Jan Pačes: Kolik lidí uživí planeta? Možná 10 miliard. Za předpokladu, že ji lidstvo nerozbije a omezí své nároky

„Když jsem se narodil, nebyly na této planetě ještě ani čtyři miliardy lidí. Nárůst je tedy bezprecedentní. A řada věcí, která se dnes kolem nás děje, je následkem toho, že už je lidí opravdu hodně,“ domnívá se v pořadu Jak to vidí... molekulární genetik Jan Pačes.

Přesto je to z pohledu genetiky obdivuhodné. „Ukázalo se, že člověk je opravdu mimořádně zdařilý výtvor přírody. Podařilo se mu obsadit celou planetu, a přitom zůstat jedním druhem. To v živočišné říši takto není,“ vysvětluje host Zity Senkové. „Obrácenou stranou mince je ale samozřejmě fakt, že s nárůstem lidí se vyčerpávají zdroje,“ dodává.

Co zvládne planeta?

Nárůst počtu obyvatel má přitom dva aspekty. Vedle vysoké porodnosti v některých zemích je to i prodlužování délky života. „Populace celosvětově stárne. Konsekvencemi jsou pak vyšší nároky na zdroje. Všichni chceme jíst zdravé potraviny, dýchat zdravý vzduch a mít odpovídající léčbu. A to samozřejmě něco stojí.“

Čtěte také

Dušan Drbohlav: Planeta zdivočela. V Africe vzniknou na počet lidí tři nové Číny. Migrantů přibude

Přesto podle Pačese dokáže planeta Země i tak ohromnou populaci uživit. „Dobrou zprávou je, že i když počet lidí pořád stoupá, rychlost růstu už má obrácenou křivku. Poslední miliardě to trvalo 11 let, té předchozí 12 nebo 13 let. Současné scénáře tedy předpokládají, že by nás mohlo být maximálně 10 miliard. A to by ještě planeta mohla zvládnout.“

Samozřejmě ale za předpokladu, že si ji lidstvo nerozbije a bude s ní zacházet správně. „Budeme potřebovat plodiny, které dokážou uživit tak velké množství lidí. Velkým úkolem bude také klimatická změna a s ní související hrozba migrace. Pokud to totiž nezvládneme, nebudeme mít dost životního prostoru. A už teď je jasné, že v aktuálním stylu života nebudeme moct pokračovat. K omezování bude muset dojít,“ varuje genetik. Naprosto klíčové přitom bude pro dlouhodobé přežití všech rozumná distribuce zdrojů.

Jako bumerang

Přestože zatím technologický postup i při velkém zahuštění obyvatel kvalitu života na celé planetě zlepšuje, neděje se tak stejnoměrně. Vidět to bylo třeba i u koronaviru.

Čtěte také

Genetik Jan Pačes: Nahromadili jsme si protilátky v domnění, že nás to zachrání. Na ostatní jsme ale zapomněli

„Prostě jsme si jako bohaté státy na začátku nakoupili hromady vakcín, čímž se nedostalo na ty chudší. Protože ale nežijeme na světě sami, vrátilo se nám to jako bumerang a nakonec jsme pandemií trpěli i my. Nejdůležitější proto bude rovnoměrná distribuce všeho, co k životu potřebujeme.“

Nároky ale na člověka čekají i v oblasti genetiky a biologie. „Například všichni špatně vidíme. Naši předci koukali do dálky. Naprostá většina lidí ale dnes kouká na 30 cm a je zavřena v místnostech, které mají pár metrů. Proto se nám tak moc kazí oči. Nejsme na to postaveni. Potřebovali bychom nové vlastnosti. Problém je, že vznik nové vlastnosti u takového druhu je obtížný. I kdyby se totiž narodil někdo, kdo by náhodou získal skvělou vlastnost, nemohl by ji rozšířit na celé lidstvo. Proto zatím naše nedostatky nahrazujeme medicínskou léčbou,“ uzavírá Jan Pačes.