Politolog Viktor Daněk: EU je jako společenství vlastníků. Tón debatě teď má šanci udávat Polsko

„Poláci si velice trefně zvolili jako hlavní úkol svého předsednictví bezpečnost. Je to nanejvýš případné. Nejenom vzhledem k situaci na kontinentu, kde aktivně probíhá válka, ale i ke kontextu návratu Donalda Trumpa, který je velkou neznámou právě i v otázce bezpečnosti,“ domnívá se v pořadu Jak to vidí... politolog Viktor Daněk.

Konec dividendě z míru

„Polsko je navíc země, která navzdory jakékoli vládě nikdy nemění postoj k bezpečnostním otázkám. Poláci nemají z historických důvodů žádné naivní představy o Rusku, a proto mohou velice zajímavým způsobem ovlivnit evropskou debatu.“

„Nic dramatického se během půl roku sice nestane. Půjde ale o předsednictví v zajímavé době. Na začátku legislativního cyklu, kdy se chystá hned několik akcí v této oblasti. A Poláci rozhodně budou tím hlavním, kdo bude udávat tón.“

Čtěte také

iROZHLAS

,Dobrá zpráva pro Kyjev.’ Polsko bude po Maďarsku v čele Rady EU, bezpečnost a Ukrajinu má za priority

Polsko dnes vynakládá se svými více než 4 % nejvíce na obranu ze zemí Severoatlantické aliance. Nastupující prezident Donald Trump však chce, aby členské země NATO prudce zvýšily své výdaje na obranu a dávaly nejméně 5 % hrubého domácího produktu.

„Donald Trump je obchodník. Takže když říká 5 %, myslí tím nejspíše 3 nebo 4 %. Ale i tak by to byl dramatický nárůst. Mnoho států, včetně třeba velkého Německa nebo Itálie, neplní ani původní 2 %. Česko se s odřenýma ušima dostalo na 2 % teprve nedávno.“

Zdvojnásobit výdaje na obranu je tedy podle Daňka jen těžko představitelné. Na druhé straně se nacházíme ve velice složitém světě. „Od konce studené války jsme si zvykli žít ve zvláštním mezidobí míru.“

„Obvyklé výdaje na obranu jsme si navykli nedávat. Ušetřené peníze jsme dávali na příjemnější věci: do sociální oblasti, na důchody, na mzdy státních zaměstnanců apod. Tato doba ale teď bohužel končí. Dividendy z míru se asi budeme muset brzy vzdát.“

Společenství vlastníků v evropském domě

Pojem bezpečnost se navíc od dob studené války vlivem agresivního chování Ruska podstatně rozšířil. „Rusko nevede válku jenom vůči Ukrajině. Hodně testuje i nás. Drobnými diverzními akcemi Rusové testují reakce zemí EU a NATO. Proto se energetická bezpečnost nebo bezpečnost vesmíru stávají velkými tématy.“

Čtěte také

Ekonom Hindls: EU sráží na kolena technologická zaostalost i její heterogennost. Největší brzdou je ale byrokracie

I tak ale země EU rozhodně nevnímají bezpečnost stejně. Proto lze čekat velmi složité debaty. „Evropská komise se teď bude snažit nejenom zvýšit výdaje na obranu, ale také abychom lépe nakupovali, abychom se příliš nedrolili na 27 zemí, které dělají 27 nákupů. Tím totiž ztrácíme výhodu velké kupní síly, jakou mají třeba Spojené státy.“

„Fragmentují se zbraňové systémy. V Evropě je 12 různých druhů tankových systémů. Američani mají jenom jeden, což je samozřejmě levnější na údržbu a na vývoj. Výzvou také bude nakupovat pokud možno evropsky, což se nyní neděje. Až 80 % výdajů na obranu nebo investic do nových systémů míří mimo EU,“ vyjmenovává bývalý zpravodaj v Bruselu.

Problém podle něj však je, že proces rozhodování v EU se mnohdy podobá schůzi společenství vlastníků v jednom domě. „Doufám, že to tak nebude i v případě zajištění bezpečnosti a nákupu systémů, které slouží obraně.“

„Faktem bohužel je, že každého jednoho vlastníka bytové jednotky ve společném evropském domě pálí něco jiného. Proto si třeba Emmanuel Macron bude chtít naklonit rozhárané voliče a bude slibovat, že evropské země budou nakupovat ve Francii. Jiné problémy zas řeší státy, které jsou Rusku výrazně blíže...“