Biskup Malý: Važme si toho, že žijeme v demokratickém systému. Nic není dokonalé, ale buďme vděční

Dne 10. prosince se celosvětově připomíná Den lidských práv. Slaví se na počest přijetí Všeobecné deklarace lidských práv shromážděním OSN v roce 1948. Tradičně se také v tento den uděluje Nobelova cena za mír.

„Tento den je důležitou výzvou, abychom si uvědomili, nakolik sami také podporujeme lidská práva ve vztahu k druhým. Nejenom, že ta práva žádáme pro sebe, ale že nám také záleží na právech ostatních,“ říká biskup.

Čtěte také

Biskup Malý: Svoboda nepřichází sama od sebe. Je třeba o ni usilovat a postavit se násilí, lži a demagogii

Zároveň upozorňuje na dlouhý seznam práv a svobod, která nejsou součástí Všeobecné deklarace, ale které nám garantuje Ústava České republiky. „Právo na život, na svobodu a osobní bezpečnost, právo na spravedlivé řízení, na respektování soukromého a rodinného života…,“ jmenuje.

„Važme si toho, že žijeme v demokratickém systému. Tento den by pro nás měl být dnem vděčnosti,“ dodává.

Obnova katedrály Notre-Dame

Během druhého adventního víkendu Francie znovu zpřístupnila opravenou katedrálu Notre-Dame, kterou před pěti lety poničil požár. Jak uvedl zpravodaj ČRo v Paříži Martin Balucha, zájem o katedrálu je až neuvěřitelný.

„Katedrála je symbolem kultury, architektonické krásy, zároveň symbolem kontinuity, stálosti a zpřítomnění minulosti,“ vysvětluje Václav Malý.

Čtěte také

Zpravodaj Balucha: Magické srdce Paříže povstalo z popela. Jak teď vypadá Notre-Dame?

„Francouzi se těžko smiřují s tím, že už nejsou velmocí, nejsou rozhodujícím hlasem týkající se celé planety, ale tady měli příležitost se ukázat.“

„Otázkou je, jestli představuje katedrála zároveň podnět k duchovnímu zakotvení, místo, kde se člověk může zastavit a uvědomit si, kým je, co je pro něj důležité a také že život je dar.“

Jaký je význam kostelů?

Kostely a církevní památky hrají v české společnosti významnou roli. „Musím zdůraznit, že kostel je z principu otevřený a má do něj přístup každý,“ vysvětluje biskup. „Bohatí, chudí, vzdělaní i méně vzdělaní. To je velmi důležité.“

Čtěte také

Hovoří dnešní církev k lidu srozumitelným jazykem? Odpovídá katolický kněz Martin Holík

Otázkou zůstává, jaký je rozdíl ve vztahu ke kostelům a chrámům mezi současnou společností a našimi předky.

„Většina našich předků v minulých stoletích byla věřící, ať už katolíci nebo protestanti,“ říká biskup. „Lidé zachovávali určité zvyky, koloběh občanského roku se řídil podle toho církevního.“

„Teď už křesťané tvoří pouze část naší společnosti. Je zde mnoho duchovních směrů, a to vyžaduje větší přesvědčivost a autentičnost těch, kteří se ke křesťanské tradici hlásí. Člověk se už nemůže schovat za dav, musí vydat upřímné duchovní úsilí,“ dodává.