Analytik Šlerka: Umělá inteligence? Nejdříve to bude Divoký západ a pak se probudí právníci

Titulek bulvárního německého magazínu sliboval první rozhovor se závodníkem od jeho vážné nehody na lyžích před deseti lety. O tom, že jej napsala umělá inteligence, se ale čtenáři dozvěděli až na konci článku. Šokovaná rodina pohrozila časopisu právními kroky, vedení mediální skupiny Funke se za článek veřejně omluvilo. „Tento příklad by mohl být v učebnicích jako ukázka toho, jaké všechny problémy umělá inteligence přináší,“ uvažuje v pořadu Jak to vidí... datový analytik Josef Šlerka.

Podle něj totiž šlo o jasné porušení novinářské etiky. „Novinář a editor nesmí nikdy úmyslně klamat čtenáře. Jakýkoli pokus ho manipulovat, být dvojznačný, používat zavádějící titulky je prostě porušením novinářské etiky.“ Problémů s používáním umělé inteligence je ale podle Šlerky hned několik.

Čí je dílo?

Jedním z nich je otázka, kde hledat hranice toho, co ještě má být vydáno v médiích, když to připravila umělá inteligence. „Textové věci jako vyhledání kontextu, zkrácení textu, shrnutí umí umělá inteligence perfektně. Je ale otázka, jestli a jak o tom má být čtenář informován. Problém totiž je, že AI umí generovat obrovské množství textu i na základě úplně banálního vstupu, takže hrozí, že řada serverů bude podléhat pokušení zahltit články tohoto typu mediální prostor.“

Čtěte také

Expertka Hejlová: Vypustili jsme Krakena. Dopad umělé inteligence na náš svět bude obrovský

Velmi užitečná je ale podle Šlerky umělá inteligence v generování argumentů u témat, která společnost rozdělují. „Umělou inteligenci můžete požádat, aby vám vygenerovala argumenty za konzervativce, za liberály a podívat se na to, kde je jádro argumentů. V tomto ohledu je AI velmi užitečná.“

Zásadním novinářským a informačním principem je ale podle Šlerky vždycky transparentnost. „Čtenář nebo posluchač musí od počátku vědět, že to, s čím se setkává, je nelidského původu. Když to totiž bude vědět, trošku jinak zapne svoji pozornost, svoje kritická tykadla.“

Nadšení i obavy

Ze sociologického šetření společnosti Ipsos ve spolupráci s katedrou žurnalistiky na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy ale vyplývá, že překotný vývoj v oblasti umělé inteligence vyvolává u řady lidí i obavy. „Chatovací robot byl uvolněn pro veřejnost v listopadu a jediné, co sledujeme, je velmi překotný vývoj a divoká jízda. Lidi by možná uvítali, kdyby se to na chvíli trochu zastavilo, abychom se mohli nadechnout a připravit.“

Čtěte také

iROZHLAS

Je to reálná fotka, nebo dílo umělé inteligence? Vyzkoušejte si, jestli poznáte rozdíl

Podle Šlerky se sice dneska učíme, co vlastně umělá inteligence umí, ve kterých oblastech funguje, a ve kterých ne, málokdo si ale možná připouští nebezpečí, že umělá inteligence může tím, jak píše, formulovat náš vlastní svět. „Neskončí to tak, že způsob, jakým umělá inteligence formuluje, se projeví zpátky v tom, jak my přemýšlíme, protože nám vnutí svůj svět?“ ptá se datový analytik.

Problém je, že nikdo zatím netuší, co s tím. „Učit se budeme metodou pokus–omyl. A to, co nás čeká, bude zřejmě ještě několik měsíců Divoký západ. Pak se vzpamatují právníci a začnou řešit spoustu aspektů – od osobních údajů přes autorské právo nebo data, na kterých to bylo vytrénované. Pokud to ale bude pomáhat rozvoji ekonomiky, zvítězí podle mě spíše Divoký západ a regulace by nemusely být tak zásadní,“ uzavírá Josef Šlerka.