Expertka: Příliš mnoho variant už Rakousku nezbývá. Nový kancléř nejspíš povstane z pravicově populistické strany FPÖ
Jaké rozložení sil by mohly přinést předčasné volby v Německu? A proč ztroskotala povolební jednání o vládě v Rakousku? Turbulentní vývoj politické scény obou spolkových zemí v pořadu Jak to vidí… analyzuje Zuzana Lizcová, vedoucí katedry německých a rakouských studií Univerzity Karlovy.
Rakouský prezident Alexander Van der Bellen nově pověřil sestavením rakouské vlády Herberta Kickla, předsedu pravicových Svobodných. Po třech měsících domlouvání lidovců, sociálních demokratů a liberálů totiž povolební jednání zkrachovala. Spolkový kancléř Rakouka Karl Nehammer ohlásil svou rezignaci.
Čtěte také
„V současnosti to vypadá, že do Hofburgu zamíří krajní pravice,“ potvrzuje předběžné domněnky analytička Zuzana Lizcová.
Předurčení k neúspěchu?
Krach předchozích jednání ale podle ní nebyl předurčený. I když spolu jednaly tři velice rozdílné politické strany. „Ve finále měly strany pouze jednu jedinou spojující myšlenku: zabránit nástupu pravicových populistů do kancléřského úřadu.“
„Nedokázaly se shodnout na větších projektech. Třeba jak stanovit rakouský rozpočet, na plánované penzijní reformě, na podobě daní nebo na podpoře rakouského průmyslu.“
Rakouští populisté a lidovci
„Dalších variant vývoje už příliš mnoho nezbývá,“ upozorňuje Lizcová. „Tím, že se ty tři strany neshodly, zbývá většinová varianta. To znamená, že kancléř povstane ze strany, která vyhrála volby v září 2024, tedy pravicově populistické FPÖ.“
Čtěte také
Juniorním partnerem by se podle výsledků voleb stali lidovci. „To je na rakouské poměry velmi nezvyklá konstelace. Protože lidová strana bývá v Rakousku nejsilnější,“ dodává.
Herbert Kickl, předseda FPÖ, který je nyní pověřen sestavením vlády, je podle epertky „velký individualista a zároveň asketa. Jeho předchůdci ve vedení strany byli známí tím, že byli velice společenští.“
„Dlouho byl ideologem. Psal projevy a vytvářel strategie. Až před třemi lety se mu podařilo převzít vedení strany. Od té doby ji posouvá stále radikálnějším směrem.“
Politická situace v Německu
„Situace v Německu je oproti Rakousku přece jenom odlišná,“ přemýšlí expertka. „Rakouští Svobodní jsou na politické scéně už velice dlouho a účastnili se spolkových vlád. Rakousko je na ně zvyklé, Německo ne.“
Čtěte také
Německé politické strany naopak s krajně pravicovou stranou AfD odmítají spolupracovat. „Víme jistě, že AfD sleduje německá kontrarozvědka s podezřením z pravicového extremismu. Existují i četná napojení členů strany na extremistickou scénu.“
Analytička zároveň upozorňuje, že je Alternativa pro Německo dlouhodobě proruskou stranou. „Ve svých programových dokumentech sice strana odsuzuje ruskou agresi vůči Ukrajině, ale zároveň se staví za zrušení sankcí a za zrušení podpory Ukrajině.“
Související
-
Lizcová: Němci zažívají stagnaci, na jakou nejsou zvyklí. Růstu brání byrokracie i dluhová brzda
„Systém je přebyrokratizovaný a ceny energií jsou příliš vysoké, takže se Německu nedaří nastartovat ekonomiku,“ dodává politoložka.
-
Robert Schuster: Rok, kdy německý vládní semafor nadobro přestal svítit a radikálové měli žně
Navíc mnohé nasvědčuje tomu, že i v novém roce, po nových volbách a s novou vládou bude Německo čelit starým problémům.
-
Lizcová: Východní Němci se bojí války. Z historické zkušenosti věří, že se s Ruskem lze domluvit
Řada východních Němců se obává, že by země mohla být do války zatažena a museli by narukovat. I proto jsou pro uzavření příměří za téměř jakýchkoli podmínek.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka