Zpravodaj Konvalina: Volby v Americe nebyly jen střetem demokratů s republikány. Byl to souboj o starou Ameriku
Do Bílého domu se podle průběžných výsledků s největší pravděpodobností vrátí Donald Trump. Demokratickou kandidátku Kamalu Harrisovou dokázal porazit v klíčových státech, tzv. swing states. Co je ale tou hlavní zprávou volby 47. amerického prezidenta? V čem se Amerika za posledních třicet let změnila? A lze ještě v Americe uskutečnit americký sen? Pozvání Zity Senkové přijal někdejší ředitel Českého centra v New Yorku Miroslav Konvalina.
„Mnoho lidí teď zřejmě bude říkat, že to čekali, protože druhá strana nebyla na výzvu dostatečně připravená. Já si to nemyslím. Diskutoval jsem s mnoha lidmi do poslední chvíle a opravdu tak těsné volby nikdo nepamatuje. Donald Trump nicméně potvrdil své vítězství ve státech, kde se to očekávalo, a zároveň získal i tzv. swing states, tedy státy nerozhodnuté,“ říká v pořadu Jak to vidí... někdejší zpravodaj Českého rozhlasu v Americe Miroslav Konvalina.
Amerika bílého muže?
Donald Trump je teprve druhým člověkem v americké historii, komu se podařilo po čtyřleté pauze vrátit do Bílého domu. „Zpráva o jeho vítězství nám připomíná, jak silná je v Americe moc prezidenta. Je to šéf vlády a samozřejmě všichni se teď ptají, jak by tato moc mohla být ještě upevněna, když se do Bílého domu dostane autoritářský vůdce. Americký prezident je zároveň lídr svobodného světa, což teď zní možná trošku ironicky.“
Čtěte také
Podle bývalého ředitele Českého centra v New Yorku však šlo v těchto volbách ještě o něco více než jen o souboj demokratů a republikánů. „Byl to souboj o to, jestli zůstane stará dobrá Amerika. Tedy Amerika bílého muže, který má rozhodující slovo a který se doposud opíral o americkou ústavu a americké tradice. I dnes jsou Američané a Američanky pyšní na to, že žijí v nejlepší zemi světa. Je jich ale jenom půlka. Ta druhá teď bude mít pocit, že je na druhé straně, kde je nikdo nechce, a oni možná nechtějí Donalda Trumpa. Takže se budou jen velmi těžce smiřovat s tím, že by to měl být prezident, který je sjednotí, který jim dá nějakou společnou myšlenku.“
Velký vliv na to měla podle Konvaliny i změna vztahu k americkým dějinám. „Začali se bourat sochy, přestalo se odkazovat na americké prezidentství. Já si ještě pamatuji, jak se jezdilo po amerických prezidentských knihovnách. I dnes samozřejmě lidé jezdí navštěvovat americké prezidentské knihovny, ale koncept už mnohým přijde oldschool.“
Kalkul a loajalita
Výraznou změnou prošli ale i sami republikáni, kteří kromě silného mandátu ovládli i Senát. „Republikáni byli stranou, která přinášela do americké politiky směr myšlenek, který se sice vyvíjel, ale stále šel stejným směrem – menší vláda, snižování daní, podporování obchodu, vytváření řady klíčových amerických osobností, které byly respektovány, tudíž docházelo k dohodě. Schopnost Bílého domu vyjednávat s americkým Kongresem a nacházet kompromisy se ale postupně vytratila. Republikánská strana se zbavila většiny svých vnitřních oponentů a hlavním kritériem se stala loajalita,“ popisuje zpravodaj, který třetinu svého dosavadního života prožil ve Spojených státech.
Změnila se ale i volební kampaň, která oproti původním dvěma rokům dnes trvá čtyři roky. „Hlavní politickou myšlenkou není po tyto čtyři roky práce pro lidi, ale jakým způsobem se kalkulem udržet u moci. A bohužel když někam přijel kandidát na amerického prezidenta Donald Trump a označil někoho za nevhodného kandidáta, neměl dotyčný v daném státě šanci. Tak velkou autoritu Donald Trump měl. Teďka ji bude mít znovu, tudíž bude moct rozhodovat o lecčems...,“ dodává Miroslav Konvalina.
Související
-
Amerikanista Pondělíček: Trump výrazně zhrubl. Může to být taktika, ale i projev stáří
Předvolební kampaň ve Spojených státech vrcholí. Jak si vedou oba rivalové? Jakou podporu mají Kamala Harrisová a Donald Trump u Afroameričanů či středostavovské vrstvy?
-
Expertka: Místo politika dýdžej? Trump nabyl pocitu, že nemusí nic říkat. Volen bude pro to, kým je
Extravagantní finiš prezidentské kampaně zvolil Donald Trump, když na setkání v Pensylvánii pouštěl oblíbené písně a tančil. Zapůsobí změna komunikace?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.