Expertka Lizcová: Východní Němci zažili změny, které často nevedly k lepšímu. Teď nechtějí přijímat další

8. říjen 2024

Co stojí za úspěchem strany Alternativa pro Německo a jaká politická témata rezonují u sousedů České republiky? Jaké faktory ovlivňují menší zakotvení demokratických institucí ve východním Německu? Pozvání do pořadu Jak to vidí… přijala expertka na mezinárodní vztahy, Zuzana Lizcová.

V Německu slaví úspěchy krajně pravicová strana Alternativa pro Německo (AfD). Získat voliče se jí povedlo v zemských volbách, kdy v Durynsku zvítězila a v Braniborsku a Sasku skončila těsně na druhém místě. Ve volbách do Evropského parlamentu skočila druhá hned za konzervativci.

„Pokud se podíváme na tyto tři východní spolkové země, ve kterých se nyní volilo, dá se říci, že se jedná o velmi rozdílné regiony,“ upozorňuje expertka Lizcová.

„Zastřešujícím faktem je, že soupeři AfD jsou relativně slabí. Vláda na centrální úrovni není příliš populární. Slabá je i vládní opozice, která zkrátka nedovede těžit z toho, že vláda nepodává dobrý výkon.“

Čtěte také

Jedna krize za druhou

Kromě celostátních faktorů zmiňuje Zuzana Lizcová i další důvody rostoucího úspěchu Alternativy pro Německo.

„AfD nahrávají nejrůznější krize, kterých se sešlo v poslední době skutečně hodně. Zejména jde o téma migrace, ale i třeba války na Ukrajině, téma ekonomické nejistoty.“

Čtěte také

„Je to populistická strana, neustále se snaží upozorňovat na to, že existuje národ, který reprezentuje elita odtržená od reality. Tou jsou v očích AfD tradiční politické strany. Proto se snaží voličům vsugerovat, že tradiční strany nemají odpovědi na výzvy současnosti, zatímco ona nabízí jiný pohled,“ vysvětluje odbornice.

„Co se ale týče například ekonomické oblasti, zaměřuje se především na kritiku, nepřináší konkrétní řešení,“ dodává.

Následky sjednocení NDR a SRN?

Expertka Lizcová dále vysvětluje postoje obyvatel východní části Německa: „Pokud vezmeme dohromady Durynsko, Braniborsko a Sasko, musím zdůraznit, že se jedná o tzv. nové spolkové země, tedy země, které patřili k tehdejší NDR.“

Čtěte také

„Regiony si tedy prošly velmi bolestivou postkomunistickou transformací. Potkává se tam celá řada faktorů, které jsou odlišné od západní části země. Jsou tam také regionální rozdíly. Velkou roli hrají méně zakotvené demokratické instituce.“

Místní obyvatelé mají také menší důvěru ve stát, nižší příjmy a nižší důchody. „Velká část z nich zažila výrazné změny, které často nevedly k lepšímu, tím pádem mají problém s přijímáním dalších změn, obávají se důsledků,“ upozorňuje Lizcová.

 Frustrované generace

„Všechny zmíněné faktory souvisí s tím, jakým způsobem byla provedená postkomunistická transformace. Východní země vlastně jenom přistoupily k západnímu Německu. Nebyla vyjednána nová ústava státu.“

Ze západní části Německa se při znovusjednocení přejaly také politické strany. Ty ale v nových regionech nedokázaly dobře zakotvit. „Nemají dlouholeté vazby, navíc se očekávalo, že transformace proběhne mnohem rychleji a dotkne se jenom jedné generace.“

„Důsledky jsou ale v mnoha ohledech zřetelné dodnes. To samozřejmě dlouhodobě ovlivňuje spokojenost obyvatel a projeví se to v určitém pocitu frustrace, která přetrvává i přes další generace,“ dodává odbornice na mezinárodní vztahy.

autoři: Zita Senková , Zuzana Lizcová , kat
Spustit audio

Související