo zapojeno více než 2000 lidí z různých vědních oborů. „Hodnotil to mezinárodní panel složený z předních odborníků z různých vědních oblastí, kteří vypracovali velmi detailní zprávu po jednotlivých fakultách i oborech.“

„Vznikl materiál, který primárně slouží pro naši vnitřní potřebu a který přináší informace o tom, kde je možné leccos vylepšit. Samozřejmě jsou obory, které jsou velmi kvalitní a světově srovnatelné už nyní.“

Vyrostli jsme

Obecně si většina českých vysokých škol v mezinárodním žebříčku pohoršila. Nejlépe se stejně jako v loňských letech umístila Univerzita Karlova, i když v hodnocení rovněž klesla (z 260. místa na 266.)

„Existuje řada rankingů. V jednom, který je nový a zaměřený na udržitelné cíle, jsme v oblasti zdraví v první stovce. Pokles na 266. místo ale vlastně žádným poklesem není. Je to podobné, jako kdybychom řekli, že se Usain Bolt zhoršil, i když by zaběhl závod jen o setinu vteřiny později. Rozdíl je velmi malý. Samozřejmě loňský rok byl atypický...“

„Podíváme-li se ale, kde jsme byli třeba před 15 lety, a odečteme-li velmi dynamicky se rozvíjející univerzity třeba v Číně, strašně jsme vyrostli. Přistupuje do toho samozřejmě i fenomén velkého investování v řadě zemí, jako je třeba Turecko. My se pohybujeme kolem 0,5 % HDP, jsou ale státy, které do vysokého školství investují 1,5 % HDP. A to se jednoznačně projeví,“ uzavírá Tomáš Zima.

Další témata rozhovoru: návrh ministerstva financí snížit výdaje na vědu; předávání cen za nejlepší studentské vědecké práce; jak Univerzita Karlova pomáhá běloruským studentům?