Jiří Drahoš: Černobyl a Fukušima? Obě velké, ale nesrovnatelné tragédie

03582825.jpeg

Na Zemi se (naštěstí) odehrály jen dvě velké jaderné katastrofy, v tehdy sovětském Černobylu a v japonské Fukušimě I. Přesto mají obě úplně jiné příčiny i důsledky.

Je to už pět let (11. března 2011), kdy došlo v Japonsku k do té doby nevídanému zemětřesení s následným vznikem vlny Tsunami s 40metrovými vlnami. A v dubnu (26. dubna) to bude už 30 let, kdy vybuchla Jaderná elektrárna Černobyl. Obě havárie jsou podle mezinárodní stupnice jaderných událostí INES hodnoceny stejným a nejvážnějším sedmým stupněm.

„Byly to opravdu dvě velmi tragické události. Ale každá měla jinou příčinu, důvody a následky,“ říká Jiří Drahoš.

Černobyl? To je jiná kategorie

V Černobylu byla havárie následkem komunistického přístupu tehdejšího Sovětského svazu. „Selhala tam řada věcí počínaje nedostatky v projektu, a to ne kvůli práci projektantů, ale kvůli soudruhům tajemníkům a plněním různých socialistických závazků,“ říká.

Selhalo snad úplně všechno

Selhal ale i management, a to na všech úrovních řízení elektrárny. Důležitější tam totiž byla partajní legitimace než kvalifikace pro konkrétní pozici. Další velkou roli tak hrála nízká bezpečnost a třeba i utajování informací. Ještě 1. května, tedy necelý týden po havárii, se v Kyjevě konaly obvyklé prvomájové manifestace a lidé o havárii vůbec netušili.

Čtěte také

V Japonsku šlo přitom o přírodní katastrofu a zemětřesení, které nešlo předvídat. „Příčiny tak byly v obou haváriích vážné, ale velmi rozdílné,“ dodává akademik.

Různé jsou i počty mrtvých

Černobylská havárie opravdu zabíjela, odhady počtu lidí, kteří zahynuli přímým nebo nepřímým následkem výbuchu, se ale dodnes velmi různí. Někteří hovoří (celosvětově) až o milionu obětí. V Japonsku ale přímým následkem havárie nezemřel ani jeden člověk. Tam zabíjela hlavně vlna Tsunami a lidé byli před hlavním únikem radioaktivity evakuováni.

Černobyl

Jak informovala média?

Zajímavé je podle Drahoše srovnání předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dany Drábové. Ta porovnala zájem médií o celosvětové události s počty usmrcených (v roce 2011).

Média nejvíc psala o Fukušimě, pak o zabijáckém viru Ebola (18 mrtvých), leteckých nehodách (asi 1000 obětí), důlní neštěstí (20 000), dopravní nehody (milion), AIDS (2 miliony) a na následky kouření zemřelo asi 6 milionů lidí. „Toto porovnání je hodně zajímavé a hovoří samo za sebe,“ dodává Jiří Drahoš.

Více si poslechněte ze záznamu v Archivu pořadů.

Jaderná elektrárna Fukušima 1