Ekonom Hindls: EU sráží na kolena technologická zaostalost i její heterogennost. Největší brzdou je ale byrokracie

2. říjen 2024

Evropská unie dosáhla stavu, kdy další nečinnost ohrožuje blahobyt, životní prostředí i svobodu jejích občanů, varoval v analýze o konkurenceschopnosti Mario Draghi, exprezident Evropské centrální banky a italský expremiér. Jak zastavit stagnaci Evropy? V čem Starý kontinent zaostává za USA a Čínou? Ekonom Richard Hindls ještě přiblíží ekonomickou kondici Rakouska i Německa a vysvětlí, v jaké oblasti slaví úspěch Polsko.

Deregulace, další integrace, která usnadní podnikání, podstatně větší investice, zásadní reformy... – to je recept bývalého italského premiéra a vlivného ekonoma pro stárnoucí Evropu, pokud nechce stagnovat a chce být konkurenceschopná. Reakce na téměř čtyřsetstránkovou analýzu jsou zatím vesměs pozitivní, přesto se najdou oponenti.

„Ozvalo se třeba Polsko, kterému vadí, že se na zprávě o stavu Evropy podílelo 22 západoevropských ekonomů, a žádný východoevropský odborník. Na to však Mario Draghi odpověděl, že bylo čerpáno ze zdrojů Evropské centrální banky, OECD a dalších renomovaných institucí evropského nebo světového významu, tudíž dat pro Česko, Polsko, Slovensko nebo Maďarsko bylo nasbíráno dost,“ přibližuje v pořadu Jak to vidí... ekonom Richard Hindls.

Zachránce evropské ekonomiky?

Oponuje ale třeba i německý ministr financí, správce státní kasy, Christian Lindner, který se svým resortem vypracoval rovněž čtyřsetstránkovou analýzu. „Lindner kritizuje zejména navrhovanou celoevropskou půjčku, která by měla představovat čtyři % hrubého domácího produktu. Tu ale Německo považuje za nepříliš jistou z hlediska dlouhodobého výhledu.“

Čtěte také

Na druhé straně je Mario Draghi velmi respektovaný muž, který vedl velmi razantním a výkonným způsobem Evropskou centrální banku, čímž se mu podařilo čelit zadluženosti. Mezi jeho vize patří především energetické strategie, dlouhodobé půjčky, rozvoj technologií, konkurenceschopnost či zelená energie v trošku jiném pojetí, než je obecně prezentováno.

Základními evropskými hodnotami jsou pro něj prosperita, rovnost, svoboda, mír a demokracie v udržitelném životním prostředí. Pokud ale tyto benefity nebude Evropa schopna dál zajišťovat pro své občany, ztratí podle Draghiho důvod své existence.

Málo pružná Evropa

„Zpráva je koncipována jako konfrontace s ekonomickými giganty USA a Čínou. Je to červená nit celé zprávy. Ukazuje se, že Evropa v řadě základních ukazatelích zaostává. Má nižší ekonomický růst než Spojené státy. V technologiích zaostáváme už i za Čínou. Ale hlavně Evropa je na rozdíl od Spojených států mnohem heterogennější. Spojené státy mají přes 50 států, ale mají jednu měnu a jednu ekonomickou politiku. Evropa je multikulturní národ, je daleko více vázána byrokracií, má velmi silný podíl národních ekonomik s národními postoji. Navíc nezvládá energetickou politiku na rozdíl od Spojených států, které si energie dokážou obstarat a mají dost vlastních zdrojů,“ popisuje Hindls.

Jestli ovšem Evropská unie vyslyší varování Maria Draghiho a jeho doporučení, je podle něj velká otázka. „On sice analýzu představil se šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou, pružnost a schopnost evropských zemí reagovat je ale mnohem nižší než třeba ve Spojených státech. Přesto si myslím, že něco z toho vyslyšeno bude, na druhé straně pro řadu zemí jsou některé návrhy nepřijatelné, a proto asi spadnou pod stůl. Oblast, kde by se ale dalo diskutovat ihned, jsou energie a přechod na zkapalněný plyn, kdy podíl zkapalněného plynu je dnes ve snaze odpoutat se od Ruska dvojnásobně vysoký. Problém je, že je mnohonásobně dražší...,“ uzavírá Richard Hindls.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.