Meteorolog Žák: Místní obyvatelstvo na tsunami nezapomnělo. Nižší citlivost k riziku mají turisti

23. prosinec 2024

Jak to vidí...

Od největší přírodní katastrofy, která na druhý svátek vánoční roku 2004 zasáhla oblast Indonésie, Thajska nebo Srí Lanky, uplynulo 20 let. Ničivá vlna tsunami si tehdy vyžádala na 230 000 životů včetně turistů, kteří v oblasti trávili dovolenou. Dalo se neštěstí zabránit? A jak se změnil varovný systém? Meteorolog Michal Žák ještě nabídne vysvětlení pro teplotně horký rok a prozradí, zda budou letos bílé Vánoce.

„Rozsah škod i počet obětí dodnes děsí. Ihned poté se samozřejmě začaly rozebírat důvody, proč byla tsunami tak ničivá a jestli se dalo některým obětem předejít. Vyplynulo z toho ale i poučení, které vedlo k vytvoření rozsáhlého systému varování před dalším výskytem tsunami,“ vzpomíná v pořadu Jak to vidí... meteorolog Michal Žák.

Systém varování

Zemětřesení v Indickém oceánu, které způsobilo, že se obrovská masa vody dala do pohybu, mělo sílu 9,1 stupně Richterovy škály. Důvody vzniku tsunami mohou být ale i jiné, například když dojde k masivnímu sesuvu půdy či skály v pobřežních oblastech.

„Většinou se to týká menších oblastí, pokud ale k takovému sesuvu dojde v zálivu, může být vlna rovněž enormně vysoká a dramaticky ničivá. K takovému neštěstí došlo například na Aljašce v roce 1958.“

Součástí systému včasného varování jsou dnes běžně takzvané tsunami bójky, které mají za úkol detekovat potenciální vlny tsunami. UNESCO v listopadu deklarovalo snahu získat dostatek financí na zabezpečení všech pobřežních oblastí do roku 2030. „Monitoring těchto rizik se opravdu dramaticky zlepšil oproti tomu, co bylo k dispozici před dvaceti lety. Podstatné je, že se to netýká jenom zasažených oblastí, ale i dalších částí světa.“

Jako v hotelu

Nejdůležitější ale podle Žáka je, že systém varování bude tak dobrý, jak dobře na něj budou reagovat lidé.

„Je to důležité u všech přírodních katastrof, ale u tsunami je opravdu podstatné vědět, co dělat v případě, když takové varování přijde. Místní obyvatelstvo toto povědomí má velmi dobré. Problém mohou být turisti, jejichž citlivost k riziku je nízká a kteří navigační cedule příliš nevnímají. Je to ale podobné jako v hotelu, kde by se měl každý seznámit s evakuačními cestami v případě požáru. Řekněme si ale upřímně, kdo z nás to skutečně dělá,“ uzavírá meteorolog.

autoři: Zita Senková , Michal Žák , opa

Spustit audio

Všechny díly pořadu na mujRozhlas

Související

Jak vzniká vlna tsunami a proč se v ní nemají lidé snažit plavat?

Co vlastně znamená slovo tsunami? Jak může být taková vlna vysoká a jak před ní nejlépe uprchnout?

Přehrát
Meteor o jaderné nehodě, přírodní modré barvě a mistrech čichu

01:33 Jaderná nehoda ve Fukušimě 12:56 Tabulka chemických prvků 18:55 Koronavirus jako cigaretový kouř 32:15 Proč není v přírodě modrá barva? 40:15 Mravenci - mistři čichu.

Přehrát
Meteor o seismologii, strategii dravců a přežití konce světa

01:10 Co dokázala seismologie za 60 let? 14:04 První železnice 20:04 Lze věřit umělé inteligenci? 34:51 Proč se dravci ukazují kořisti? 43:13 Muž, který přežil konec světa

Přehrát