Rektorka Králíčková: Rok po střelbě na FF UK stále držíme při sobě. Studující mají oporu jeden v druhém
21. prosince uplyne rok od střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Studující i vyučující se učí zpracovat prožité trauma, na univerzitě zároveň dochází k obnovení akademického dění. Při útoku zemřelo čtrnáct lidí a dalších dvacet osob bylo zraněno. Univerzita během uplynulého roku vybudovala několik podpůrných systémů a center, kde je možné využít psychologické pomoci.
„V těchto dnech je velmi podstatné, že celá univerzita drží při sobě. Navzájem si poskytujeme podporu a směřujeme k uzdravení z toho, čím si především Filozofická fakulta, ale i zbytek univerzity v uplynulém roce prošel,“ popisuje dění posledních dnů rektorka Milena Králíčková.
Čtěte také
Univerzita pomáhá například tak, že podává pomocnou ruku pozůstalým. Nabízí i finanční podporu. „S rodinami pozůstalých jsme v kontinuálním kontaktu, pokud chtějí. Každý z nás se s těžkou životní situací vypořádává různým způsobem. To, co je za mě nejpodstatnější, je umožnit každému volnost a možnost projít si tím procesem tak, jak mu vyhovuje a tak, jak mu jeho prostředí umožní.“
„Správní rada nadačního fondu Univerzity Karlovy rozhodla o využití celého množství prostředků, kterými lidé přispěli. Bylo to okolo 88 milionů a všechny byly rozděleny postupně ve třech vlnách. Třetí vlna ještě běží. Pomoc šla přímo k rodinám pozůstalých, ke zraněným a také k těm, kteří byli zasaženi v psychosociální rovině.“
Pomoc zasaženým
Na fakultě v rámci psychosociální podpory vzniklo například Centrum Paluba, v UK Pointu v Celetné ulici Centrum resilience.
Budujeme nabídku nástrojů, ze kterých mohou lidé čerpat. Podstatným nástrojem je krizový informační a svolávací systém
„Snažili jsme se vybudovat nabídku nástrojů, ze kterých mohou lidé čerpat. Inspirovali jsme se zahraničními partnery, například našimi norskými akademickými kolegy, kteří nám nabídli možnost projektu i možnost sdílení zkušeností, které bohužel načerpali po útoku na ostrově Utøya,“ přibližuje Králíčková.
Plán krizové připravenosti
Univerzita také zavedla přísná bezpečnostní opatření. „Přijali jsme plán krizové připravenosti v prvních týdnech od útoku. Byl projednán se všemi děkankami a děkany a postupně naznačoval kroky, kterými musí celá univerzita projít. Je v něm pro každou fakultu nachystána řada opatření a nástrojů, které by měly bezpečnost posilovat. Hodně podstatným nástrojem je krizový informační a svolávací systém, pro který už máme připravenou IT platformu,“ vysvětluje rektorka.
Čtěte také
Pro zvýšení připravenosti studujících i vyučujících jsou také pořádána školení a cvičení. „Ta jsou ale pro studující zátěží, na takovém cvičení musíme mít dostatečné množství psychologických interventů. Cvičení mají dopad na psychiku a pohodu všech. To, které jsme měli na Právnické fakultě, ukázalo, že právě krizový informační a svolávací systém během 120 vteřin dokázal informovat 91 procent těch, kterým bylo potřeba informaci o cvičném bezpečnostním incidentu poslat.
Související
-
Uzdravit se může trvat roky, říká norská psychiatrička k výročí tragédie na Filozofické fakultě
„První výročí patří hlavně nejvíce zasaženým. Ti budou mít velmi náročný den,” říká psychiatrička a výzkumnice z Norského centra pro studium násilí a traumatického stresu.
-
Komise k loňské střelbě se znovu sejde. K závěrům by měla dojít v prosinci, říká její předseda
Kvůli loňské střelbě na Filozofické fakultě UK se dnes znovu sejde vyšetřovací komise. Budou se měnit postupy záchranných složek? Odpovídá poslanec Pavel Kašník (ODS).
-
Fakulta, rok poté. Poslechněte si pět silných příběhů spojených s tragickým výročím
V seriálu představíme příběhy lidí, kterým se do života promítla loňská střelba na FF UK. Nalaďte si Radiožurnál od pondělí do pátku v 8:50.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka