Ekonomka: Na stavbu jaderného reaktoru potřebujeme kvalifikované pracovní síly. Může to být šance pro české firmy
Co obnáší připravovaná spolupráce mezi Českem a Bavorskem v oblasti jaderné energetiky? Ekonomickou situaci u nás a v Německu komentuje ekonomka Ilona Švihlíková, děkanka Vysoké školy obchodní v Praze.
Česká republika a Bavorsko plánují zintenzivnit spolupráci v oblasti jaderné energetiky. Zájem potvrdili premiéři Petr Fiala a Markus Söder podpisem memoranda. Česko by mohlo pomoct s dodávkami energie výměnou za pomoc při stavbě reaktoru a sdílení vědeckého know-how.
Čtěte také
„Je patrné, že někteří realističtější němečtí politici si uvědomili, že energetická politika, kterou provozovali v posledních letech, nevede ke stabilizaci sítě, a už vůbec nevede k dostatku elektřiny,“ vysvětluje ekonomka.
„Bohužel i od nás zaznívaly naprosto nesmyslná prohlášení, že energii k nám „prostě dovezeme“, ale nikdo už neřekl odkud a za jaké ceny. Takže úvaha být alespoň trošku soběstační ve výrobě elektřiny je klíčová.“
Základ rozvoje? Kvalifikovaná pracovní síla
Podle ekonomky Švihlíkové by každá z partnerských zemí měla primárně myslet na svoje potřeby. „Neměli bychom očekávat, že za nás budou zaskakovat sousedé.“
„Jako důležitou vidím také vazbu na technologie. To znamená technologický rozvoj, který je nutně spjatý s budováním kvalifikace. Ta podle mě chybí u nás i v Německu. Ztráta kvalifikačního potenciálu je ale problém celé řady evropských zemí,“ dodává.
Čtěte také
„Jaderná elektrárna je náročný investiční celek, který vyžaduje celou řadu velmi specializovaných a velmi kvalifikovaných profesí. Je potřeba, aby byly tyto kvalifikace mobilizovány a včas připraveny, a to ze strany naší i německé.“
Šance pro všechny
„Stavba elektrárny není jako stavba rodinného domu,“ zdůrazňuje Švihlíková. „Je to něco nesmírně komplikovaného, což by ale zároveň mohlo přinést šanci českým firmám, které si ještě zachovaly zbyteček inženýrského konstrukčního potenciálu.“
„Projekt by tak mohl být šancí pro všechny,“ přemýšlí. „Je ale skutečně potřeba přemýšlet realisticky a s velkým předstihem na mnoho let.“
Čtěte také
„Především je potřeba zohledňovat, jaké má každá země podmínky. Jsou země, které mohou ve velkém využívat vodní energii, země, které mají podmínky pro rozvoj větrné energetiky. To my v takové míře jednoduše nemáme,“ upozorňuje ekonomka.
Poptávka po energii roste
Podle expertky Švihlíkové je základem úspěchu stabilizovaný zdroj. „Pro někoho to může být zemní plyn, někdo se bude orientovat na uhlí, ale pokud chybí stabilizace, nutně se to někde odrazí.“
Dopady by mohly negativně ovlivnit modernizaci přenosové sítě, která vyžaduje vysoké náklady, v nejhorším případě by mohly nastat i blackouty – výpadky elektřiny.
„Poptávka po energii ve světě roste, dynamika je stále větší, než co nabízí obnovitelné zdroje. To znamená, že podíl fosilních paliv v globálním energetickém mixu je stále velmi významný a to se, myslím, v dohledné budoucnosti nezmění,“ ukončuje ekonomka myšlenku.
Související
-
Karel Barták: Jaderná energie se v EU nezadržitelně dere na své zasloužené místo na slunci
Ruská válka proti Ukrajině má v Evropě řadu dopadů. Jedním z nich je renesance jaderné energetiky. Její návrat na výsluní si vynutil odklon od ruského plynu.
-
Ekonomka Švihlíková: Když do toho Trump bouchne, nemusí ze světové ekonomiky zůstat kámen na kameni
Nastupující americký prezident Donald Trump oznámil záměr uvalit na zboží dovážené z okolních států vysoká cla. Jak to zamíchá kartami domácího i světového hospodářství?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.