Politolog Čejka: Euforie syrských uprchlíků je pochopitelná. Budoucnost nové Sýrie je ale velmi nejasná
Režim diktátora Bašára Asada v Sýrii se po dvaceti letech zhroutil. Co se v této zemi děje teď? Skončí občanská válka, nebo hrozí její pokračování? A povede nestabilní situace k další vlně migrace do Evropy? Politolog Marek Čejka ještě vysvětlí, jaké zájmy má v regionu Turecko, i to, co dění v Sýrii může znamenat pro Ruskou federaci.
Pád režimu Bašára Asada rozpoutal v Německu i dalších evropských zemích debatu o možném masovém navrácení syrských běženců a běženkyň zpět do jejich rodné země. Podle některých jsou ale takové plány předčasné. Analytici varují, že nástup islamistů k moci a tristní životní podmínky v zemi mohou naopak vést k další migraci směrem do Evropy.
Stabilita i konfliktní scénáře
„Euforie mezi syrskými uprchlíky je pochopitelná. Řada z nich neprchala z ekonomických, ale z politických důvodů. Mnoho z nich se chce vrátit domů a mají radost, že režim padl. Budoucnost Sýrie ale není vůbec jasná. Vývoj může na jedné straně směřovat pozitivně ke stabilitě, možné jsou ale i scénáře konfliktní,“ popisuje dění v regionu politolog Marek Čejka.
Čtěte také
V případě sunnitských arabských Syřanů je pravděpodobnost, že se vrátí do stabilnějších oblastí, velká. V případě syrských Kurdů je to ale mnohem složitější. „Napětí v kurdských oblastech může být velké. Výraznou roli bude hrát turecká politika a turecké geopolitické plány v oblasti. Jedním ze scénářů tedy může být, že část Sýrie bude stabilní a konflikt bude pokračovat jen v kurdských oblastech,“ uvažuje odborník na Blízký východ.
Situaci může zkomplikovat i probíhající zima a fakt, že země je velmi hospodářsky vyčerpaná, což byl pravděpodobně i jeden z aspektů pádu diktatury Bašára Asada. „Ještě kolem roku 2010 byla Sýrie poměrně vyspělou zemí. I po konfliktu, který tam probíhal, došlo v řadě míst k rekonstrukci. V tomto ohledu tam tedy není situace až tak kritická, lišit se ale může oblast od oblasti. Samozřejmě hrozí, že boje mohou eskalovat, dojde k dalšímu ničení a potřeba humanitární pomoci vzroste. Momentálně to ale není porovnatelné ani s Gazou, ani s některými částmi jižního Libanonu,“ míní Čejka.
Úřednická vláda
V Sýrii nyní bude vládnout do 1. března úřednická vláda, která se v těchto dnech teprve bude formovat. „V následujících týdnech tedy uvidíme, jakým způsobem se bude chovat, jestli bude inkluzivní a jestli dokáže syrské obyvatelstvo, které je velkou etnickou a náboženskou mozaikou, spojit. Vývoj ale může být i zcela opačný, protože v Sýrii je skutečně velké množství různých potenciálních konfliktních linií, které můžou nové vládě její politiku výrazně zkomplikovat,“ uzavírá politolog.
Související
-
Nemyslím, že se většina Syřanů z Evropy teď bude vracet do vlasti. Záleží, co bude dál, říká expertka
„Do Evropy přišly miliony lidí. Nelze ale předpokládat, že se většina z nich bude vracet do Sýrie,“ odhaduje ředitelka Sdružení pro integraci a migraci Magda Faltová.
-
Asadův pád nastolil možnost návratů lidí do Sýrie, nestabilita ale může vést i k další migraci do Evropy
„Situace je pro velkou část Syřanů katastrofální... Myslím si, že to bude problém pro jakoukoliv novou syrskou vládu a může to být příčinou dalších migračních pohybů,“ varuje odborník Jan Daniel.
-
Břetislav Tureček: Vracejí se skutečně uprchlíci do Sýrie?
Pandemie nového typu koronaviru upozadila i uprchlickou krizi. Dochází k organizovaným návratům uprchlíků, o kterých se před koronakrizí mluvilo?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka


Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka