Ekonomka Švihlíková: Když do toho Trump bouchne, nemusí ze světové ekonomiky zůstat kámen na kameni

„Trumpova administrativa může zamíchat kartami velmi výrazně. Spojené státy jsou největším dovozcem světa. Trumpova politika jde ale jiným směrem. V tuto chvíli sice nevíme, jestli jsou navržená cla finálním výsledkem jeho úvah, nebo jestli to je počátek vyjednávání. Jeho ambicí nicméně je obnovit výrobu a průmyslovou páteř, kterou si Spojené státy do značné míry nechaly vzít,“ přibližuje v pořadu Jak to vidí... ekonomka Ilona Švihlíková.

Amerika na prvním místě

Jde tedy o cíl, který dává smysl, mimo jiné proto, že v průmyslu se většinou vytváří základní mzda. „Když ale máte příliš silný sektor služeb, tak máte na jedné straně Wall Street s jejími odměnami a na druhé straně lidi, kteří obracejí hamburgery a k tomu mají další dvě tři práce navíc, a ještě možná bydlí v autě, protože se jinak neuživí. Toto evidentně Trump nechce, a proto je pro něj obnova průmyslu důležitý cíl.“

Čtěte také

Ekonom Švejnar: Obklopí-li se USA celní bariérou, zareagují i ostatní státy. Životní úroveň Američanů poklesne

Cla jsou pak jedním z nástrojů, jak poskytnout domácím výrobcům cenovou výhodu tak, aby mohli svoji produkci rozšířit. Má to ale svá rizika. „Když začnete uvalovat cla i na vstupy do výroby, je velmi pravděpodobné, že inflace půjde nahoru. Rostoucí životní náklady jsou ale už teď vnímány jako jeden z hlavních problémů. Otázkou také je, jakým způsobem se Trumpovi povede vyjednávat se zeměmi, aniž by došlo k nějaké větší obchodní válce nebo obchodnímu konfliktu. Nikdo totiž nemůže čekat, že si to dotyčné země nechají jen tak líbit.“

Řadu odvetných opatření má podle ekonomky například Čína. Velmi dobře může hrát třeba s kartou vzácných zemin, které jí dávají významnou strategickou výhodu. „Takže je otázka, jestli Trump nakonec rozpoutá obchodní války ve větším měřítku, anebo jestli se spokojí s tím, že řekne, že nechce dovážet čínské zboží, ale že chce, aby ho Čína vyráběla na území Spojených států. Samozřejmě bude záležet i na složení jeho administrativy. Je pravda, že Trump má náchylnost ke clům, aplikoval je už ve svém prvním období. Hrozí ale, že to vnese vlnobití do stávajícího systému světové ekonomiky.“

Vlnobití je ostatně v pohybu už dneska – kvůli sankcím, kvůli změnám v dopravních trasách, kvůli tomu, jak se co obchoduje a jak se za to platí. „Trumpova cla, případně jiná opatření, by to ale mohla ještě výraznějším způsobem změnit. Možná tak, že ze světové ekonomiky nezůstane ani kámen na kameni. Když do toho Trump bouchne, může to mít pozitivní následky pro americkou ekonomiku, zákonitě ale přijde vlnobití.“

Lekce pro EU

Lekce to ale bude podle Švihlíkové i pro celou Evropskou unii, zejména v tom, že je třeba sledovat vlastní zájmy.

„Trumpa bude zajímat, aby do EU šly americké zbraně a zkapalnělý zemní plyn, který je ale mnohem dražší než ten konvenční a který je obrovskou nákladovou zátěží pro evropské firmy. Dělala to ale už Bidenova administrativa. Celá politika dávající velké daňové pobídky pro moderní technologie byla do značné míry namířena na to, aby evropské firmy přesídlily do USA a začaly vyrábět tam. Trump tuto politiku povede méně ideologicky, Green Deal ho nezajímá, už teď je ale jasné, že jeho dominantním zájmem bude Čína a asijské země a co bude s Evropou, je mu srdečně jedno. Nám by to ale být jedno nemělo...,“ dodává Ilona Švihlíková.