Přepis: Jak to vidí Tomáš Zima – 18. června 2021

18. červen 2021

Jak to vidí rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima.

Bibliometrická analýza UK

Datum vydání: 18.06.2021Zdroj: ČRo Dvojka | Rubrika: Jak to vidí 08:30 | Zpráva: 1 | AVE: 548 493 Kč | GRP: 1,68 | Poslechovost pořadu: 151 305


Vladimír KROC, moderátor
Vaše univerzita nedávno dokončila své historicky první celouniverzitní mezinárodní hodnocení vědy, k tomu teď zveřejňuje rozsáhlý a unikátní dokument, na čem je založena tato, jestli to říkám správně, bibliometrická analýza?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
Tak toto takové bych řekl velice robustní hodnocení vycházelo z toho, abysme věděli, kde jsme dobří, kde máme slabá místa, vycházelo to i také z principu nového hodnocení vědy v České republice podle takzvané Metodiky 17+, kdy na jedné straně jsou tvrdá data, to znamená počty publikací, počty monografií, jejich jaksi hodnocení v tom světovém prostoru, ale pak je třeba, aby k tomu přišlo takzvané pohled expertů a nějaké srovnání.

Vladimír KROC, moderátor
A promiňte, co znamená 17+?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
17+, to je název té Metodiky, která vlastně jako se rozjela od roku 2017, která má 5 pilířů, 2 jsou, říkám ty tvrdá data, vlastně ty tři moduly M3, M5 bylo dokončen vlastně na jaře letošního roku, díky covidu.

Vladimír KROC, moderátor
A proč je tak důležité přesně měřit vědecké výsledky?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
Přesně vědecké výsledky nikdy nezměříte.

Vladimír KROC, moderátor
No právě.

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
To je právě věc vlastně toho, těch tvrdých dat a expertního posouzení. Já říkám, že ta robustnost, a i tak se to projevilo, těch tvrdých dat je silná, zejména jaksi v Čechách, kdy jsme jaksi kamarádi a nekamarádi, a umíme prostě bych řekl pracovat a různě verbálně i písemně. Takže my jsme si udělali i vlastní analýzu, která je tvrdší než ta vládní, když jsme si vybrali několik prestižních evropských univerzit, zmíním třeba Univerzitu v Lovani, Univerzitu ve Vídni, v Heidelbergu, a oslovili jsme naše partnery z Mezinárodní vědecké rady, která je ustavena z univerzit, v rámci Univerzitní aliance 4EU+, kde je Sorbona, Kodaň, Miláno, Heidelberg, Varšava, aby nám experti pomohli, bylo do toho zapojeno více než dva tisíce lidí v různých vědních oblastech, hodnotil to pak na konci mezinárodní panel složený z předních odborníků, z humanitních věd, z medicíny, přírodních věd a společenských, kteří vypracovali velmi důkladnou zprávu po jednotlivých fakultách, jednotlivých oborech. A jako benchmark jsme brali ty dobré evropské nebo velmi dobré evropské univerzity. A je to, je to materiál, který primárně slouží nám pro naši vnitřní potřebu, kolegové se tam dozví a dozvěděli řadu jaksi podnětů, zajímavých věcí, v čem se třeba vylepšit nebo naopak, jsou samozřejmě obory, které jsou velmi kvalitní a světově srovnatelné, a je to dokument pro další roky, jak se, až se vlastně takovéto hodnocení je v plánu případně dělat jednou za 5, za 6 let, protože je to velmi náročný proces.

Vladimír KROC, moderátor
Většina českých vysokých škol si letos v mezinárodním žebříčku pohoršila, stejně jako v předešlých letech se z našich škol nejlépe umístila Univerzita Karlova, ale v hodnocení taky klesla z dvoustého šedesátého místa na dvousté šedesáté šesté. Čím to?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
Podívejte se, to hodnocení, ono je řada rankingů, které jsou, já teďka můžu říct, že jsme v jednom rankingu, který je nový, který je zaměřený na udržitelné cíle, cíle světa, tak v oblasti zdraví jsme v první stovce. A tady ten pokles 260 - 266, bych řekl, že je to steady state, protože, to je asi jako kdybyste řekl Boltovi, když jednou zaběhne závod o setinu vteřiny později, že jako se zhoršil, že jo, že je jako horší, takže ten rozdíl je velmi malý, samozřejmě ten loňský rok byl atypický, že jo, také i samozřejmě správa některý těch dat, chování některých univerzit, a to myslím v tom globálním prostoru, se projevila. Ono, když se to srovnává mezinárodně, tak když se podíváme třeba, jaké to pořadí bylo třeba před 10-15 lety, a odečetli bysme velmi dynamicky rozvíjející se univerzity třeba v Číně nebo v některých dalších asijských zemích, tak jsme strašně vyrostli, ale ono do toho, nebo i jiné vysoké školy v Čechách, ale ono do toho vlastně přistupují ten fenomén jaksi velkého investování v řadě zemí, třeba jako je Turecko, Čína a další do vysokého školství, kdy samozřejmě my se pohybujeme kolem 0,5 % HDP, tak jsou státy, které do toho dávaly 1,5 % HDP. No, a to je samozřejmě, to se jednoznačně projeví, a já bych řekl, že teď je u nás, nebo to hodnocení, které teďka vyšlo, ten QS ranking, spíše, protože pokud jsou to poklesy o jednotky míst, tak je to steady state, a ono pak někdy zase to skočí nahoru, je tam spíše sledovat trend, jestli bude ten trend v následujících letech klesající, tak to je, bych řekl, věc k řešení, pokud je to jednoroční výkyv nebo určitá oscilace, před několika lety jsme byli dvě stě čtyřicátí, pak to zase kleslo, pak to stouplo, ono je to v nějakém, spíš se dívat, v jakém koridoru se pohybujete, a taky jaké univerzity jsou kolem vás.

Vladimír KROC, moderátor
Prof. Tomáš Zima, rektor Univerzity Karlovy je hostem pořadu Jak to vidí. Asociace výzkumných univerzit vyjádřila zásadní nesouhlas s rozhodnutím vlády o snížení rozpočtové kapitoly na vědu a výzkum, kterou předložilo ministerstvo financí. Jak citelné to snížení má být?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
To snížení je velmi citelné, ozvala se celá jaksi řada, řada institucí, já bych chtěl zmínit i Radu vlády pro vědu, výzkum a inovace, která také tento návrh jaksi odmítla, odsoudila. A ten zásah je veliký, je dá se říci největší do těch kapitol ministerstva školství, tedy potažmo vysoké školy, Akademie věd a také ministerstvo průmyslu a obchodu, protože to jsou rezorty nebo instituce, kde samozřejmě ten výzkum se nejvíce odehrává, to snížení je velmi citelné, jestliže je plánovaná nějaká trajektorie stoupat, tak vlastně tady se dostaneme o několik let zase zpátky, a pak se někoho budete ptát za rok, za dva, říkáte a proč vy v té vědě klesáte? No, protože když se dá málo, za málo peněz je málo muziky. Ale takže to je to je velmi citelné, je si třeba uvědomit, že jsou tam prostředky také na kofinancování a rozvoj vlastně nových programů v rámci Evropské unie, kde jsou na to potřeba finanční prostředky a i to hodnocení, které se projevilo na části vysokých škol, že jsou velmi dobré, tak samozřejmě, bude se má něco rozvíjet, tak musí tam být ta trajektorie pozitivní, takže říkám, spíše jsem neslyšel nikoho, kdo by to neodsoudil, včetně samozřejmě Asociace výzkumných univerzit, České konference rektorů, říkám, i Rady vlády, think-tank 21, což je vlastně vzdělávací think-tank, který vlastně to také sleduje, protože zase ta věda je navázaná na vzdělávání a podobně. Už věříme, že se to bude hýbat.

Vladimír KROC, moderátor
Právě na to se chci ptát, jestli už je nějaká reakce, vyjádření z ministerstva financí, nějaká odpověď?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
Tak zatím odpovědi jsou takové, když to řeknu slušně vlažné, já na jednu stranu chápu, že ten rozpočet není radostné tvořit, na druhou stranu jsem nikdy nepochopil, že v loňském roce došlo ke snížení daní, třeba byla zrušena ta superhrubá mzda, po čemž, dá se říci, nikdo nevolal, lidem se to projeví, projeví následně, ale v době, kdy tedy máte krizi, kdy víte, že ta příjmová složka státního rozpočtu nebude úplně radostná, a je třeba podpořit důchodce a podobně, tak jako tady zrovna ubírat mně přijde takové, když to řeknu spíše neuvážlivé.

Vladimír KROC, moderátor
Takže zatím to berete jako otevřené téma.

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
A já jsem pro snižování daní, je to samozřejmě příjemné. Toto je otevřené téma, tak ty rozhovory ohledně rozpočtu, my také sledujeme velmi rozpočtovou kapitolu ministerstva školství a rozpočet vysokých škol, takže je to teďka vyjednání na různých úrovních vlády, jednání mezirezortním a podobně, takže budeme samozřejmě se ozývat spolu s dalšími klíčovými institucemi, jako je třeba Akademie věd.

Vladimír KROC, moderátor
V týdnu jste v Nadačním fondu Scientia předávali ceny za nejlepší studentské vědecké práce, to je záležitost 1. Lékařské fakulty?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
Dá se říci, že, že ano, i když potažmo toho Nadačního fondu Scientia, který jsem s kolegy založil, možná už to bude 15-17 let, na 1. Lékařské fakultě jako nadační fond pro podporu zejména tedy studentů a mladých vědců na různé aktivity a jedna z takových bych řekl vrcholných aktivit, která přetrvává od počátku, je ocenění pregraduálních a zejména postgraduálních studentů za jejich výzkumné práce. A musím říct, že v té správní a dozorčí radě, kde je třeba pan profesor Martan, prof. Žák, prof. Štípek, prof. Linhart, prof. Klener, prof. Sulková, dr. Holca, tak máme strašnou radost z toho, že v posledních letech ty práce, a dostáváme zhruba kolem 15-20 souborů prací, takže ty práce jsou velmi kvalitní, excelentní, publikované v prestižních časopisech v různých vědních oborech, což byla i paleta těch oceněných, ať to byl, já řeknu základní výzkum patologická fyziologie, oční lékařství, krásná práce z gynekologie, a omlouvám se těm kolegům a kolegyním, na které jsem v tuto chvíli zapomněl, takže z toho máme jako velkou radost jako učitelé, že jsou tady velmi mladí erudovaní talentovaní lidé, kteří nejenže tedy působí ve zdravotnictví jako lékaři, ale také přináší nové poznatky, v tom bych řekl, i tom světovém rozměru.

Vladimír KROC, moderátor
Jaká jsou kritéria, co pro oceněného takové vyznamenání znamená?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
Tak co pro ně znamená, tak je to samozřejmě ocenění od Nadačního fondu, který působí při 1. Lékařské fakultě, je to ocenění jejich práce, má to samozřejmě i spolu takovou bych řekl, mírnou jaksi i finanční odměnu, a to říkám, je to v rozmezí 5 až 15 000, takže nejsou to žádné částky, a náš nadační fond je, bych řekl malý, a sloužící těm studentům, takže to nejsou žádné statisícové částky,je to spíš takové poděkování a ocenění toho, že si učitelé nebo část učitelů, kteří tam sedíme, váží práce těch mladých kolegů, tak je to jistě i pro ně stimul do budoucí jaksi práce.

Vladimír KROC, moderátor
Dvacátý šestý ročník Iberoamerické ceny vyhrála Jana Kepková z Univerzity Karlovy v Praze za esej věnovaný španělským překladům Jiřího Wolkera, u předávání ocenění jste ve Vlasteneckém sále nechyběl, jaké to byly dojmy?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
Tak Iberoamerická cena je vlastně cena velmi unikátní, která vznikla před více než čtvrtstoletím, z iniciativy velvyslanců iberoamerických zemí, to znamená Portugalsko, Španělsko a Latinská Amerika, když to takto přiblížím posluchačům. A tito velvyslanci, z hlediska tradičních historických vztahů, které má Česká republika, a zmíním třeba Emanuela Fritze, jezuitu, který se narodil v Čechách, a který jako první nakreslil velmi kvalitní mapu Amazonky, v polovině sedmnáctého století, pak řada lidí, kteří působili v pozdější době, mnohaleté, asi teď se slaví hodně kolem 100 let diplomatických styků mezi těmito zeměmi, tak oni chtěli přiblížit a motivovat studenty, aby psali práce, a to jak literární, která byla dneska oceněná, a je z oblasti politických věd, přírodních věd a podobně, aby je ocenila. Každý rok je vždycky jedna ambasáda určena jako ta hlavní, v letošním roce to byl pan argentinský velvyslanec, a tedy Argentinská republika, bylo zde i vystoupení rektora Univerzity z Buenos Aires. A ocenění studentů ze škol, kteří vlastně odesílají práce buď ve španělštině nebo portugalštině. A říkám, je tam Univerzita Karlova, Univerzita Masaryková, Palackého, Hradec Králové a paní velvyslankyně, a páni velvyslanci vždycky někoho vyberou, kteří jsou oceněni, a letos to bylo asi 15 oceněných.

Vladimír KROC, moderátor
Hostem pořadu Jak to vidí je dnes rektor Univerzity Karlovy prof. Tomáš Zima. Setkal jste se z vůdkyní běloruské opozice Světlanou Cichanouskou, jak na vás zapůsobila?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
Tak bylo to velmi milé setkání na naší univerzitě, kde už dopoledne přijeli běloruští studenti z různých univerzit, kteří se podívali třeba v archivu na dokumenty staré více než 100 let, věnované bych řekl spolupráci s Běloruskem, a samozřejmě studií, které jsou na univerzitě pěstované, je to mladá žena, která má vizi svobodných demokratických voleb, voleb v Bělorusku, její manžel je tam vlastně vězněn. O příběhu stažení letadla nad Běloruskem, myslím že není třeba toto jakýmkoliv způsobem komentovat dál, takže jednali jsme o možné pomoci a spolupráci, jak v této době, tak samozřejmě i třeba v dobách lepších a budoucích. Říkám, na českých univerzitách působí a přijali jsme řadu studentů z Běloruska, i pak s nimi byla beseda, a se studenty z naší Fakulty sociálních věd, kdy jsme řešili nějaké problémy, které jsou. Ministerstvo školství vypsalo i granty nebo stipendia pro tyto studenty, a my se jim snažíme umožnit vlastně studium u nás, aby pokračovali, a líbilo se mi ta myšlenka, která je, že aby pak zejména ti mladí lidé, kteří vystudují se mohli vrátit do Běloruska, a jaksi tu zemi rozvíjet, protože pokud samozřejmě mladí talentovaní lidé odejdou, a zůstanou jinde, tak se ta země obohacuje, ochuzuje, pardon, tak se ta země ochuzuje, a tam samozřejmě, pokud dojde, a já věřím, že dojde, k těm demokratickým změnám, tak bude potřeba jaksi mladých nadšených entusiastických lidí, kteří se do toho vrhnout.

Vladimír KROC, moderátor
Na Univerzitě Karlově momentálně studuje 129 studentů z Běloruska, kolik z nich využívá Stipendia Václava Havla? Máte takovou informaci?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
Konkrétně Stipendium Václava Havla nevyužívá v tuto chvíli nikdo, jsou tam jiné stipendia nebo podpory které jsou, kdy univerzita vlastně jinými nástroji je podporuje, toto je samozřejmě otevřeno pro ty studenty, tam bylo zejména studenti z Ukrajiny, po těch událostech před takovými, jestli se nepletu, pěti šesti lety, takže pro tyto studenty máme jiné nástroje, ohledně ubytování, ohledně samozřejmě nějakého i přijetí vlastně do toho studia v jiném režimu, než je to standardní. A hledání nějaké pomoci, takže tam na to jsou i ty nástroje toho ministerstva školství, které využíváme.

Vladimír KROC, moderátor
Na podzim chcete uspořádat mezinárodní konferenci o režimu Alexandra Lukašenka v Bělorusku, o lidských právech a demokracii, už ten úmysl nabírá nějakých konkrétních obrysů?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
Tak jedna z těch věcí byla, abysme vlastně uspořádali společně konferenci za účasti, jak tedy veřejnosti, ale odborníků z řady univerzit evropských, takže v tuto chvíli de facto jsme ve fázích oslovování kolegů a přátel, a přípravy té konference, která, říkám, z hlediska toho organizačního pro nás, není tak náročná, už se navracíme pomalu do normálu, takže těch konferencí se koná celá řada, teď třeba 3 dny probíhá výroční konference Coimbra Group, což jsou nejstarší univerzity světa, bohužel, jen tedy virtuálně a je tam celá řada účastníků, včera například tam vystupovala evropská komisařka pro vzdělávání a vědu Marie Gabriel, měli jsme vystoupení místopředsedkyně generálního tajemníka OSN pro udržitelný rozvoj, paní velvyslankyně Chatardové, portugalského velvyslance, který, je vlastně reprezentantem předsedajících zemí EU, ministra školství Portugalska, odpoledne byla velká debata s kolegy z bruselské kanceláře pro vysoké školy a vědu, vlastně pro ty další léta, takže to je třeba konference, která se koná teď na univerzitě, a určitě rádi tuto konferenci v podzimních měsících na toto téma uskutečníme, protože je důležité, aby lidé si mohli udělat, bych řekl, opravdový pravdivý a reálný pohled na situaci, která je.

Vladimír KROC, moderátor
Zatímco u nás studují běloruští studenti, tak pokud vím, tak v Bělorusku žádný Čech nestuduje, je to pro nezájem nebo spíš komplikace ze strany tamních úřadů?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
Tak já bych řekl, že to je určitý nezájem, já sám jsem byl 3× v Bělorusku na odborných vědeckých konferencích, a to v devadesátých letech, asi před čtyřmi až šesti lety, takže jsem tam byl, a studenti jdou do těch zemí, kde jsou nějaké ty partnerské vztahy širší a robustnější, teď samozřejmě ještě řada zemí má velmi striktní podmínky, a omezuje se vlastně bych řekl ta výměna reálná, zůstává ta hybridní, takže nevím, že by tam byl nějaký konkrétní blok, a vždycky ti studenti jdou do těch zemí, kde buď studují nějaké ty reálie, nebo samozřejmě v přírodních vědách máme, třeba uvedu příklad, spolupráci Přírodovědecké fakulty s Univerzitou v Ázerbájdžánu, Státní univerzitou v Baku, budu hovořit v úterý s panem velvyslancem o té spolupráci, kde studenti jezdí, takže nejezdí se jenom, abych řekl do Německa, do Francie, Anglie a Holandska, ale jezdí se do zemí, kde je nějaká tradice, společný výzkum, který tam běží, který je tradiční, zase mohu jmenovat, tu najdete třeba v té Latinské Americe, v Peru, Mexiku a podobně.

Vladimír KROC, moderátor
V čem je specifický tento akademický rok na Univerzitě Karlově? Liší se třeba zkouškové období od těch předešlých, nepoznamenaný covidem?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
Tak díky Bohu bych řekl, že zkouškové období už se moc neliší, protože už se při těch zkouškách setkáváme, díky očkování, díky epidemiologické situaci, díky tomu také, že řada lidí prodělala covid a nebo je očkována, já se teďka jaksi velmi usmívám, mám z toho, bych řekl, pocit zadostiučinění, protože když jsem před rokem, někdy v jarních měsících říkal, že lidé se budou setkávat, a přitom se jako také promoří, a teď nemluvím o aktivním, ale prostě tom pasivním, tak jsem byl označován za vyvrhela a dneska to slyším z úst pana doc. Maďara, a dalších, kteří říkají, je to situace dobrá díky promoření a očkování, to je běh přírody a pokud člověk bojuje s přírodou, tak většinou prohrává, a já už jenom z vyprávění znám, že byly taková ta hesla: "Poručíme větru, dešti", a ono se tomu neporučí, takže zkouškové období už je bych řekl stabilní, probíhá i přijímací řízení, které samozřejmě je tím ještě ovlivněno, protože tam jsou určité lhůty pro to, aby studenti věděli, jak do toho přijímacího řízení. Samozřejmě, na některých oborech probíhá ještě teďka intenzivní praktická výuka, aby studenti dohnali vlastně to zameškání, protože třeba v případě studentů magisterského studia, kteří nastoupili před rokem a půl, tak vlastně oni v té škole byli pár měsíců, a měli by předkládal diplomové práce, takže snažíme se, abysme ten deficit dohnali, abysme do nového akademického roku vstoupili s čistým štítem. Samozřejmě, jsou teďka od 1. června ty radostné události - promoce v Karolínu, kdy jaksi doháníme bych řekl ten rok, takže někdo si jde pro diplom, dá se říci až po roce.

Vladimír KROC, moderátor
Jak jste vyřešili fotografování? Tam byl problém s rouškama.

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
Tak fotografování jsme vyřešili tak, jako jsme to měli při předávají docenských dekretů, a jak to je také řečeno obecně, že na nezbytně nutnou dobu, což znamená to, na to předání diplomu si dotyčný účastník může sundat roušku, samozřejmě, pokud chce, jsou tam hygienická opatření, samozřejmě jako je dezinfekce, prostor také dezinfikujeme, lidé chodí v rouškách, je tam snížená kapacita té velké auly a je třeba říci, že je to prostor jaksi hodně vysoký a vzdušný, takže i s těmito opatřeními věřím, že všechno bude dobře probíhat, takže na tu nezbytně krátkou dobu, podobně jako je to třeba uvedeno, když se může fotit třída, v opatřeních ministerstva zdravotnictví, tak takto postupujeme.

Vladimír KROC, moderátor
Podle meteorologů nás čeká tropický den, ostatně brzy nastane kalendářní léto, začínáme trošku vzdychat, že zase toho vedra je moc, přitom předtím nám zase vadilo chladné jaro. Jak to máte vy? Respektive budou normální prázdniny? Pro vás.

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
Pro mě budou, bych řekl, tak já jako vysokoškolský profesor bych, mám prázdniny jako rektor, někdy už mám jenom dovolenou. A liší se to i tedy délkou, takže já se chystám po Čechách, na chalupu, do Mariánských Lázní, pojedu také do Košic na Košickou univerzitu a trošku si to prodloužím ve Vysokých Tatrách, no a mám rád sluníčko a moře a jižní státy, takže poprvé v životě pojedu na Sicílii, s partnerkou a se synem, a ještě asi koncem prázdnin, nebo spíš v září nebo v říjnu ještě do Řecka, které mám strašně rád. Takže se trošku v uvozovkách "ohřát", i když dnes jsem hovořil s kolegou, s panem děkanem Manďákem, který je na dovolené na Rhodu, a říkal mi, že, já jsem mu říkal, že v Praze je 24 stupňů, říká, tak to máme tak podobné, takže už je teďka příjemné se trošku ochladit, projít, užít si toho slunce a nabrat síly, protože ten rok, který proběhl, když řeknu akademický nebo školní, byl velmi náročný, a byl to samozřejmě rok náročný pro každého z nás, z různých důvodů, s různými komplikacemi, peripetiemi osobními, pracovními, takže teď si pojďme nabrat sil a načerpat vitamínu D, když svítí sluníčko, odpočinout si u vody a zrelaxovat.

Vladimír KROC, moderátor
To byl v pořadu Jak to vidí rektor Univerzity Karlovy, prof. Tomáš Zima. Děkuju, na shledanou.

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
Děkuji vám a přeju krásné slunné dny.

Vladimír KROC, moderátor
Příjemný poslech dalších pořadů přeje Vladimír Kroc.

Pořady Českého rozhlasu automaticky přepisuje aplikace Beeye www.beey.io. Texty neprocházejí korekturou.

Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Zapomeňte na povinnou četbu. Babička potěší v každém věku.

Veronika Sedláčková, moderátorka ČRo Plus

Babička

Babička

Koupit

Nejslavnější klasické dílo spisovatelky Boženy Němcové. Geniální kniha, vše podstatné už zde bylo řečeno.