Dana Drábová: Jaderné elektrárny jsou na průšvih připravené. Meze šílenství se ale odhadnout nedají
Protržení Kachovské přehrady na řece Dněpr vyvolalo mimo jiné i otázky o bezpečnostní situaci v Záporožské jaderné elektrárně, která vodu z nádrže používala k chlazení svých systémů. Jak se se situací elektrárna vyrovnává? Zvětšilo se riziko havárie? Jak jsou evropské jaderné elektrárny zabezpečeny proti katastrofám? Jaderná fyzička Dana Drábová v audiozáznamu ještě představí nový jaderný reaktor určený k výuce studentů.
Záporožskou jadernou elektrárnu obsadili Rusové krátce po invazi na Ukrajině 4. března 2022. „Průšvih, který tam od té doby visí na vlásku, se protržením Kachovky ještě ztenčil. Obsluha jaderné elektrárny Záporoží totiž nyní musela sáhnout k náhradním způsobům, jak zajistit adekvátní chlazení nejenom reaktorů,“ říká v pořadu Jak to vidí... předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová.
Čtěte také
Vody na chlazení reaktorů naštěstí není třeba mnoho. Všechny reaktory jsou totiž od 11. září 2022 odstaveny.
„Je jí ale potřeba na chlazení bezpečnostních systémů nebo dieslových generátorů. Naštěstí má elektrárna spoustu dalších možností, jak chlazení zajistit, což mimochodem prokázala v zátěžových testech, při nichž všechny evropské elektrárny po havárii ve Fukušimě musely ukázat, jak jsou odolné proti extrémním přírodním jevům.“
Výpadek vody i elektřiny
Záporožská elektrárna v zátěžových testech udělala velmi důkladnou analýzu toho, jak zajistí chlazení při protržení přehradní nádrže Kachovské přehrady v důsledku zemětřesení nebo záplavové vlny. „V podstatě je ale úplně jedno, co ji protrhne. Víme, že elektrárna se s tím dokáže vyrovnat. Není to ale standardní situace. V elektrárně nyní běží udržovací provoz. Obsluha se stará, aby všechny součásti nutné pro chlazení adekvátně fungovaly,“ uklidňuje Drábová.
Čtěte také
Rizikem pro aktuální stav Záporožské jaderné elektrárny by podle Drábové byl totální výpadek dodávek elektřiny a totální výpadek dodávek vody. „Na takzvaný station blackout jsou ale všechny elektrárny připraveny, mají na to své postupy, svá záložní zařízení. Všechny ale doufají, že je to za dobu provozu nepotká.“
Rusové při svém cílení na energetickou infrastrukturu Ukrajiny nicméně station blackout v Záporožské jaderné elektrárně způsobili za poslední rok sedmkrát. „Elektrárna a její obsluha se s tím přesto dokázala vyrovnat.“
Navíc jsou tam stále přítomni na pozorování inspektoři z Mezinárodní atomové agentury. „Čtveřice inspektorů je tam 24 hodin sedm dní v týdnu. Mimochodem ředitel Mezinárodní atomové agentury Rafael Grossi minulý týden na Radě guvernérů ohlásil, že tento týden vyrazí do elektrárny osobně, což je nutné brát jako velkou osobní odvahu a jako velký symbol.“
Meze šílenství
Další vývoj na Ukrajině je nejistý. „Víme, že už Stalin nechal za 2. světové války odpálit přehradu na Dněpru v naději, že zpomalí nečekaně rychlou nacistickou ofenzivu. Utopil při tom 2 000 Němců a 100 000 vlastních vojáků. A už loni v říjnu se mluvilo o tom, že odpálení Kachovky nedává smysl, protože by si Rusové zničili na dlouhá léta území, která chtějí k Rusku připojit. Připravili by se o velmi významný zdroj pitné vody pro Krym. Já sama jsem si myslela, že je to nesmysl, a vidíte, meze šílenství se nedokážou dopředu odhadnout...“ uzavírá Dana Drábová.
Související
-
Dana Drábová: Odpálení Kachovky je nesmysl. Rusové by se připravili o jediný zdroj vody pro Krym
Americký Institut pro studium války uvedl, že Rusko chce s největší pravděpodobností odpálit přehradu Kachovské vodní elektrárny na jihu Ukrajiny. Co by to znamenalo?
-
Dana Drábová: Osud jaderné energetiky bude vždycky stát na ochotě lidí tuto technologii akceptovat
Od havárie v jaderné elektrárně Fukušima uplynulo už 11 let. Jak událost ovlivnila mezinárodní debaty o jaderné energetice? A jak využívání jádra vnímají sami Japonci?
-
Za havárii jaderné elektrárny Fukušima mohl člověk
Od nehody v japonské Fukušimě uplynulo právě 5 let. V březnu 2011 postihlo Japonsko jedno z nejsilnějších zemětřesení v historii, následované ničivou vlnou tsunami.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.