Dana Drábová: Osud jaderné energetiky bude vždycky stát na ochotě lidí tuto technologii akceptovat

„Situace v jaderné elektrárně Fukušima původně nevypadala nijak závažně. To se ale radikálně změnilo v následujících dnech, kdy Japonci přišli o všechny zdroje elektrického napájení pro bezpečnostní systémy. V důsledku toho došlo k roztavení paliva ve třech reaktorech,“ vzpomíná předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová.

To, co následovalo, označuje jaderná fyzička s nadsázkou za další vlnu tsunami. „Celý měsíc po havárii jsme čelili obrovskému počtu žádostí o informace ze strany české veřejnosti i českého velvyslanectví v Japonsku. Každý den jsme hodnotili úroveň radiace v tokijské aglomeraci. Japonští kolegové ale osvědčili velkou úroveň odbornosti, profesionality a ochoty informace sdělovat. A vždycky se ukázalo, že byli poctiví, přestože je to muselo stát velké sebezapření.“

Macecha příroda

Silné zemětřesení a následná vlna tsunami, která havárii odstartovala, byla vyšší, než na co byla elektrárna projektována. Neštěstí se tedy zřejmě nedalo zabránit.

Čtěte také

Za havárii jaderné elektrárny Fukušima mohl člověk

„Vždycky ale viděno zpětně, najdete úzké místo. Vždycky se pak ptáte, jak to mohl člověk přehlédnout? Ale cokoli je vytvořeno člověkem, je náchylné k chybě. Historické záznamy od 16. století pro oblast Fukušimy nezaznamenaly přílivovou vlnu větší než čtyři metry. A tak Japonci zbudovali protizáplavové vlny na šest metrů. Přišla ale vlna 14metrová. A proč? Protože macecha příroda se tak rozhodla.“

Každá taková událost se tak vždycky do osudu jaderné energetiky nějak zapíše. Podle Dany Drábové jednak pozitivně, protože vždycky dojde ke zvýšení požadavků na bezpečnost a ke zlepšení úrovně bezpečnosti. „Druhá věc je, že havárie kdekoliv, je havárie pro celý svět, protože velmi ovlivní veřejné mínění a akceptovatelnost takové technologie lidmi. O osudu jaderné energetiky nerozhoduje to, jestli bude superbezpečná nebo jestli bude přinášet velký energetický užitek, ale to, jestli jí budou lidé důvěřovat.“

Odpor k reaktorům

V této souvislosti Dana Drábová zmiňuje havárii jaderné elektrárny Černobyl v dubnu roku 1986. „Černobylská havárie rozhodně urychlila ústup Německa od jaderné energetiky. Dnes se tam odpor proti dalšímu využívání jaderných elektráren pohybuje okolo 65 %. A důvěra obyvatelstva v jadernou energetiku je nízká i v Japonsku.“

Čtěte také

iROZHLAS

Japonsko spustilo první jaderný reaktor od havárie ve Fukušimě

„Japonsko je zajímavé tím, že se s odvrácenou tváří jaderné energie setkalo jako jediná země na světě jak v tom vojenském použití, tak i z hlediska velké jaderné havárie. Odpor lidí proti využívání jaderných elektráren je v Japonsku vysoký okolo 50 %.“

Japonsko tak musí řešit závažný problém, protože na svém území nemá žádné primární zdroje energie, jako je ropa, uhlí nebo zemní plyn. „Výroba elektřiny tam momentálně stojí na dovozu zkapalněného plynu a uhlí. A jestli si někdo myslí, že v Evropě jsou elektřina a plyn drahé, tak to bych jim přála podívat se do Japonska,“ uzavírá Dana Drábová.