Přepis: Jak to vidí Tomáš Zima – 31. srpna 2021

Jan BURDA, moderátor
Začnu citací, pandemie způsobila nejkatastrofálnější narušení vzdělávání v historii. Je proto životně důležité, aby fyzická výuka ve třídách pokračovala bez přerušení v celém evropském regionu. Má to zásadní význam pro vzdělávání dětí, jejich duševní zdraví a sociální dovednosti. To uvedl regionální ředitel Světové zdravotnické organizace pro Evropu Hans Kluge. Posloucháte Jak to vidí Tomáš Zima. Podle vás a vašich informací, v jakém stavu je české školství, které zítra zahájí nový školní rok?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy, Praha
Tak já bych řekl, že české školství je ve stavu po, po pandemii. Je ve stavu samozřejmě nových projektů, které se začnou rozvíjet. Řada věcí modernizace samozřejmě budov, modernizace i způsobu vzdělávání, protože tam ten covid měl důsledek na to, že jsme více se naučili distančně vzdělávat, ale také získávat třeba i velmi kvalitní. Elektronické nástroje, modely pro představivost dětí, aby ta škola byla více také, také hrou. Samozřejmě to, co je smutné, a to co jste tady citoval, ředitele evropské pobočky WHO je absolutní pravda. Ten výpadek, který je, je na straně vzdělávání, které jaksi ten osobní kontakt s lidmi nemůže žádný počítat, nahradit setkávání se spolužáky a podobně. V řadě věcí se dá dohnat. Na straně druhé praktické dovednosti se nenaučíte přes počítač, a to i na základních, středních školách, středních odborných učilištích a podobně. A ten handicap tady je. Ale to co vlastně také ta škola dává, je to setkávání se staršími spolužáky, se spolužáky ve třídě, navazování přátelství, a to je tady, bohužel ten šrám je nenahraditelný, protože čas vrátit zpátky nejde. A vezměte si, že třeba období vlastně dozrávání toho mladého člověka na středních, středních školách, že vlastně 2 roky nevidíte své kamarády, nesetkáváte se s nimi, neužíváte sportování, zábavu, festivaly, chození do divadla, do koncertů, navazování prvních lásek. To jsou věci, které tam samozřejmě budou chybět. Některé, některé samozřejmě děti a mládež toto může, může velmi velmi hluboce poznamenat vlastně v tom sociálním kontaktu, že se ti lidé mohou jaksi bát toho druhého, aby vás nenakazil a je si třeba uvědomit, že samozřejmě nemoc tady byly, jsou a budou. Teď je to tady ta pandemie covidu, ale jistě může přijít nějaká epidemie chřipky, která chodila každý rok. Můžou to samozřejmě být další, další nemoce. Takže to samozřejmě může a ovlivnilo tu, tu psychiku, psychiku lidí. Druhá, druhý velký důsledek, který u žáků a mládeže je, je zhoršení jejich fyzické kondice už předtím jaksi se žáci a mládež moc nepohybovala, že jo. Tělocvik patří k takovým těm předmětům často omlouvaným a vymlouvaným se na ten pohyb. A ty data, která v tuto chvíli jsou, svědčí, že se to za ten covid ještě zhoršilo a na straně druhé se zvýšila, zvýšila obezita nejen dětí, ale i, ale i dospělých s přírůstkem samozřejmě i kilogramů, což má neblahý důsledek jaksi do budoucna toho, toho dítěte. Nebo mladého člověka nebo i dospělého, ať se jedná o samozřejmě cukrovku, vysoký krevní tlak, cholesterol a podobně, protože vlastně nebylo možné řadu sportů provozovat.

Jan BURDA, moderátor
Jak je naplánován teď akademický školní rok, například na Univerzitě Karlově nebo jsou vysoké školy připraveny, proběhnou normální semestry, anebo nějaká kombinace prezenčního studia on-line studia?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy, Praha
Tak vysoké školy, kde ten akademický rok na různých vysokých školách bude vlastně začínat od poloviny, poloviny září do začátku října. Tak jsou na ten nový akademický rok připraveny. Zvládla se výuka distančně, samozřejmě zase s těmi výpadky, výpadky té praktické, praktické výuky a je třeba říci, že české školy byly jedny z nejdéle zavřených škol vůbec v Evropě. Tak ten způsob výuky, který bude, bude nejspíše ve většině případů prezenční. Samozřejmě některé formy budou hybridní, jedná se především třeba o nějaké velké přednášky a podobně, takže to je samozřejmě v rukou fakult, garantů studijních, studijních předmětů a některé ty věci z té distanční výuky se, se použijí samozřejmě i v současnosti. Je to třeba také výuka zahraničních studentů, z nichž někteří studenti nemají dosud víza, aby mohli do České republiky přicestovat, tak tady je to zase třeba prostor pro tu, pro tu distanční distanční výuku, takže já si přeji, aby ta výuka probíhala co nejvíce normálněji, a to nejen na vysokých školách, ale na všech školách. Protože si musíme uvědomit jednu, jeden fenomén, který je zase úplně jiný než rok předtím. Většina populace je proočkována, myslím, že 2 dávky má skoro 6 000 000 dospělých lidí. Učitelé patřili mezi ty prioritní skupiny a nelze říci, že by v tuto chvíli jakýkoliv občan mu bylo bráněno, aby došel do očkovacího centra nebo k praktikovi a podobně a byl očkován, takže toto jaksi, že, že je tady v tuto chvíli nedostatek nebo v letních měsících, je, neexistuje. Očkování je cesta proti infekčním nemocem, které platí po mnoha, mnoha desetiletí před covidem, ať jsou to spalničky, černý kašel, žloutenka typu B a podobně. Takže to je ta cesta a pokud se týká dětí, tak u dětí vakcína zatím schválena není. U dětí ten průběh a mladých lidí je velmi, většinou velmi lehký. A samozřejmě je tam určité riziko přenosu, ale to se to dítě nebo ten dospělý může jaksi, v uvozovkách, v uvozovkách chránit a ten dospělý by měl být očkován. Takže tady jaksi ta, ten návrat k normálnosti má řadu, řadu jaksi reálných, reálných dat a ta výuka jak jsem říkal, bude to určitě nějaká, nějaká kombinace a já věřím, že ta epidemiologická situace se nezhorší. Dánsko v tuto chvíli vlastně ruší, ruší opatření, tam je ta proočkovanost vyšší asi kolem přes 70 %. Ve Velké Británii, která zrušila vlastně řadu těch testování a podobných věcí, je, je také ten stav stabilní. V Německu přechází hlavně na monitoraci pacientů v lůžkových zařízeních, když teď tam tedy stoupá zase řeknu počet pozitivních, nikoliv počet nemocných. Samozřejmě jich je tam více, ale jsou to zase zejména mladí lidé. A víte, někdy jsou takové krásné komické příběhy a o jeden se s vámi chci podělit. V neděli jsem přistával po dovolené ze Splitu. Stáli jsme frontu na pasové kontrole. Asi bych řekl 45 minut 2 letadla, která tam byla, takže asi takových zhruba 350 lidí. Samozřejmě všichni stáli v rozmezí od sebe asi 30 centimetrů, protože kdyby stáli 2 metry od sebe, tak by na to ruzyňské letiště nestačilo. Takže tam přišel příslušník Policie České republiky, který řekl, že u těch dvou okýnek pro EU, dříve označováno pro EU. Přijede snad letadlo, kde někdo má snad mít podezření na covid nebo něco takového. No, takže ty lidé, tedy ostatní co tam stáli tu frontu asi 30-40 minut, protože okének byla v sobotu odpoledne, když přistávají letadla málo. Tak otevřených, tak je přesunul vedle, no všichni jsme se začali smát, protože ta bariéra mezi těmi, kteří jaksi jdou k těm dvěma okýnko zetlelá na covid, byl nízký 1,5 metrový plůtek kovový, spíše zábradlí a tam měli stát ty lidi. Tak to vyvolá v tuto chvíli určitý smích. No a druhý smích vyvolá to, že pokud minete tu pasovou kontrolu, tak se dostáváte do prostoru, kde vyjíždějí kufry a tam se smíchají všichni se všemi. Takže tady je příklad takový jako, v uvozovkách opatření, která jsou nesmyslná a nereálná. A bylo by dobré, kdyby si to také někdo z politiků přišel podívat do reálného života, jaký je. Sami je také někdy dodržovali, což s tím někdy jaksi i politici mají, mají problém, neřkuli festival v Karlových Varech. Ono je to i jinde jinak, takže by se mohli zamyslet nad tím, co má platit a co, co je efektivní a účinné a co nikoliv.

Jan BURDA, moderátor
Domnívá se Tomáš Zima, rektor Univerzity Karlovy, lékař a biochemik. Ministryně financí Alena Schillerová za hnutí ANO pokračuje v jednáních se zástupci jednotlivých rezortů, s ministry, s kolegy z vlády. Kvůli rozpočtu se sešla minulý týden také s šéfem ministerstva školství Robertem Plagou. Rozpočet ministerstva školství by se měl v příštím roce zvýšit proti letošnímu schválenému rozpočtu. Zvýšit se o více než 12 miliard na téměř 252 miliardy korun. Ta částka by měla směřovat především vysokým školám, ale také na platy učitelů v regionálním školství a růst mezd by měl být 3 procentní, přestože ministr Plaga za ANO původně žádal víc. Podle vás, pane Zimo, do čeho je ve školství, zejména v tom, v tom vysokém školství potřeba investovat?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy, Praha
Tak já bych chtěl, chtěl říci, že jsem, že jsem rád, že ten růst rozpočtu pokračuje a věc je třeba říci, ať se různým lidem na naší vládě různé věci nelíbí a mně se také některé věci nelíbí, tak je třeba říci, že za těch posledních několik let ten rozpočet školství vzrostl, vzrostl dramaticky. Pamatuju si před řadou let, když jsem začínal jako rektor, to bylo myslím kolem 140-150 miliard a teď máte 250 miliard do školství, které většinovou je tedy směřuje do toho základního a středního školství. Rozpočet vysokých škol narůstá o jednu miliardu, tak jak bylo dříve slíbeno, tak já chci poděkovat panu ministru Plagovi, paní ministryni Schillerové, že to co slíbili, že plní. Ten nárůst, který zde bude, bude částečně na doktorandská stipendia a věřím také, že bude zohledňovat kvalitu na vysokých školách. Tak to o tom jsou vždycky, jsou různé parametry, podle kterých se ten rozpočet rozděluje. Druhá stránka, která je významná pro, pro vysoké škole, je rozpočet na vědu, který měl být původně proti návrhu rady vlády, pro vědu výzkum a inovace, který byl růstový, měl být zkrácen. Je také dobrá zpráva, že tento rozpočet, rozpočet bude mírně navýšen. Což umožní jaksi bych řekl investici do nových technologií, které se v České republice rozvíjejí, ale i také na možnost kofinancování evropských projektů. Národní plán obnovy, operační programy jak a další, které se připravují, kde samozřejmě nutná také spoluúčast, spoluúčast vysokých vysokých škol. Já osobně říkám, že ve školství, co je na jedné straně nejdůležitější, je investice do lidí, investice do učitelů. Protože ty dělají tu školu školou, ať je to od mateřské školy až samozřejmě po, po školy vysoké. Takže to je myslím to to směřování. Tam trošku vnímáme ten, ten problém, že platy ve středním školství, které nebo v základním školství, které, které rostou a je to správně, že rostou. V tuto chvíli už jsou někde vyšší než platy na vysokých školách, protože vysoké školy mají vlastně své vnitřní mzdové předpisy, ale ten, ty prostředky, které přichází, když teďka narůstají, tak stále, stále někde se nedosahuje těch platů průměrných jako v tom základním a středním školství. Tak to je určitá taková výzva, výzva do budoucna. Ty investice pak mají směřovat do obnovy a výstavby nových, nových objektů či renovací, nákupu nových technologií, které potřebujeme, jak pro výuku. Mohou to být třeba různé simulátory, přístroje, tak samozřejmě obnova toho co v těch budovách. Já vím, o čem hovoříme, protože Univerzita Karlova jako většinově sídlí ve středu, středu Prahy, tak má ještě ty rekonstrukce o to náročnější, že je vlastně v památkové zóně. Řada těch technologických postupů je kontrolována památkáři, což ty náklady stoupají a jeden z těch projektů, který máme, je výstavba nového kampusu na Albertově, který bysme měli zahajovat začátkem října prvním jaksi pracemi, které se tam budou, budou rozbíhat, tak to je velký projekt s financováním z různých zdrojů, které jsou.

Jan BURDA, moderátor
Platí, že to, co se nainvestuje, prostředky, které se dají do školství, třeba i do toho základního výzkumu při univerzitách a obecně do vědy, že se vždy vrátí ne třeba hned samozřejmě, ale že je to vždy zisková, návratná věc pro společnost?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy, Praha
Jednoznačně ano, jsou pro to data z Evropské unie nebo z prestižních univerzit, které říkají prostě, kolik, já už to číslo nevím. Kolik vložíte do toho člověka, jak se to vrátí a samozřejmě naše společnost je založená na umu českých rukou a říká se zlaté české ručičky a samozřejmě nápady inovace. Vzpomeňme na vývoj nanotechnologií před, před mnoha lety. Český vynález Otty Wichterleho ohledně, ohledně umělých čoček a řada věcí, které tady lidé, lidé vymýšlí. Řada programů IT a v té informačních technologií, které jsou a rozvíjejí se, takže to je ten potenciál, který máme. Nemáme ani ropu ani naleziště, naleziště zlata a takže musíme jaksi mít vzdělanou společnost, aby jaksi obohacovala a vytvářela přidanou hodnotu k tomu, co, co vytváří a to jsou právě, a to mohu dělat vzdělání, vzdělání lidé ve všech různých profesích. Potřebujete jak šikovného zedníka a kuchaře, tak samozřejmě šikovného lékaře, matematika či výzkumníka.

Jan BURDA, moderátor
Domnívá se Tomáš Zima, rektor Univerzity Karlovy, lékař a biochemik. Teď se zastavíme u vývoje české vakcíny proti koronaviru. Firma totiž podle nejnovější zprávy iRozhlasu na starosti nová skupina. Zatím ale není jasné, kdo ji povede a kolik to všechno bude stát. Připomenu, že exministr zdravotnictví za hnutí ANO Petr Arenberger sliboval rozhodnutí kolem té české vakcíny proti koronaviru do konce června letošního roku. Jeho nástupce Adam Vojtěch za ANO pak termín posunul o několik týdnů. Verdikt nad vývojem české vakcíny ale i přes sliby zatím nepadl. Zjistili iRozhlas. Osud očkovací látky dostane do rukou teď nová skupina, na kterou ale rezort zdravotnictví teď pomalu tvoří. Zatím však není jasné, jak bude vypadat a teď cituji, nedokážu říct, kdo ji povede, jací jsou členové. To řekla mluvčí rezortu Martina Čovbanová. Tak jak vy se díváte na projekt vývoje tuzemské vakcíny, o které se víc než rok s přestávkami mluví a mlčí?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy, Praha
Tak já myslím, že ta věta paní tiskové mluvčí je vševypovídající. Nevíme, kdo to bude dělat a nevíme, kdy to bude. Takže já jenom chci říci, že pro posluchače, že v České republice před desetiletími byl špičkový výzkum a vývoj vakcín, které Československo tehdejší exportovalo do, do řady zemí. Samozřejmě v dnešním globálním světě vývoj jakéhokoliv léčiva, včetně vakcíny je vývoj velmi nákladný s řadou regulačních profesuru procesů. S testováním a dalšími věcmi, takže je to jaksi v řádech miliard a možná desítek miliard dolarů. A to je otázka buď mít špičkový vývoj, který pak někdo prodá tu myšlenku nějaké tady ve farmaceutickém koncernu. Je to třeba příklad na /nesrozumitelné/ léky prof. Holého a jeho pokračovatelů. Prostě se vyvine účinná látka na to ten potenciál tady u nás je a pak se prodá. U těch vakcín já to sleduji tak jako ambivalentně. Já chápu, že snahou České republiky, bylo vyvíjet vlastní vakcínu, protože se nevědělo, kdy jaké vakcíny budou. Jestliže od jara letošního roku bych řekl je Evropa, budu hovořit o Evropě, protože samozřejmě z rozvojových zemích je ta situace úplně jiná, že bych řekl zavalena vakcínami od renomovaných výrobců, ať je to Pfizer, Johnson & Johnson, AstraZeneca, tak a těch vakcín tady Evropská unie nakoupila dostatek. Tak tady hledám jako místo pro tu českou vakcínu. A kdyby, i kdyby se teda nějak vyvinul. Kdo ji bude vyrábět, když ty velké koncerny mají a kam se, kam se bude dodávat. Takže to je tady tato, tato otázka. Jako toho v té současnosti. A ta skupina, která, kde byl kolega Petrák, myslím, že jí vedla paní prof. Adámková. Měla nějaké zadání, to asi pokud jsem četl jaksi splnila a pak je to na, bych řekl politickém rozhodnutí, zda tímto směrem jít a kolik to bude stát. A říkám, je to samozřejmě pokud by se to mělo jaksi vyvíjet odpovědně, tak je to velmi, velmi náročný proces. A nevím, zda státy prostředky třeba nevěnovat na prevenci onemocnění nebo něco to, kde to přinese ten účinek okamžitý než u vakcín, kterých je dostatek a není, není zde s tím problém.

Jan BURDA, moderátor
O tomto projektu ministerstva zdravotnictví má nebo měla vědecká veřejnost dostatek informací? Proběhla nějaká širší odborná diskuze, na které by zazněla ta otázka, kterou jste si teď, pane Zimo, položil, zda-li to má smysl?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy, Praha
V tuto chvíli to to smysl, smysl nemá, protože, než se to vyvine, odzkouší, tak možná už nebudeme vědět, co to covid-19 byl. Takže musíme si říct, že od jaksi vývoje vyvinutí vakcíny, klinického zkoušení a aplikace je mnoho, mnoho jaksi, ta cesta je velmi dlouhá. Jo i kdybysme to počítali, tak i těm velkým firmám, které do toho jaksi naskočily, tak to byl, byl zhruba rok, než se začala nebo tři čtvrtě roku. Když si vezmeme, že tady teďka se utvoří nějaká skupina, která, kde nevíme, kdo tam bude. Nevíme, jaké bude jaksi vlastně zadání, tak si můžeme říci, že ta vakcína může teoreticky spatřit světlo světa za 1-10 let. A kladu si otázku, zda je to efektivní a účinné, protože také České republice se nevyrábí řada dalších léků a dováží se od farmaceutických firem a nikomu to, nikomu to jaksi nevadí. Takže já, tak ty debaty některé byly, byly spíše k té, k tomu projektu bych řekl velmi, velmi kritické. Řada kolegů, odborníků v této oblasti se k tomu vyjadřovala. Já jsem k tomu projektu v tuto chvíli skeptický. Na začátku jsem si říkal, můžeme to zkusit, nevíme, jak to bude ve světě, abysme jaksi mohli mít třeba aspoň pro naše občany tu vakcínu. V tuto chvíli, kdy těch vakcín je, bych řekl na evropském trhu nadbytek, to považuji za zbytečnou cestu.

Jan BURDA, moderátor
Konstatuje Tomáš Zima, rektor Univerzity Karlovy, lékař a biochemik. Jeden z 10 lidí v Česku, informace z internetu, které si získá, najde, konzultuje se svým lékařem. Třetina si potom naordinuje léky sama poté, co si určí diagnózu podle nějaké internetové poradny. To zjistil průzkum, který zkoumala agentura Ipsos, provedla Ipsos Health Care. Zúčastnilo se jí letos v dubnu 2100 respondentů ve věku od 18 do 65 let. Tedy lidé v Česku se podle tohoto výzkumu častěji upínají k samodiagnóze a internet považují za důvěryhodný zdroj informací. Co vy na to jako lékař?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy, Praha
Tak samozřejmě s tím, že Dr. Google je ten nejlepší a řada lidí tam hledá, hledá informace. Ten trend tady je a ten trend, trend bude samozřejmě narůstat. Je, problém je ten, že by vždycky a lidé prostě budou sledovat v tom, v tomto prostředí své zdraví a řada nástrojů tam je. Je třeba říci, že každý, kdo jaksi bude hledat tu odpověď na tu svojí chorobu a bude hledat nějaké informace o ní, by vždycky měl sledovat, kdo ten web spravuje. To znamená, pokud ten web spravuje renomovaná instituce, odborná společnost, univerzita, nemocnice a podobně, tak ta informace je tam relativně, relativně dobře dostupná a může, může s ní nějak kvalitně pracovat. Uvědomme si, že na internetu jsou také weby, které říkají, že Země je placatá a další a další nesmysly. Takže tady bych apeloval na, na občany a posluchače, aby si vždycky ověřili, kdo vlastně ten web tvoří, kdo za ním stojí jako z hlediska té odborné veřejnosti. Je řada nástrojů, které jsou, v klinické biochemii je to třeba /nesrozumitelné/ test online, kde může jaksi občan poslat dotaz, na který je mu odpovězeno, si tam najde přesně o těch laboratorních testech, co který znamená, co se má znamenat a je to velmi jaksi edukativně pro, pro veřejnost uděláno a takovýchto webů vzniká, vzniká celá řada. Je skupina pro telemedicínu při ministerstvu, při Všeobecné zdravotní pojišťovně. Je také skupina pro tvorbu standardu pro telemedicínu, protože ta pandemie ukázala, že řada lidí to může využívat, že komunikace a teďka mluvím s lékařem, to je ten jiný vlastně způsob, ten byl řekl sofistikovanější, může probíhat jaksi, jak bych řekl distančně. Je tady několik společností, /nesrozumitelné/, které mají aplikace do mobilu, které vás propojí se svým lékařem, může tam svojí dokumentaci. Můžete poslat nějakou fotografii, třeba rád znaménka nebo vyrážky a podobně anebo naopak s lékařem můžete, pokud máte třeba nějakou chronickou nemoc, jenom konzultovat to, nic mi není, potřebuju léky na další 3 měsíce a lékař vás třeba uvidí jednou za půl roku s výsledky třeba z laboratoře. Takže trend, ten trend tady je a je potřeba vždycky dbát na to, aby ten, kdo hledá na internetu nebo v elektronických médiích informace o svém zdraví, o možné léčbě, se vždy podíval, kdo ten web spravuje a tím jaksi usoudil na to, jaká odpovědná informace je. Ale zase v řadě případů prostě ten, ta komunikace s lékařem, a to že lékař vás vyšetří, je nenahraditelné, protože některé symptomy, které třeba máte. Vy vidíte jenom jeden, nevidíte ty druhé, můžou jaksi vést k té špatné diagnóze a i když se udělá špatná diagnóza, je to horší, než když ta diagnóza není postavena.

Jan BURDA, moderátor
Konstatuje biochemik, lékař a rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima, který byl hostem dnešního pořadu Jak to vidí. Děkuji vám.

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy, Praha
Děkuji vám a hezký den a školákům dobrý školní rok.

Jan BURDA, moderátor
Za pozornost děkuje a totéž přeje Jan Burda.

Pořady Českého rozhlasu automaticky přepisuje aplikace Beey www.beey.io. Texty neprocházejí korekturou.