Analytička Jana Klímová: Češi bývají nespokojení. Jsme teď na úrovni Slovinců. Ale chudší než před 5 lety

„Na tom, že se máme trochu lépe, než si myslíme, něco je. I s ohledem na to, že v české povaze zkrátka je být více nespokojený, než by odpovídalo realitě,“ připouští v pořadu Jak to vidí... hlavní ekonomická analytička Českého rozhlasu Jana Klímová.

„Životní úroveň v Česku, měřeno hrubým domácím produktem, je ale skutečně pod průměrem EU. I když jen nepatrně. S 90 % průměru EU jsme na úrovni třeba Slovinců, kteří se mají docela dobře.“ 

Ohrožených domácností přibývá

V porovnání se zeměmi Visegrádské skupiny si Česko taky nevede špatně. Průzkumy výzkumného ústavu PAQ Research ale ukazují, že až třetině lidí klesl od roku 2021 o polovinu tzv. zbytkový příjem, tedy to, co zbyde po zaplacení všech povinných výdajů.

„Jde o poměrně velkou skupinu lidí. Ti oprávněně cítí, že jim životní úroveň klesá. A logicky se nadcházejícího roku velmi obávají. Tyto ohrožené a nestabilní domácnosti mají úspory maximálně na dva měsíce a neušetří nic.“

Čtěte také

iROZHLAS

Ukazatele chudoby Česko řadí mezi nejlepší v Evropě. Srovnávání zemí ale kulhá, problém je v definici

Potvrzuje to i prosincový průzkum agentury Median pro Český rozhlas. Podle něj většina lidí počítá s tím, že bude muset v nadcházejícím roce šetřit. A to hlavně na potravinách, sportu nebo kroužcích pro děti. Uskromnit se plánuje plných 55 % lidí.

„Negativní očekávání nevylepšuje ani růst platů, které by se měly zvýšit po odečtení inflace přibližně o 3 %. Průzkum naopak velmi silně odráží skepsi lidí, kteří nevěří tomu, že bude lépe,“ doplňuje Klímová.

„Potvrzuje to i projekt společnosti STEM, který každoročně zkoumá finanční situaci českých domácností. V loňském průzkumu sice 56 % lidí řeklo, že se svým příjmem vychází velmi či spíše snadno, zároveň ale narostl počet lidí, kteří cítili obavy a nejistotu. A klesl počet lidí, kteří na rok 2025 hleděli s nadějí.“

Špatná nálada brzdí ekonomiku

Špatná nálada a nedůvěra spotřebitelů má přitom podle ekonomky dramatický dopad na ekonomiku. „Klíčové pro to, jak se budeme mít, je růst HDP. A ten je v posledních letech skutečně naprosto zásadně založen na růstu domácí spotřeby. Tedy na tom, co lidé utratí.“

„Pokud jsou ale lidé negativní, mají pocit, že musejí šetřit. K timu je navíc motivují relativně stále vysoké úroky. A to se promítá do výsledků ekonomiky velmi silně.“

Čtěte také

Ekonom Hindls: Inflace nám už tolik peněz neužírá. Ekonomika se ale stále ještě do pohybu nedala

Na vině byla samozřejmě vysoká inflace z minulých let. S jejími dopady se potýkáme dodnes. Stále tak platí, že lidé v Česku jsou reálně chudší než před pěti lety. Cenová hladina je kvůli minulé dvouciferné inflaci, které jsme byli svědky od konce roku 2020, o 30 až 40 % vyšší.

„Inflaci jsme měli skoro nejvyšší v Evropě. Nominálně mzdy v minulých letech sice rostly, dohromady to ale bylo pomaleji. Řekněme kolem 20 %. Reálně jsou mzdy podle odhadu ekonomů někde na úrovni roku 2018 a 2019.“

„Na předcovidovou úroveň jsme se tedy nevrátili, domácnosti to velmi dobře cítí, ale je potřeba říct, že díra se pomalu zaceluje. Cílem však je, abychom se nevraceli zpátky, ale měli se lépe...,“ uzavírá Jana Klímová.