Jiří Drahoš: Černobyl a Fukušima? Obě velké, ale nesrovnatelné tragédie
Na Zemi se (naštěstí) odehrály jen dvě velké jaderné katastrofy, v tehdy sovětském Černobylu a v japonské Fukušimě I. Přesto mají obě úplně jiné příčiny i důsledky.
Je to už pět let (11. března 2011), kdy došlo v Japonsku k do té doby nevídanému zemětřesení s následným vznikem vlny Tsunami s 40metrovými vlnami. A v dubnu (26. dubna) to bude už 30 let, kdy vybuchla Jaderná elektrárna Černobyl. Obě havárie jsou podle mezinárodní stupnice jaderných událostí INES hodnoceny stejným a nejvážnějším sedmým stupněm.
„Byly to opravdu dvě velmi tragické události. Ale každá měla jinou příčinu, důvody a následky,“ říká Jiří Drahoš.
Černobyl? To je jiná kategorie
V Černobylu byla havárie následkem komunistického přístupu tehdejšího Sovětského svazu. „Selhala tam řada věcí počínaje nedostatky v projektu, a to ne kvůli práci projektantů, ale kvůli soudruhům tajemníkům a plněním různých socialistických závazků,“ říká.
Selhalo snad úplně všechno
Selhal ale i management, a to na všech úrovních řízení elektrárny. Důležitější tam totiž byla partajní legitimace než kvalifikace pro konkrétní pozici. Další velkou roli tak hrála nízká bezpečnost a třeba i utajování informací. Ještě 1. května, tedy necelý týden po havárii, se v Kyjevě konaly obvyklé prvomájové manifestace a lidé o havárii vůbec netušili.
V Japonsku šlo přitom o přírodní katastrofu a zemětřesení, které nešlo předvídat. „Příčiny tak byly v obou haváriích vážné, ale velmi rozdílné,“ dodává akademik.
Různé jsou i počty mrtvých
Černobylská havárie opravdu zabíjela, odhady počtu lidí, kteří zahynuli přímým nebo nepřímým následkem výbuchu, se ale dodnes velmi různí. Někteří hovoří (celosvětově) až o milionu obětí. V Japonsku ale přímým následkem havárie nezemřel ani jeden člověk. Tam zabíjela hlavně vlna Tsunami a lidé byli před hlavním únikem radioaktivity evakuováni.
Jak informovala média?
Zajímavé je podle Drahoše srovnání předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dany Drábové. Ta porovnala zájem médií o celosvětové události s počty usmrcených (v roce 2011).
Média nejvíc psala o Fukušimě, pak o zabijáckém viru Ebola (18 mrtvých), leteckých nehodách (asi 1000 obětí), důlní neštěstí (20 000), dopravní nehody (milion), AIDS (2 miliony) a na následky kouření zemřelo asi 6 milionů lidí. „Toto porovnání je hodně zajímavé a hovoří samo za sebe,“ dodává Jiří Drahoš.
Více si poslechněte ze záznamu v Archivu pořadů.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Historická detektivka z doby, kdy byl hrad Zlenice novostavbou. Radovan Šimáček jako průkopník žánru časově předběhl i Agathu Christie!
Vladimír Kroc, moderátor
Zločin na Zlenicích hradě
Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští...
